Člověk si o půstu odříká to, co má nejraději, říká vedoucí poutního domu v Římě

Křesťanům začalo o popeleční středě období několikatýdenního půstu před velikonočními svátky, to pro ně ale ještě neznamená hladovění. Jen by se měli vyhýbat určitým jídlům. Tradici samozřejmě dodržují i v poutním domě Velehrad nedaleko Vatikánu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poutní dům Velehrad v Římě

Poutní dům Velehrad v Římě | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

Sestra Fedora a vedoucí poutního centra páter Jaromír Zádrapa kladou na stůl to, co by křesťané měli v období půstu jíst.

„To jsou pečené cibule. Oloupe se cibule, dá se do trouby a z vrchu se posype strouhankou,“ popisuje páter Zádrapa. Dále se podává pizza s cuketou, polévka z cizrny, ale také kuře pomodoro.

Italové říkají masopustu karneval. „Říká se carne vale, dát ze stolu pryč maso,“ vysvětluje páter. Mezi křesťanskými zeměmi ale podle něj existují rozdíly.

„Obecně se dává pryč maso, třeba u východních křesťanů se víc než 40 dní nejí maso kromě ryb. Mléčné výrobky se taky nejí,“ upřesňuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportér Martin Dorazín navštívil poutní dům Velehrad v Římě

Západní křesťanství ale tak přísné není. „Podle tradice a potom podle toho, co člověk jí, tak si odříká to, čeho má nejraději,“ dodává páter Zádrapa.

Obecný zvyk je podle něj většinou takový, že se křesťané postí zcela bez masa první den půstu a pak svatý týden před Velikonocemi.

Olivový olej, který v poutním domě Velehrad používají k přípravě pokrmů, má zvláštní historii.

„Je to dar jednoho pana biskupa, který se stará o narkomany. Nebo se staral ještě před tím, než se stal biskupem. A ten olej je vlastně ze zkonfiskovaného majetku mafie, která na tom místě měla i olivovníky. A poté, co to zkonfiskovali, tak pokračují ve výrobě oleje,“ přibližuje páter Zádrapa.

Podle něj se jedná o jakési poselství s důrazem na proměnu. Olivy coby plody byly v rukou mafie, když se z nich ale vyrobil olej, staly se plodem dobra a užitku pro druhé. Tak jako napravený hříšník.

Páter to považuje i za důvod k malému postnímu zamyšlení. „Řekli bychom naděje, že i zlé věci se mohou proměnit v dobré,“ uzavírá.

Martin Dorazín, krw Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme