Čtvrtina obyvatel obce Ostrý Grúň, kterou za války vypálili nacisti, volila Kotlebu

Výsledky voleb na Slovensku kvůli úspěchu krajně pravicové strany šokovaly politiky i komentátory. Její předseda Marián Kotleba se netají obdivem k fašistické minulosti Slovenského státu z období druhé světové války. Překvapením je, že výrazně uspěl i ve vesnici Ostrý Grúň, kterou vypálili nacisté.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vypálení obce Ostrý Grúň připomíná památník | Foto: Petr Vavrouška

Do vesnice Ostrý Grúň vpadlo v lednu 1945 komando wehrmachtu a jednotky Edelweiss. Kvůli tomu, že místní kryli partyzány, postříleli Němci 64 civilistů, včetně 26 žen a 12 dětí.

V letošních parlamentních volbách ale každý čtvrtý volič v obci hlasoval pro Mariana Kotlebu, který se dá označit za neonacistu. Místní výsledek nechápou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Slovenský Ostrý Grúň v roce 1945 vypálili nacisti. Čtvrtina současných obyvatel přesto volila neonacistu Kotlebu. Na důvod se ptal Petr Vavrouška

„Zaskočilo mě to. Ale spíše si myslím, že lidé si nespojují Kotlebu s fašismem. Změnil chování, slovník. Lidé neberou ohled na to, že má fašistické sklony. I přesto, že měl na kandidátce lidi, kteří podporují Adolfa Hitlera," řekl poslanec Miroslav Seget.

Obyvatelé Ostrého Grúně se teď na sebe dívají s nedůvěrou. Spekulují, kdo z nich mohl pro stranu s tak radikálním programem hlasovat a co je k tomu vedlo.

„My v obci nemáme žádné Romy, ani nám tady nepochodují žádné holé hlavy. Dokonce ani jeden náš občan není členem Kotlebovy strany. A přesto ho lidé volili. Myslím si, že to byl z jejich strany vzdor," odhadl Seget.

Upadající povědomí

Tragédii z konce války připomíná takzvaná pamětní místnost, která stojí vedle obecního úřadu. Jsou v ní fotografie, jména obětí i zbraně partyzánů.

„Není o to tak velký zájem jako za minulého režimu, ale během minulého roku byl větší, protože jsme měli 70. výročí vypálení obce. Jezdilo sem víc autobusů, ale byli to starší lidé. Mladí téměř žádní,“ shrnul Seget.

Hrůzy z ledna 1945 se osobně dotýkají také starostky Jany Angletové. Ona sama je potomkem obětí krvavé neděle. Její tehdy roční otec přežil, rodiče mu ale Němci zastřelili.

„Je to pro nás citlivé téma. Starší pamětníci se bojí, že by se to mohlo vrátit, a v Kotlebovi vidí nacistu,“ řekla. „Vnímají to jako zlo, které se nás stále týká. Jako zlo, které jsme přežili. Mají to neustále na paměti," dodala starostka, kterou výsledek voleb šokoval.

„Pro nás je reflexí hlavně to, že pietní vzpomínky, které tady organizujeme každý rok, asi neděláme správně. Neoslovujeme mladou generaci. Musíme zřejmě změnit systém,“ přiznal Miroslav Seget.

Chyba je podle Jany Angletové také ve vzdělávání. „Kdysi jsme se o tom učili ve škole, dnes už se to nevyučuje. To je taky problém. Válečná historie se pomalu vytěsňuje z povědomí mladých lidí."

Vypálení obce Ostrý Grúň připomíná památník | Foto: Petr Vavrouška

Petr Vavrouška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme