Další konflikt mezi Polskem a Ruskem - tentokrát na moři

Rusko zakázalo plavbu všech polských lodí z viselského do kaliningradského zálivu. Potíž je v tom, že z viselského zálivu jiná cesta na otevřené moře neexistuje.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

lodní doprava

Nejprve trocha zeměpisu. Pokud máte mapu po ruce, okamžitě pochopíte, v čem je problém. Viselský záliv je přírodní raritou. Od gdaňské zátoky, a to znamená od Baltského moře, ho odděluje více než šedesátikilometrová písečná kosa vedoucí z Polska do ruského Kaliningradu. Kosa má šířku od šesti set metrů do dvou kilometrů. Středem této šíje prochází státní hranice. Jediný průplav přes kosu se nachází na ruské straně.

Mezistátní dohoda o společném využívání viselsko-kaliningradského zálivu vypršela a kvůli ochlazení vztahů mezi Varšavou a Moskvou se novou dohodu uzavřít nepodařilo. Polské lodě proto do kaliningradského zálivu nesmějí: "Provoz se úplně zastavil. Nevyplouvají jachty ani výletní parníky do Kaliningradu," konstatoval Jerzy Latala z gdaňského přístavu.

Varšava marně čeká na odezvu ruské strany. "Stále nemůžeme navázat kontakt s ruským ministerstvem zahraničí. Jsme připraveni tento problém urychleně vyřešit, abychom nemuseli vzít lopaty a prorazit průliv ve viselské kose," prohlásil mluvčí polského ministerstva zahraničí Pawel Dobrowolski.

Nápad s lopatami není v tomto případě nadsázkou. Někteří politici skutečně navrhují vybudovat na polské straně viselské šíje kanál. Polští politici si zvláštní chování Moskvy vykládají jako odvetu za kritiku stavby rusko-německého plynovodu po dně Baltského moře. Ministr obrany Radoslaw Sikorski dohodu nedávno nazval novodobým paktem Molotov-Ribbentrop a sklidil za to bouři kritiky v Německu, Rusku i Bruselu.

Rusko-polské vztahy v poslední době charakterizuje mnoho kroků, které nelze nazvat přátelskými. Rusko už několik měsíců blokuje dovoz polských potravin - údajně kvůli falešným certifikátům. Varšava zase přemýšlí o tom, že před ruské velvyslanectví přenese pomník obětem katyňského zločinu. V roce 1940 příslušníci NKVD zavraždili a v lesích u Katyně zakopali 25 tisíc polských zajatců.

Podle některých polských politiků by Rusové měli připomínku tohoto zločinu měli mít stále před očima - váleční veteráni s přenesením pomníku nesouhlasí: "Není to šťastné řešení, Katyň je Katyň, ať všechno zůstane na svém místě - pomník i sovětské velvyslanectví. Bylo by to hanobení památky obětí," domnívá se veterán II. světové války Józef Wožniak.

Pro uklidnění emocí se vyslovil i prezident Lech Kaczyński, který se chce ještě letos poprvé setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Obě strany si mají hodně říci a mnohé si musí vysvětlit. "Jemné předivo našich vztahů je dnes trochu potrhané. Musíme poškození opravit a díry zašít," - takto vzletně vyjádřil prezidentovy záměry šéf jeho kanceláře Andrzej Urbański.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme