Cyklista Kreuziger si při závodech užívá hlavně atmosféru
Pro cyklistu Romana Kreuzigera nebývá zvykem, aby v přípravě trávil více času doma. Každý takový den bere jako vzácnost. Přesto neodmítl v sezóně, která bude mít jeden z vrcholů olympiádu v Londýně, pozvání mezi fanoušky. V Olomouci rozdával autogramy a přijímal přání, aby rok 2012 byl pro něj ještě úspěšnější, než ten pozvolna končící.
Jaká vládla při setkání s Romanem Kreuzigerem atmosféra? Báječná a plná očekávání. „Když se řekne Roman Kreuziger, co se vám vybaví?“ ptám se.
„Určitě Tour de France, protože jeho dvě devátá místa člověk, který má rád cyklistiku a sám jezdí, obdivuje. Je to úžasný zážitek. Už se těšíme na příští Giro, vzhledem k tomu, že má autogramiádu takhle před Vánoci, mám pro tátu úžasný dárek,“ říká mi jedna z okolostojících slečen.
„Je to naše jednička. Jezdí Giro, Tour de France. Je to náš nejlepší silniční cyklista, za kterým je vidět hodně dřiny,“ doplňují ji ostatní.
„Kam si dám plakát? No když budu mít hodně odvahy, tak doma nad postel,“ směje se další zájemce o autogram Romana Kreuzigera.
Roman Kreuziger se bezesporu zařadil do světové špičky. Aktuálně v barvách Astany spřádá plány na nadcházející rok a olympijské hry v Londýně, kde by rozhodně neměl chybět.
Není proto divu, že jeho obliba u fanoušků stoupá. A Roman vnímá, že právě příznivce potřebuje na své straně. Dokonce ani neodmítne pozvání k cestě na Hanou. Zúčastnil se autogramiády začínající ráno v devět hodin.
„Je to pro mě běžné, když jsem v normálním režimu, vstávám ráno kolem půl osmé a na osmou už chodím cvičit, není to nic, co by mě vyvedlo z míry,“ svěřil se Roman Kreuziger.
Vynikající podpora fanoušků
Byl viditelně v dobré náladě a radost například při společném focení rozdával i svým obdivovatelům. Jediný, kdo měl trochu nahnáno před začátkem autogramiády, byl její organizátor Radim Kořínek.
To z důvodu večerní párty. Slavnostní akt se protáhl a před autogramiádou dvojnásobný účastník olympijských her finišoval s úklidem.
„I tady proběhla oslava, párty, museli jsme pak sklízet ze stolu víno a uklidit, s pětiminutovým skluzem jsme to nakonec dali dohromady.“
Zpátky ale k muži v hlavní roli. Hvězda Astany se podepisovala celou hodinu. Chvil mezi fanoušky si Roman považoval. Přeci jen, doma není tak často. A ve světě, kde si cyklistických nadšenců doslova a do písmene užívá? Nebojí se v některých případech,že ho dokonce sundají z kola?
„Jsou situace, kdy lidé čekají na kopcích dva nebo tři a nějaký ten alkohol vypijí, ale většinou jsou natolik zodpovědní, že uskočí z cesty, v tom problém není. Nejvíc bouřlivé je to na Vueltě nebo Tour, když se jede v Pyrenejích, Baskové totiž dokážou udělat vynikající atmosféru!“
A nejen atmosféru. Umí i povzbudit.
„Ať už člověk jede vepředu nebo vzadu, stojí tam připravení se studenou coca-colou a závodníkovi dodají morálku. Když jede někdo vepředu, fandí, povzbuzujou, a když vzadu – i když se to nemá, popostrčí ho a dokopou nahoru.“
Romana ale stále více v uvozovkách dokopou i fanoušci mávající podél trati českými vlajkami. Věří, že nebudou chybět ani při olympiádě v Londýně.
„I třeba díky Giru, které je olympiádě blízko. Vloni na Glockneru, který je blízko hranic, za mnou chodili kluci a ptali se mě, jestli nejedeme etapu v Čechách – tak neuvěřitelný počet českých vlajek a fanoušků tam byl.“
Má ale vůbec cyklista při etapě možnost ty vlajky vnímat? Nesoustředí se jen na samotný závod?
„Velkých vlajek si člověk samozřejmě všimne, ale spíš to vidím vždycky večer ze záznamu – nebo to vím od našich, kteří na kopce jezdí,“ říká česká naděje pro Londýn - cyklista Roman Kreuziger.
