Nedůvěra v instituce i ‚stydliví voliči‘. Proč průzkumy před volbou amerického prezidenta opět zklamaly?

Boj o Bílý dům je vyrovnaný. Už teď o amerických prezidentských volbách můžeme říct s velkou jistotou, že se opět zmýlily předvolební průzkumy a ten několikaprocentní náskok Joea Bidena, který ještě krátce před volbami předpovídaly, zůstal jen na papíře. Jak pro Radiožurnál vysvětlil sociolog organizace PAQ Research Daniel Prokop, problémem je, že v průzkumech odpovídá jen velmi malá část amerických voličů.

Rozhovor Praha / Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pracovníci volební komise v Milwaukee ve Wisconsinu | Foto: Bing Guan | Zdroj: Reuters

V USA opět selhaly průzkumy a možná se zmýlily podobně jako před čtyřmi lety, kdy také předpovídaly vítězství Hillary Clintonové a nakonec vyhrál Trump. Tady to ještě není jasné, ale velký náskok Joea Bidena se nepotvrdil. Čím to je?
Řekl bych, že tam jsou dva problémy. Jeden je, že na Floridě a v jejím okolí průzkumy neodhadly, jak budou volit kubánští voliči. To se stalo i v roce 2018 u voleb do Kongresu, kdy výzkumy byly docela přesné, ale kubánské voliče neodhadly.

Tam je problém s jejich zasažením, s tím, jak nedostatečně probíhají španělsky a tak podobně. To je takový specifický problém kubánských voličů. Nebo také, jestli jsou zacílené do míst, kde nejčastěji na Floridě bydlí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor se sociologem Danielem Prokopem

Potom je druhý problém a tím je Středozápad. Výzkumy v průměru říkaly, že v Pensylvánii vede Biden o čtyři procentní body, ve Wisconsinu a Michiganu třeba až o sedm, osm. Jestli to Joe Biden dožene, to bude o procento, půl procenta. Takže tam jde o opravdu velký posun.

Takzvaní „stydliví voliči“ jsou jedno vysvětlení. Třeba v Česku to tak úplně neplatí, protože SPD má docela často – minule sněmovní volby – vyšší výsledky v průzkumech, než potom získá hlasů.

Potom jsou tam další možnosti, proč se výzkumy mýlí. Jedna z nich je, že v amerických výzkumech, například ve srovnání s našimi výzkumy, méně kontrolují reprezentativitu. Kontrolují, jestli je vzorek dobře složený z hlediska věku a vzdělání, ale už ne kombinaci věku a vzdělání. Proto tam můžete mít hodně nadreprezentované starší, vzdělané voliče a dohánět to těmi mladšími, nevzdělanými. Nemáte tam zajištěnou tu kombinaci.

Takže špatná volba toho půlrespondenta?
Tak. Nebo třeba moc nekontrolují, až na výjimky, jak voliči hlasovali v roce 2016. Tam jsou výzkumy, které se na to ptají a kontrolují, že třeba v Pensylvánii to bylo zhruba o procento víc pro Donalda Trumpa, v rámci těch respondentů. Kdyby víc říkali, že volili Hillary Clintonovou, tak je to divné.

‚Co se mě týče, tak už jsme vyhráli.‘ Trump oznámil své vítězství, další sčítání hlasů označil za podvod

Číst článek

Ale výzkumů, které kontrolují minulou volbu, je málo. Přitom třeba v českých volebních výzkumech dobré agentury, jako je Median, kde jsem pracoval, nebo Kantar, tuhle minulou volbu hlídají, protože kontroluje, jestli se vám nevychyluje vzorek, a zároveň kontroluje „stydlivé voliče“. Když se někdo bojí přiznat, že teď volí Donalda Trumpa, tak zřejmě ani neřekne, že ho volil v minulosti. Takže vy to doženete kontrolou minulého chování.

Ještě jedna věc mě zajímá. Jak moc se dá v průzkumu odfiltrovat aktuální nálada společnosti? Takové to, že například měsíc před volbami voliče politik naštve, třeba přístupem k pandemii koronaviru, a pak „vychladne“ a u voleb stejně zvolí onoho politika, který ho původně naštval.
To je třetí problém. V Americe se dělají telefonní a online průzkumy. Obecně to vypadá, že ty telefonní průzkumy, když se na ně koukáme, tak zachycovaly v posledním týdnu nějaký trend mírného posilování Donalda Trumpa, zatímco online výzkumy ne.

Opravdu záleží na metodice, jestli oslovujete dostatečně lidi, kteří se mobilizují, najednou chtějí jít volit a podobně. Telefonní výzkumy umí víc dosáhnout na tuto část populace. Nedělo se tam nic zásadního. Byl to metodický problém, není to vývojem v posledních dnech, podle mého.

Velký problém v Americe je, že na průzkumy odpovídá třeba jen jeden a půl procenta, tři procenta lidí, které agentury osloví. Takže jeden problém jsou „stydliví voliči“, druhý, že vám odpovídá jenom část lidí.

Malá část.
A kdo byl v Americe, v částech, jako je Ohio nebo Pensylvánie, tak ví, že voliči Donalda Trumpa nevěří institucím, proto nevěří ani agenturám a můžou díky tomu vychylovat vzorek.

Věra Štechrová, kro Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme