Damaškem otřásají tvrdé boje. V Sýrii vypukla regulérní občanská válka, prohlásil Červený kříž
Boje v Sýrii se přiblížily centru hlavního města. Armáda už obklíčila celá předměstí Damašku a povstalcům se daří pronikat do dalších čtvrtí. Nepomáhají už ani tanky. V noci na dnešek tam podle různých zdrojů zemřelo 40 až 100 lidí. Kvůli zhoršující se situaci označil Mezinárodní výbor Červeného kříže syrský konflikt za občanskou válku.
V Sýrii oficiálně zuří občanská válka. O víkendu to prohlásil Mezinárodní výbor Červeného kříže, garant Ženevských konvencí o ochraně obětí války, který jako naprosto nestranná organizace dostal za úkol dohlížet na dodržování smluv a jejich aplikaci. Na zemi se teď proto začínají vztahovat normy mezinárodního humanitárního práva. A to v dnech, kdy vychází najevo, že Syřané odmítají vydávat víza západním humanitárním pracovníkům.
Ondřej Bouda ze zahraniční redakce na Rádiu Česko přiblížil význam občanské války v Sýrii
Interní konflikt se definuje podstatně hůře než konflikt mezinárodní. Podle komentátora Českého rozhlasu 6 Jana Fingerlanda jde proto v případě prohlášení Červeného kříže spíše jen o politickou deklaraci:
„Snaží se tím nějak definovat tu situaci a říci, kde jsou hranice toho, co si ozbrojené síly nebo jednotlivé bojující strany mohou nebo nemohou dovolit, zejména co se týče civilistů.“
„Bude možné se snadněji zorientovat v tom, kdo se dopouští nebo nedopouští zločinů, které jsou nějakým způsobem mezinárodně definovány,“ vysvětluje dále Fingerland. Osobně si však nemyslí, že by prohlášení Červeného kříže mělo na dění v Sýrii přímý dopad.
Na vynucení dodržování mezinárodního práva, anebo alespoň trestání jeho porušení, ale existují i další mechanismy. Rada bezpečnosti OSN například může pověřit Mezinárodní trestní soud, který pak má právo vyšetřovat i zločiny v nečlenských zemích. Tak jako při konfliktu v Libyi.
Spor o sankce i další pozorovatelskou misi
Přes zvýšenou pozornost celého světa teď ale hrozí, že na konci týdne se boje vymknou kontrole. Má totiž skončit mezinárodní pozorovatelské mise OSN. Rusko chce její mandát sice prodloužit, ale odmítá hrozit Sýrii dalšími sankcemi.
Ve večerních Ozvěnách dne o aktuální situaci v Sýrii mluvil komentátor ČRo 6 Jan Fingerland
Západní země v Radě bezpečnosti OSN zase tvrdí, že bez sankcí nemá pozorovatelská mise smysl.
Jde možná o další signál, že Moskva nebude v tlaku na Asadův režim se Západem moc spolupracovat. „Nebude, nespolupracuje, ale zároveň si myslím, že Rusové už si nějak uvědomili, že vjeli do tunelu, ze kterého budou muset nějak vycouvat, protože tím tunelem prostě nepůjde projet,“ říká Fingerland s tím, že by se nedivil, kdyby syrský režim do čtvrt roku padl.
Překvapilo ho totiž, jak silně se boje v Sýrii v posledních dnech vyhrotily. „Zdá se, že revoluce už opravdu dorazila až na zápraží Bašára Asada,“ podotýká Fingerland a připomíná, že Damašek byl až do letošního roku ušetřen téměř jakýchkoli střetů. Podle něj se teď už boje z hlavního města proto nikam nepřesunou.
OSN dělá málo, ozývá se z Jordánska
Na syrskou vládu musí podle Jordánska OSN vyvíjet větší nátlak. Předpokladem politického dialogu je ukončení násilí, řekl při své oficiální návštěvě Česka jordánský premiér Faíz Taravná.
„Počet lidí v Annanově misi vyslaných do Sýrie byl malý, neměli na průběh událostí žádný vliv. Situace je velmi vážná, mnohem závažnější, než co pro ni dělá OSN. V Radě bezpečnosti je potřeba vyvíjet velký tlak na vládní složky v Sýrii a najít mírové řešení krveprolití. To musí nastoupit dříve, než se dostaneme k politickému rozuzlení,“ zdůraznil Taravná.
Jordánsko od začátku povstání přijalo 135 tisíc syrských uprchlíků. Samo se ale potýká s nedostatkem peněz a pitné vody. Podle jordánského premiéra spočívá řešení syrské občanské války v rukou OSN.
