Dalajlámova návštěva v Německu
Německo má za sebou pětidenní návštěvu tibetského duchovního vůdce dalajlámy. Sdělovací prostředky jí věnovaly značnou pozornost, což vládním představitelům nebylo moc vhod. Berlín se totiž po loňské zkušenosti s přijetím dalajlámy kancléřkou obával protestů ze strany Číny a možného zhoršení vzájemných vztahů. Vůdce Tibeťanů ale spolkové vládě svým způsobem vytrhl trn z paty. Svou cestu totiž pojal apoliticky a vůči Pekingu vyloženě smířlivě.
Berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek se vydal na závěrečný dalajlámův mítink před Braniborskou bránou a tady jsou jeho postřehy.
Nacvičeným tibetským pozdravem "taši dele" pozdravil tisícihlavý dav jako vždy usměvavého dalajlámu. Vůdce Tibeťanů si přítomné získal v podstatě ještě dřív, než promluvil na mikrofon.
"Člověk, který ve svém životě rozdal evidentně tolik lásky, musí být zákonitě dobrý. Nechápu, jak někdo může proti příjezdu tohoto muže pořádat protestní demonstrace," svěřil se mi pán středního věku, který se na dalajlámu přijel podívat až z Hagenu v Porúří.
Německá vládní garnitura zareagovala na dalajlámovu dlouho připravovanou návštěvu velmi rozpačitě. Ve světle diplomatické roztržky s Pekingem po loňském přijetí vůdce Tibeťanů kancléřkou Merkelovou se tentokrát politici spíše předháněli v tom, kdo se s dalajlámou nesetká. Německá veřejnost ale tento přístup většinově odsoudila.
"Z mého pohledu to bylo vyloženě trapné. Víc se na to ani říct nedá. Jasný důkaz ubohosti," neskrývá rozčarování z přístupu spolkové vlády mladík zabalený do tibetské vlajky a jeho kamarád přitakává.
"S dalajlámou by se přece měl setkat každý německý politik. Tibetský lid trpí, je utlačován, není tak svobodný, jak by měl být. Nestalo by se přece vůbec nic, kdyby se naši představitelé s vůdcem Tibeťanů sešli."
Tibeťané žijící v západoevropském exilu ale poněkud překvapivě mají pro opatrný přístup německé vlády pochopení. Mimochodem, do Berlína jich přijelo na šest set.
"Je jasné, že každá země má právo sledovat své bytostné ekonomické zájmy. Němečtí politici se v první řadě zodpovídají německým občanům a mají za úkol zajistit jim blahobyt. Hospodářská soutěž ve světě je pořádně ostrá, takže chování Německa akceptujeme," říká Tibeťan žijící ve Švýcarsku.
V Německu se teď hodně diskutuje o tom, zda by se k dění v Tibetu a případně jakým způsobem, měli vyjádřit taky němečtí sportovci na Letních olympijských hrách v Pekingu. Účastníci mítinku s dalajlámou si myslí, že by se sportovci rozhodně neměli tvářit, jako že se nic neděje.
"Jestli se nepletu, tak Němci chtějí při slavnostním zahájení mít na zápěstí náramky na znamení solidarity s Tibetem. Těžko se dá něco víc dělat. Leda by se rozhodli zůstat úplně doma. To by ale nebylo správné. Viděli jsme při bojkotu moskevské olympiády, že to k ničemu nevedlo. Čína je velká země a změna musí přijít zevnitř, od jejích obyvatel. Počítám, že někdy později, ale dojde k tomu."
"Proč se objevují problémy všude tam, kde se objevíte?" zeptal se vůdce Tibeťanů kolega novinář. "Because I am a troublemaker," "Protože jsem potížista," zasmál se 72letý dalajláma, který si u Braniborské brány svým bezprostředním vystupováním a neagresivními výroky získal snad všechny přítomné.
Zopakoval, že Tibeťané nemají v úmyslu odtrhnout provincii od zbytku Číny a že ve svém snažení budou pokračovat nenásilnými prostředky. "K mému potěšení nedošlo ani ke stržení Berlínské zdi silou, ale díky působení lidového, mírového hnutí..."
