Clintonová v Číně neuspěla, Peking se nároků na ostrovy v Jihočínském moři nevzdá
Spojené státy a Čína nenašly společnou řeč v otázce řešení sporů o Jihočínské moře. Peking si nárokuje prakticky celou tuto oblast, proti tomu ale protestují ostatní země v regionu a jejich požadavky podporuje i Washington.
Čínský ministr zahraničí Jang Ťie-čch' při jednání s americkou ministryně zahraničí Hillary Clintonová pouze slíbil, že jeho země zajistí svobodný a bezpečný pohyb lodí v Jihočínském moři. Obě strany se pak dohodly na společném posilování vzájemné důvěry a odstraňování pochybností právě ve vztahu k asijsko-pacifickému regionu.
Jihočínské moře, bohaté na ropu a další suroviny, Peking už dříve vyhlásil za oblast strategického zájmu. Čínská média kritizují politiku Spojených států v jihovýchodní Asii s tím, že podpora zemím, které si nárokují ostrovy v Jihočínském moři, je kontraproduktivní.
Horko ovšem není jen ve vodách Jihočínského, ale také Východočínského moře, kde se střetávají zájmy Číny a Japonska. Vláda v Tokiu dokonce oznámila, že koupí tři ze sporných ostrovů.
Kabinet premiéra Jošihika Nody chce od soukromých vlastníků koupit za v přepočtu zhruba půl miliardy korun tři z ostrovů, v Japonsku označovaných jako Senkaku, v Číně zase Tiao-jü. Ke schválení tohoto prodeje má dojít už v polovině září. Peking tento postup ostře odmítl a čínské ministerstvo zahraničí ho předem označuje za nelegální a neplatný.
Spor o ostrovy se táhne už od začátku 70. let minulého století, kdy je Japonsko získalo do správy zpátky od Američanů. Podle Pekingu však historicky patří Číně, která nyní slibuje blíže nespecifikovaná opatření k ochraně jejich suverenity.
Japonská vláda chce ostrovy koupit i proto, aby předešla výstavbě na dosud neobydlených ostrovech, což by spor s Čínou jen vyostřilo. Zatím ale pro Senkaku představují největší hrozbu kozy domácí, které byly na hlavní ostrov dovezeny v roce 1978. Dnes jich tam žije na 300 a ohrožují existenci vzácné mogery, hmyzožravce z čeledi krtkovitých.
Žádné řešení pro Sýrii
Rozpory mezi Washingtonem a Pekingem zůstávají i co se týče řešení krize v Sýrii. Clintonová nepřesvědčila čínské představitele, aby podpořili intervenci v této zemi. Podle čínských představitelů se občanská válka musí řešit jednáním znesvářených stran.
Clintonová naposledy jednala v Pekingu letos v květnu a její rozhovory zastínil útěk slepého čínského disidenta Čchen Kuang-čchenga na americkou ambasádu v Pekingu. Obě země se následně napadaly právě kvůli politice v asijsko-pacifickém regionu.
Zvětšit mapu
