Česko a Slovensko jako ‚problémová dítka‘ Evropy. Jak zvládají nástup nové vlny covidu další okolní státy?
Koronavirová situace se v Česku dál dramatizuje. Kromě takzvané „britské mutace“ se v zemi potvrdila i ta jihoafrická, denní přírůstky potvrzených nákaz strmě přibývají, a volná lůžka naopak rychle ubývají. Jaká je situace v okolních zemích? Nástup nové vlny covidu řeší i Německo nebo Rakousko, kde ale situace není zdaleka tak dramatická jako v Česku či na Slovensku, které s ohledem na „tragický“ stav žádá zbytek Evropy o víc vakcín.
„Takovou situaci jsme tu ještě neměli. 1. března to bude rok od začátku pandemie v Česku a bohužel to vypadá, že na výročí bude ta situace absolutně nejhorší za celé období toho dramatického roku, který máme za sebou,“ prohlásil během středeční tiskové konference premiér Andrej Babiš (ANO), když oznamoval záměr zpřísnit protiepidemická opatření v zemi.
Iniciativa odborníků volá po tvrdém lockdownu. ‚Stávající opatření nefungují,‘ říká Grubhoffer
Číst článek
S ohledem na tenčící se lůžkové kapacity označil situaci za „extrémně vážnou“ a varoval, že české zdravotnictví čekají „pekelné dny“. Navázal tak na prohlášení náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého, který předchozí den upozornil, že kapacita lůžek intenzivní péče v nemocnicích se blíží „absolutnímu vyčerpání“.
Počet volných lůžek na odděleních JIP a ARO se pohybuje kolem pouhých 15 procent, tempo šíření nákazy přitom dál rychle stoupá. Laboratoře v Česku, které už kromě nakažlivější britské varianty koronaviru potvrdily také výskyt té jihoafrické, za úterý odhalily 15 672 nových případů nemoci covid-19, což je nejvíc od 6. ledna a šestý nejvyšší denní nárůst počtu nakažených od začátku epidemie.
V přepočtu na obyvatele tak Česko zůstává zemí s nejrychlejším tempem šíření nákazy nejen v Evropě, ale také na světě.
„Navzdory měsíce trvajícím lockdownům se země sousedící s Rakouskem stala evropským hotspotem koronaviru a je také výrazně napřed z hlediska míry infekce ve světě. Situace v nemocnicích je napjatá a důvěra ve vládu se rozpadá,“ podotýká největší rakouská rozhlasová a televizní společnost ORF, podle které se Česko stalo z „průkopníka problémovým dítětem“.
Křivky sledující počty nově nakažených rostou také v okolních zemích. Mezi nimi je situace zdaleka nejvážnější na Slovensku, které je první na světě co do počtu nových úmrtí spojených s nákazou koronavirem.
Slovensko
Slovensko, kde je situace podobně dramatická jako v Česku, ve středu ohlásilo 3547 nových případů nákazy koronavirem, což je nejvyšší denní přírůstek od 12. ledna. Pětimilionová země v úterý zaznamenala také rekordní počet hospitalizovaných, který překročil hranici 4000 pacientů – pro srovnání, v případě Česka to je zhruba 6800.
Kvůli nedostatku specialistů požádala Bratislava minulý týden členské státy Evropské unie o vyslání zdravotníků na pomoc s léčbou infikovaných. Pomoc se zajištěním péče o pacienty s covidem-19 slíbily například Rakousko, Polsko a Rumunsko.
Deník Financial Times, který popisuje koronavirovou situaci ve středoevropských zemích, si všímá také žádosti tamního ministra zahraničí Ivana Korčoka o dodatečných dodávkách vakcín proti koronaviru od ostatních zemí Evropské unie.
Česko jako ‚covidový kotel Evropy‘. Jiné země už pomalu uvolňují, Slovensko drtí počty úmrtí
Číst článek
„Plně si uvědomuji, že ostatní země se také potýkají s nedostatkem vakcín stejně jako my, ale s ohledem na nejvyšší míru úmrtí to Slovensko potřebuje nejvíc,“ řekl v pondělí Korčok novinářům v Bruselu. Podobná žádost, tedy aby ostatní země EU poslaly do Česka část svých vakcín, přitom podle serveru iHNed.cz zaznívá také od premiéra Andreje Babiše.
Jak v úterý uvedl slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí, Slovensko by podle něj mohlo od ostatních členských zemí získat nejméně 100 tisíc vakcín, které by jim Bratislava v dubnu vrátila zpět. Připustil také možnost používání ruské vakcíny Sputnik V, o které se na Slovensku vedou bouřlivé diskuse.
Dovoz Sputniku i bez schválení Evropskou lékovou agenturou a slovenským Státním ústavem pro kontrolu léčiv se snaží přes koaliční partnery protlačit premiér Igor Matovič, zatím ale neobstál. Krajčí nicméně v úterý připustil, že pokud se ruskou vakcínu nepodaří registrovat, mohla by být podávána pouze zájemcům v rámci třetí fáze klinického testování. Každý by tak před podáním podepsal informovaný souhlas a tím by podle něj bylo možné systém obejít.
Situace na Slovensku se dál zhoršuje navzdory zákazu vycházení a dalším omezením, která vláda zavedla před vánočními svátky a následně ještě zpřísnila. Odborníci opakovaně upozornili, že k „lockdownu“ přistoupily úřady pozdě a že v zemi řádně nefunguje kontrola karanténních opatření.
Ministr vnitra Roman Mikulec proto varuje, že pokud lidé nezačnou pravidla dodržovat, přistoupí úřady k radikálnějším krokům, jedním dechem ale dodává, že není možné kontrolovat každého. „To, že nám narůstají čísla, není důsledkem toho, že by policejní sbor nevykonával kontroly. Lidi jsou bohužel nedisciplinovaní,“ postěžoval si ve středu Mikulec.
Německo
Na opačném konci pomyslného žebříčku rychlosti šíření infekce stojí Německo, navzdory poměrně příznivým číslům ale vláda v Berlíně pokračuje v opatrném přístupu, výraznější rozvolňování opatření proto zatím není na pořadu dne. Tento týden se částečně otevřely pouze školy a školky v Berlíně a dalších devíti spolkových zemích, tento krok ale zároveň vyvolává obavy z dalšího šíření koronaviru. V zemi se už totiž objevila jak britská, tak jihoafrická varianta, které jsou podle odborníků nakažlivější.
Karlovarský hejtman: Blížíme se 90 procentům obsazenosti lůžek, budeme potřebovat pomoc ze zahraničí
Číst článek
„Jsme nyní ve třetí vlně,“ varovala kancléřka Angela Merkelová během úterního jednání s konzervativními poslanci Spolkového sněmu, kdy zároveň zdůraznila, že zmírnění protiepidemických pravidel musí probíhat postupně a za doprovodu rozsáhlého testování.
Za úterý německé laboratoře odhalily 8007 nových případů nákazy koronavirem – to je o asi 450 více než před týdnem, ale zároveň dvojnásobně méně, než za stejný den ohlásilo osmkrát menší Česko.
Právě s německou vládou tak Babišův kabinet nyní jedná o možnosti převozu části pacientů z přetížených nemocnic do Saska, Bavorska a některých dalších spolkových zemí. Prozatím má Česko konkrétní nabídku devíti lůžek pro pacienty s covidem-19 od saského premiéra Michaela Kretschmera, který v minulých týdnech nabízel pomoc opakovaně.
Jan Blatný: Právě jsem mluvil s německým ministrem zdravotnictví @Jens Spahn o možnosti přeshraniční pomoci. Potvrdil ochotu Německa přijmout naše pacienty. Poděkoval jsem mu za ochotu s tím, že už připravujeme konkrétní kroky, abychom byli na převozy pacientů okamžitě připraveni.
11:50 – 24. 02. 2021
Polsko
O nástupu „třetí vlny“ epidemie hovoří také představitelé Polska, kde se vedle britské mutace minulý týden potvrdil také výskyt té jihoafrické.
Dvě chirurgické roušky přes sebe nedávají smysl, tvrdí experti. Podle ministerstva jde o dočasnou alternativu
Číst článek
Země s 38 miliony obyvatel, která v minulých týdnech uvolnila některá omezení a otevřela sjezdovky, kina, hotely i divadla, za úterý evidovala 12 146 potvrzených případů nákazy, což je o přibližně 3500 více než před týdnem. Po více než šesti týdnech tak denní přírůstek nakažených znovu stoupl nad 10 tisíc.
„Situace bohužel není v tuto chvíli dobrá,“ prohlásil ve středu polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski, který následně oznámil zpřísnění protikoronavirových restrikcí. Nově bude v Polsku zakázáno namísto roušek či respirátorů používat plastové štíty, kukly, šátky, šály či jiné náhražky.
Další zpřísnění se pak dotkne nejhůře zasažených oblastí u Viselského zálivu a u Mazurských jezer na severu Polska, kde budou muset zavřít hotely a nákupní střediska, kina, divadla, muzea, galerie, bazény či tenisové kurty, zatímco žáci prvních tří tříd přejdou na dálkovou výuku.
Polská vláda nově zavedla také nová pravidla pro občany České republiky a Slovenska. Po příjezdu do země je od soboty čeká karanténa, pokud nebudou mít negativní test nebo nebudou oočkováni dvěma dávkami vakcíny proti nemoci covid-19.
Rakousko
Po šesti týdnech plošné uzávěry přistoupilo k částečnému rozvolňování také Rakousko, které začátkem února otevřelo všechny obchody, muzea, knihovny, kadeřnictví či kosmetické salony. Do škol se mohla vrátit i část dětí, které se pravidelně testují buď ve škole, nebo jim testy na koronavirus provádějí doma rodiče.
Čech v Rakousku: Vláda komunikuje jasně a zavřené podniky podporuje. Testování na covid dělají i lékárny
Číst článek
V posledních dnech ale tempo šíření nákazy začalo v Rakousku znovu narůstat. Podle odborníka Petera Klimeka z vídeňského výzkumného centra Complexity Science Research Hub je důvodem „rychlého růstu“ nejen nedávné rozvolnění opatření a šíření nakažlivějších variant koronaviru, ale také zvýšená míra testování.
„V posledních týdnech vidíme, že pandemie není kvůli novým variantám pod kontrolou,“ cituje server The Local odborníka z Vídně, podle kterého by šíření takzvané britské a jihoafrické mutace mohlo v dalších týdnech vést k opětovnému zpřísnění opatření.
V boji s pandemií vsází rakouská vláda především na rozsáhlé testování. Od 1. března mají být k dispozici bezplatné testy k domácímu použití také v lékárnách, už nyní je přitom negativní test podmínkou pro návštěvu kadeřníka, kosmetického nebo masážního salonu.
„Naší strategií je testy co nejvíc rozšířit a zajistit, aby byly pro všechny snadno dostupné – je to jediná cesta, jak pandemii kontrolovat,“ říká Katharina Reichová z rakouského ministerstva zdravotnictví, podle které je testování „jedinou zbraní“ proti koronaviru do doby, než se podaří populaci proočkovat.
Německo přesto hledí k Rakousku s obavami. Kvůli šíření jihoafrické mutace zařadil Berlín rakouské Tyrolsko na seznam oblastí s vysokým výskytem koronavirových mutací a na společných hranicích zavedl kontroly. Stejná pravidla platí také na hranicích s Českem a Německo se kvůli tomu stává terčem kritiky Evropské komise, opatření ale dál obhajuje, a zvažuje dokonce zavedení kontrol také na hranicích s Francií.
