Clintonová zpochybňuje dohodu mezi iráckými politiky

Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová vyzvala irácké politiky, aby se dohodli na spravedlivém rozdělení moci ve vládě. Vyjednávání váznou od března, kdy volby dopadly nerozhodně. O moc přitom soupeří hlavně dva premiéři. Dosavadní Núrí Málikí a bývalý Ajád Aláví. V sobotu to vypadalo, že se vyjednavači Málikího Národního iráckého hnutí s Allávího blokem Právní stát domluvili, že si Málikí udrží moc.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hillary Clintonová

Hillary Clintonová | Foto: U.S. Department of State

Ministryně Clintonová o tom ale v uplynulých hodinách zapochybovala.

Víkendové informace o dohodě, která je dokončena a v pondělí bude formálně podepsána, jsou zpochybňovány ze strany expremiéra Ajáda Alávího. Jeho lidé se zmínili, že je ještě potřeba jednat, že dohoda není definitivní, že jsou stále body, se kterými nesouhlasí a že ze strany premiéra Málikího byly spíše přáním než reálným výstupem jednání, která v uplynulých týdnech probíhala.

Rozložení politických sil v Iráku zčásti kopíruje rozdělení šíité, sunité, Kurdové. Premiér Málikí má údajně podporu Kurdů i šíítského bloku radikálního duchovního Muktady Sadra.

Přehrát

00:00 / 00:00

Irák

Problém spočívá v samotném rozdělení mocenských pozic. Čtyři mocenská centra se musí podělit o klíčové ústavní instituce, které jsou v Iráku ale pouze tři.

Nejsilnější je funkce iráckého premiéra, který svojí pravomocí i reálným politickým postavením stojí na vrcholu státní moci. Dále jsou zde pozice prezidenta a předsedy parlamentu.

„Zejména pozice předsedy parlamentu není tak silná a prestižní a je možná jednou z klíčových otázek závěrečné fáze vyjednávání, jakou pozici získá Amid Aláví,“ soudí zástupce české velvyslankyně v Bagdádu Cyril Bumbálek.

Ajád Aláví měl ambici jako lídr vítězné strany stanout v pozici premiéra. A to se mu nepodařilo. Hovořilo se o tom, že by se mohl spokojit s pozicí prezidenta, což se ale nyní nezdá jako příliš pravděpodobné, protože prezidentem se opět stane kurdský zástupce, současný prezident Džalál Talabání. A pozice předsedy parlamentu nebude pro Alávího dostatečnou odměnou za volební vítězství.

Od březnových voleb se irácký parlament sešel pouze jednou, teď ho čeká volba předsedy parlamentu.

„To, že nefunguje parlament má ke konci roku dopady na neschválený státní rozpočet pro příští rok. I ze stran jednotlivých politiků je patrná snaha překlenout provizorní období,“ říká Bumbálek.

Mocenské vakuum nahrává radikálním skupinám

Radikální skupiny v době mocenského vakua zvýšily aktivitu. I dnes ráno přišla zpráva z Karbaly o bombě v autě, při jejímž výbuchu zemřelo 10 lidí a 38 bylo zraněno. Iráčané si od nové vlády slibují, že pomůže zlepšit bezpečnost.

„Nedá se říct, že by v období povolebního patu v uplynulých osmi měsících došlo k nějakému zásadnímu zhoršení bezpečnostní situace, nicméně očekávání od nové vlády jsou i ve sféře bezpečnostní,“ dodává Bumbálek.

Mocenské vakuum je lákavé pro celou řadu skupin, které v době politické nestability chtějí dokázat, že jsou stále schopny zasáhnout proti vládním cílům, policii nebo armádě.

Ivana Šulcová, Michaela Vydrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme