Dánsko kvůli útokům islamistů a sílící migrační vlně zpřísňuje azylové zákony
Dánsko po útocích v Paříži zpřísňuje azylové zákony. A to v expresním tempu, během jediného týdne. Dánská legislativa v oblasti azylu a migrace šla restriktivním směrem už řadu minulých let. Současný vývoj migrační krize i teroristická hrozba ale změny v zákonech ještě urychlily.
Policii se rozšíří pravomoc migranty na nějakou dobu zadržet, aby zjistila jejich přesnou identitu.
Žadatelé o azyl přijdou o právo, aby po třech dnech zadržení byli buď propuštěni na svobodu, nebo aby je policie předvedla před soud.
Změny se dotknou i dopravy – jednodušší bude zastavit vlaky, autobusy nebo trajekty na hranicích Dánska, pokud to bude v zájmu zajištění veřejného pořádku. Zkrátí se také lhůta pro vycestování odmítnutých žadatelů o azyl z 15 na 7 dní.
Dánsko chce také prodloužit lhůtu pro slučování uprchlických rodin – tedy za jak dlouho třeba za otcem může přijít zbytek rodiny – z jednoho roku na tři.
Změn je celkem přes 30 a vláda je chce schválit do Vánoc, 13 nejdůležitějších ale je v parlamentu už teď.
Omezíme počet migrantů, shodují se strany
K postupnému zpřísňování azylových zákonů přispívá i populistická Dánská lidová strana, která po červnových volbách podporuje vládní Liberální stranu Venstre.
Vliv však lidovci měli už v uplynulém desetiletí, aniž by byli přímo ve vládě. Část jiných stran, včetně sociálních demokratů, kteří vládli do letoška, totiž od nich některé nápady převzala.
Počet žadatelů o azyl v Dánsku se stále zvyšuje, v říjnu jich byl historicky největší počet za jediný měsíc – zhruba 3500 lidí. Mnohem víc migrantů však Dánskem jenom prochází dál na sever, jejich cílem bývá Švédsko.
Až na menší opoziční strany panuje v dánském parlamentu konsenzus, že počet přicházejících migrantů je třeba omezit. Mluvilo se třeba o informační kampani v zemích, odkud uprchlíci pocházejí, která by odradila migranty od cesty do Dánska.
Odrazující efekt má mít i rétorika současného premiéra Loekke Rasmussena, který nahlas mluví o tom, že uprchlíky ubytuje třeba ve stanech.
Dánsko má řadu problémových lokalit, třeba na předměstí Kodaně. Zároveň ale zkouší nové přístupy k integraci a omezení radikalizace. Například v Aarhusu, druhém největším dánském městě, mají unikátní projekt, kde zapojují navrátilce ze Sýrie – vesměs mladé muže – do společnosti a pomáhají jim zbavit se kontaktů s radikálně islamistickým prostředím.
Nová pravidla chystá Belgie i Slovensko
Dánsko není jedinou zemí, která kvůli vývoji v Evropě mění svoje zákony v oblasti azylu nebo ochrany před terorismem.
Například belgický premiér Charles Michel oznámil sérii nových opatření poté, co se ukázalo, že nejméně dva z útočníků z Paříže žili v Belgii. Belgie plánuje uvěznit bojovníky, kteří se vrátí z oblastí ovládaných Islámským státem, nebo zavírat neregistrované modlitebny.
A v expresním tempu chystá protiteroristické novinky i Slovensko. Vláda Roberta Fica chce posílit speciální jednotky a znovu otevřela i otázku sběru takzvaných metadat o elektronické komunikaci, především e-mailů a sociálních sítí.
Více povinností kolem bezpečnosti by měli taky pořadatelé veřejných akcí. Slovenská média ale dlouhodobě upozorňují, že premiér Fico otázku bezpečnosti dlouho opomíjel a teď se pouze snaží získat body před volbami, které budou za čtyři měsíce.
