Dárci krve v Unii už prý nebudou dostávat odměny

Dnešní zahraniční noviny dnes píší už tradičně o válce v Afghánistánu, o tamní ?detalibanizaci?, v našem výběru se ale dočtete i o levnějších lécích v boji proti AIDS a také to, že podle německého deníku Die Welt nemají v budoucnu dárci krve v zemích Evropské unie dostávat za své služby finanční odměnu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

zahraniční tisk

zahraniční tisk | Foto: Jan Rosenauer

Moskevská Izvěstija na svých stránkách píší, že v Afghánistánu probíhá proces detalibanizace. Značná část země už je od Talibů - "žáků škol koránu" - osvobozena. Proč se válečnický Taliban tak rychle zhroutil, není zatím zcela jasné. Je však zřejmé, že jeho režim ztratil důvěru většiny Afghánců.

Tento svobodymilovný národ snil po odchodu sovětských vojsk o životě v míru a pořádku. Místo toho mu byla vnucena brutální středověká diktatura. To je jeden z důvodů zničující porážky ochránců Usámy bin Ládina.

Pařížská L´Humanité vítá větší angažovanost OSN kolem budoucnosti Afghánistánu a mimo jiné uvádí:

Pozváním různých afghánských skupin na společnou konferenci a povzbuzením členských států OSN, aby zajistily bezpečnost území osvobozených od nadvlády Talibanu, přejímají Spojené národy konečně roli, která jim přísluší. V Afghánistánu začala zima. Proto mají lidé vracející se do svých původních, z valné části bombami zničených, zaminovaných a suchem postižených domovů, zapotřebí skutečnou solidaritu.

K současné situaci berlínské vládní koalice po hlasování o důvěře v parlamentu poznamenala italská La Stampa:

Rozhodující muž v celé záležitosti se jmenuje Quido Westerwelle ze strany Svobodných demokratů. I když se hypotetická koalice SPD-FDP zatím nenaplnila, rozhovory tohoto politika s kancléřem Schröderem byly v poslední době stále častější. Němečtí liberálové byli vždy velmi solidními politickými partnery. Programové rozdíly obou stran jsou značné. Ale i v očích voličů by budoucí spojení s liberály bylo po zkušenostech s rudo-zelenou koalicí víc než přirozené.

Také haagský De Telegraaf se domnívá, že německá rudo-zelená koalice už na pozadí celosvětového ohrožení terorismem nemá budoucnost. Při každém dalším úderu Američanů proti terorismu se musí kancléř Schröder obávat, že mu "zelený" koaliční partner skočí po krku.

Těsná většina při hlasování o důvěře v Bundestagu není zárukou bezproblémového pokračování v dosavadní vládní politice Schröderova kabinetu, je to jen takříkajíc "odložení popravy". Gerhard Schröder slíbil Georgi Bushovi podporu i ve vojenské oblasti - a tu se "zelenými" ve vládě nebude moci uskutečnit.

Ruská Nězavisimaja Gazeta se znovu zabývá současnými rusko-americkými vztahy a po summitu Bush-Putin konstatuje absenci nových ekonomických ujednání obou zemí.

Spolupráce USA a Ruska je neúplná, dokud existují jen politická ujednání, ale v ekonomické oblasti se nic nemění. Jednou z hlavních překážek rusko-amerických velkých projektů je to, že Rusku stále ještě nebyl přiznán status tržní ekonomiky. To je důležité nejen proto, aby byly obě země považovány za rovnocenné partnery, ale zároveň by to byla i určitá ochrana před antidumpingovými postupy.

Pařížský Le Monde se vrací k výsledkům katarské ministerské konference o světovém obchodu a mimo jiné uvádí:

Tam, kde jde o levnější léky v boji proti AIDS, dosáhl evropský jih nepochybně významného vítězství. Sociální kapitola konference WTO je však naproti tomu zklamáním. Jsou to ovšem samy země třetího světa, které - jako například Indie - se brání zahrnout do stanov Světové obchodní organizace aspoň minimální sociální normy - jako práva odborů nebo zákaz dětské práce. Považují to za skrytá protekcionistická opatření Západu. Je na Evropě přesvědčit tyto země o opaku.

Podle informace německého deníku Die Welt nemají v budoucnu dárci krve v zemích Evropské unie dostávat za své služby finanční odměnu. Odškodnění dárce za vzniklé náklady anebo - jako například v Německu - určité posilnění po odběru krve, má být po zásadní dohodě ministrů zdravotnictví zemí Unie možné. Cílem chystaných předpisů v tomto směru je udržet kvalitu krve na vysoké úrovni a zamezit skandálům kolem léků známých z minulosti. Nové předpisy o dárcovství krve mají začít platit koncem roku 2002.

Jiří Hošek, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme