Co stojí za celosvětovým zdražením potravin?
Na světových trzích v posledních měsících dramaticky vzrostly ceny potravin. Podle Světové banky by právě toto zdražení mohlo vést k nepokojům a nestabilitě ve 33 zemích světa. Prvních náznaků jsme už v Egyptě, Kamerunu nebo na Haiti byli svědky. Jaké jsou hlavní příčiny tohoto vývoje? Může se krize dále prohlubovat?
Jen v posledních dvou měsících stoupla cena rýže o 75 procent; u pšenice činí roční zdražení až 120 procent. Ředitel Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky Joachim von Braun vyjmenovává pestrou paletu příčin tohoto vývoje: vysoká cena ropy, přílišná podpora výroby biopaliv a elektrické energie z obnovitelných zdrojů nebo nedostatečné investice do zemědělské produktivity. Na prvním místě ale von Braun uvádí vyšší kupní sílu střední třídy v zemích, jako jsou Indie nebo Čína.
"Tito lidé jedí více a lépe. Týká se to hlavně zpracovaných potravin, což žene prudce nahoru cenu krmiv. Produkce masa, mléka, ovoce a zeleniny vyžaduje více zemědělské plochy a vody, a těch přitom trvale ubývá," vysvětluje von Braun, podle kterého například v Číně stoupla za posledních 15 let spotřeba masa dvaapůlkrát.
Podle spolkové ministryně rozvojové pomoci Heidemarie Wieczorek-Zeulové je třeba okamžitě jednat a nebát se ani některých radikálních kroků. "Jedním z logických závěrů krize je naléhavé vyhlášení moratoria na ta biopaliva, pro jejichž výrobu je zapotřebí obilovin a dalších potravin."
Některé země v důsledku stávající krize značně omezily nebo úplně zastavily vývoz některých klíčových plodin, jako například rýže. Tady je podle německé ministryně zapotřebí zákrok Světové obchodní organizace.
"Svůj export zastavila Indie nebo taky Vietnam. Jejich pohnutky jsou pochopitelné - zajistit zásobování vlastního obyvatelstva. Tím pádem se ale země tradičně závislé na dovozu potravin, jako jsou Afghánistán nebo Bangladéš, dostaly do velmi složité situace. Velcí producenti potravin musejí vědět, že když se zřeknou vlastních ochranářských opatření, tak se budou moci spolehnout na pomoc Světové banky nebo Mezinárodního měnového fondu," říká Wieczorek-Zeulová.
Podle Joachima von Brauna musíme kalkulovat taky s dopady změn klimatu a připravit se na stále kritičtější nedostatek vody v některých oblastech.
"Co se týče šlechtění nových, odolnějších plodin, zažíváme docela zajímavý vývoj. Ve fázi testů je kukuřice, která dokáže přečkat dlouhodobé sucho. Jde samozřejmě o geneticky upravenou odrůdu, která ale bude schopná zachraňovat lidské životy," uvádí německý expert dodává: "To, co v posledních měsících zažíváme, není dočasná krize, nýbrž nová situace, se kterou se budeme muset vyrovnat."
