Členské státy Evropské unie jednají o evropském prezidentovi

Členské státy Evropské unie se v těchto chvílích radí o tom, koho vybrat coby stálého předsedu Evropské rady. Někdy se v souvislosti s touto funkcí dokonce mluví o evropském prezidentovi, který bude řídit unijní summity. Společně se hledá také nový vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku o němž se mluví jako o ministru zahraničí Unie, který se zároveň stane místopředsedou Evropské komise.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská unie | Foto: Emanuel Macoun

Summit oficiálně začíná ve čtvrtek, večer by měla být jména obou evropských funkcionářů známa. Již nyní se ale mluví o tom, že jednání budou velmi složitá a pravděpodobně se protáhnou do pátečního rána.

Není ani vyloučeno, že bude summit přerušen a politici se budou muset sejít ještě jednou, jak se vyjádřil i český ministr zahraničí Jan Kohout.

Přehrát

00:00 / 00:00

O možných kandidátech na nově volené funkce Evropské unie mluvil na Rádiu Česko bruselský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák.

Zatím neexistuje žádný okruh finalistů na obě pozice, všechna jednání jsou velmi diskrétní. Neexistuje ani žádný oficiální kandidát na evropského prezidenta. Jen někteří evropští politici se vyjádřili v tom smyslu, že by se nebránili, kdyby jim taková nabídka byla učiněna. Výřečný byl v tomto smyslu například lucemburský premiér Jean Claud Junker.

V kuloárech se mluví například o belgickém federálním prezidentovi Hermanu van Rompuy, který před časem sám charakterizoval budoucího evropského prezidenta jako muže kompromisu a ani netušil, jak moc by svému vlastnímu popisu odpovídat:

"Nový stálý předseda evropské rady by měl být přesvědčený, aktivně se angažující Evropan. To je zásadní. Musí respektovat evropské instituce a jako nový prezident by měl být tím, kdo hledá shodu a kompromis mezi 27 zeměmi."

Více je jasné spíše to, kdo není favoritem, což je příklad bývalého britského premiéra Tonyho Blaira, který je až moc výrazný, což by první předseda evropské rady být neměl. V jeho neprospěch hraje i to, že Velká Británie není v eurozóně.

Bude prezidentkou žena?

Mluví se i o tom, že by alespoň jednu ze dvou obsazovaných funkcí měla získat žena. Ale zatím je známá pouze jedna kandidátka, bývalá lotyšská prezidentka Vaira Vikke Freibergová, kterou ostatně za favoritku označil při své nedávné návštěvě v Evropském parlamentu i český exprezident Václav Havel:

"Byl bych rád, kdyby se prezidentkou stala paní Freibergová, která zná východ i západ. Je to energická dáma, které si velmi vážím. Toť můj privátní názor."

V souvislosti s funkcí unijního ministra zahraničí je zmiňována například bývalá rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková, italský expremiér Massimo D´Alemo, italský ministr zahraničí Franco Frattini, švédský ministr zahraničí Carl Bildt či eurokomisař pro rozšiřování Fin Oli Tejn.

Dodrženo bude muset být pravidlo, podle kterého jednu z funkcí získá představitel pravice a druhou levice.

Češi chtějí prezidenta z malé země

Český postoj kometoval pro Rádio Česko ministr zahraničí Jan Kohout: "Předsedou evropské rady by měla být osoba spíše z menší či střední evropské země. Měla by být spíše elementem, který spojuje, který hledá konsensus, který je spíše administrátorem, moderátorem a facilitátorem debat, nikoliv osobou, která výrazným způsobem určuje agendu směřování Evropské unie."

"Pokud jde o ministra zahraničních věcí, máme určitý požadavek na jeho profil a to aby byl jasně identifikovatelný ve východní dimenzi evropské zahraniční politiky, to znamená západní Balkán, problematiku rozšíření, vztahy s Ruskem, zamrzlé konflikty, energetická bezpečnost. To všechno jsou témata, která jsou velmi důležitá pro naší část Evropské unie," dodal Kohout.

Pavel Novák, Martina Mašková, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme