Místo dobytka ‚nechtění‘ cizinci. Dánská vláda chce přemístit sto lidí na izolovaný ostrov Lindholm

Odmítnutí žadatelé o azyl, kteří se nemohou vrátit do země původu, nebo odsouzení cizinci, kteří si odpykali tresty a čekají na vyhoštění. Tito lidé mají být od roku 2021 umístěni na ostrově Lindholm na jihu Dánska. Oznámila to vláda spolu s protiimigrační Dánskou lidovou stranou. „V Dánsku je nechceme a to taky musí pocítit,“ napsala na facebooku ministryně pro imigraci Inger Støjbergová.

Lindholm Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dánská lidová strana vyžaduje nová opatření týkající se migrantů. Na svém twitterovém účtu sdílela animované video muže tmavé pleti v islámském oděvu, který je transportován na opuštěný ostrov za deštivého počasí (více v textu)

Dánská lidová strana po oznámení plánu vytvořit nové centrum na ostrově Lindholm na svém twitteru zveřejnila také animované video muže v islámském oděvu, který je transportován na opuštěný ostrov za deštivého počasí. Vysloužila si za to kritiku vládní opozice i veřejnosti. | Foto: Reprofoto | Zdroj: twitter Dánské lidové strany

Necelých sedm hektarů velký ostrov leží na jihu Dánska mezi ostrovy Møn a Sjælland a v současnosti je využíván veterinárním institutem Dánské technické univerzity, který zde zkoumá dobytek s virovým onemocněním. 

Noví obyvatelé ostrova

Podle vlády budou od roku 2021 na ostrově umísťováni cizinci, kteří nemají povolení pobývat v Dánsku, ale nemohou být deportováni, například proto, že jsou bez státní příslušnosti, nebo proto, že Dánsko nemá s jejich domovskou zemí uzavřenou příslušnou dohodu, píše deník The Local. Na ostrově budou rovněž pobývat odmítnutí žadatelé o azyl, kteří v zemi spáchali drogové a další zločiny a mají být podle soudního rozhodnutí po odpykání trestu vyhoštěni.

Neobydlený ostrov byl pro výzkum vybrán jako prevence před možným šířením nákaz, i proto k němu přívoz jezdí jen sporadicky a veřejnosti je nepřístupný. Jednomu z trajektů, který pevninu s ostrovem spojuje, se příznačně říká „Virus“.

Plán přemístit asi 100 lidí na ostrov oznámila středopravicová vládní koalice spolu s pravicovou Dánskou lidovou stranou v pátek. 

„Nebudou tam vězněni. Přívoz bude fungovat, jen ne 24 hodin a přes noc budou muset v centru zůstat. Tak budeme moci lépe monitorovat, kde jsou,“ uvedl ve vysvětlení pro agenturu Ritzau ministr financí Kristian Jensen. „V současnosti jsme totiž často svědkem toho, že někteří cizinci, kteří byli odsouzeni k deportaci, v zemi páchají dál zločiny a my nemáme způsob, jak je monitorovat," dodal.

Výměnou za podporu

Vytvoření centra na ostrově Lindholm je výsledkem jednání o rozpočtu na rok 2019. Dánská lidová strana chtěla, aby obsahoval nová opatření týkající se migrantů a uprchlíků, výměnou za podporu návrhu.

Kroky i rétorika Dánské lidové strany ve spojitosti s migrací vyvolávají napříč politiky i veřejností dlouhodobě kontroverzi a jinak tomu není ani v tomto případě.

„Deportovaní a odsouzení cizinci nemají žádný důvod být v Dánsku. Dokud se jich nezbavíme, přesuneme je na ostrov Lindholm. Budou muset zůstat v novém deportačním centru vždy přes noc a policie zde bude přítomná 24 hodin denně. Výborně!“ napsala strana na svém twitterovém účtu, kde sdílela také animované video muže tmavé pleti v islámském oděvu, který je transportován na opuštěný ostrov za deštivého počasí (viz video níže).

„Minimalizujeme počet spojů na ostrov, jak to jen půjde. A uděláme to pro ně pracné a drahé,“ dodal později mluvčí strany pro dánskou televizní stanici TV2.

Dánský „humanitární kolaps“

Dánská vláda už v minulosti přislíbila, že se s dánským imigračním zákonem hodlá dostat až na hranu mezinárodních konvencí o lidských právech. Na rozhodnutí, zda Lindholmský plán tuto hranici překračuje, je podle zástupkyně ředitele Dánského institutu pro lidská práva Louise Holckové ještě brzy.

„Ten plán je v některých oblastech velmi vágní. Nevíme, co přesně se stane,“ uvedla pro server iROZHLAS.cz. 

Dánsko se připojilo k Německu. Kvůli Chášukdžímu a Jemenu už nebude Saúdské Arábii dodávat zbraně

Číst článek

„Většina lidí, kterých se to týká, byla před třemi lety přesunuta z centra v Kodani do více izolovaného zařízení na Jutském poloostrově. Ombudsman po návštěvě tohoto centra uvedl, že lidská práva nejsou nijak porušována, ale také vyjádřil obavy nad velkým omezováním životních podmínek. Lindholmský plán má být ještě víc restriktivní, proto ho budeme velmi pečlivě sledovat,“ vysvětlila Holcková.

Proti záměru, který by se měl během několika fází realizovat do roku 2021 a vláda na něj chce přidělit v přepočtu více než 2,5 miliardy korun, vystoupila s ostrou kritikou vládní opozice.

Lídr environmentální strany Alternativa Uffe Elbæk označil plán za humanitární kolaps. „Zelená vláda, kterou bych chtěl vést, by nikdy nenutila lidi pobývat na opuštěném ostrově. Nehumánní politika vytváří úplně jiné Dánsko, než je to, které miluji,“ napsal na twitteru.

Bývalá ministryně pro imigraci Birthe Ronn Hornbech ze strany Venstre označila celý projekt za „vtip“. „Z tohohle návrhu nic nebude,“ napsala ve sloupku pro dánskou publikaci Jyllands Posten a dodala, že jde o krok, který nic nevyřeší a bude stát příliš peněz.

Konec integrace?

Premiér Lars Lokke Rasmussen v listopadu oznámil, že se dánská vláda nadále nebude snažit uprchlíky přijímat, aby je integrovala do společnosti, ale aby jim nabídla útočiště, dokud se nebudou moci vrátit do země svého původu. „Není lehké žádat rodiny, aby odešly domů, když se tu usadily. Ale morálně je to ta správná věc. Neměli bychom z uprchlíků dělat imigranty,“ řekl na jednom ze stranických meetingů.

Zákaz zahalování tváře. V Dánsku hrozí za burku či nikáb pokuta až 35 tisíc korun i vězení

Číst článek

Podle amerického deníku The New York Times je plán na přesun cizinců na ostrov Lindholm jen dalším pokusem motivovat neúspěšné žadatele o azyl k opuštění země.

V létě v Dánsku prošel zákon zakazující zahalování obličeje na veřejnosti, který se zaměřuje především na nikáb a burku, závoje spojené s islámem.

Ještě v prosinci by pak parlament měl hlasovat o legislativě, díky níž by se stalo potřesení rukou příslušnému úředníkovi nezbytnou součástí naturalizačního obřadu pro získání dánského občanství. Někteří muslimové však trvají na tom, že si nemohou potřást rukou s osobou opačného pohlaví.

„V loňské výroční zprávě jsme vyjádřili obavy o právo na svobodu v současném Dánsku. Nelze mluvit o porušování lidských práv, ale představované legislativy ty hranice posouvají,“ dodala Holcková z Dánského institutu pro lidská práva. 

Dominika Píhová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme