David Cameron se dnes na návštěvě USA setká s Obamou

Britský premiér David Cameron se dnes na své první návštěvě Spojených států setká s americkým prezidentem Barackem Obamou. Cameron se snaží smýt skvrnu, kterou na vztazích jeho země se Spojenými státy udělala firma British Petroleum.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Americký prezident Barack Obama při projevu | Foto: US Department of Defense

Musí uklidňovat Američany rozhořčené ekologickou katastrofou, kterou způsobila ropa unikající z podmořského vrtu v Mexickém zálivu. A zároveň vysvětlovat, jakou roli sehrála BP v propuštění libyjského atentátníka zodpovědného za pád letadla společnosti PanAm, při němž zahynuli převážně američtí cestující.

BP už přiznala, že vyvíjela tlak na skotskou vládu, aby atentátníka vydala do země původu. A Cameron těsně před cestou do USA prohlásil, že toto rozhodnutí bylo zcela a naprosto chybné. Vláda však nemá v úmyslu se dohodou o propuštění dál zabývat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Roman Joch mluvil na Rádiu Česko o britsko-amerických vztazích

„Americká veřejnost na tuto kauzu už trochu zapomněla, i když nyní ji média opět připomínají. Rozhodnutí vydat Midžrahího do Libye udělala minulá labouristická vláda. Cameron je v tom naprosto nevinný,“ připomněl ředitel Občanské institutu Roman Joch.

BP přiznala, že svého času varovala předchozí labouristickou vládu před možným negativním dopadem na britské obchodní zájmy, pokud atentátníka nevydá. Ovšem popírá, že by byla zapojena do jednání o jeho transferu.

Vzájemné vztahy se trochu ochlazují

„BP je teď v Americe velmi nepopulární. Byla jednou z mnoha firem, které lobovaly za vydání Midžrahího do Libye. Od podzimu 2002, kdy Kaddafí otočil a stal se spojencem Západu v boji proti islamistům, všechny západní země zlepšily své vztahy s Libyí. Mimo jiné také kvůli velice lukrativní těžbě ropy,“ pokračoval Joch.

Za této rozjitřené atmosféry se v médiích spekuluje, že David Cameron by se mohl v USA pokusit lobbovat za BP.

„Jedná se o finanční částky a o to, aby americká vláda nebyla tak tvrdá, že by BP zruinovala. Před pár týdny Cameron telefonoval prezidentu Obamovi právě s touto žádostí,“ uvedl ředitel Občanského institutu.

S nástupem nové britské vlády se zdá, že vzájemný vztahy mezi Británií a USA se trochu ochlazují. Britský ministr zahraničí William Hague hned po květnových volbách prohlásil, že Cameronův kabinet bude mít ke Spojeným státům pevný, ale ne servilní postoj.

„Výrok britského ministra je dvojznačný. Konzervativci byli vždy atlantickou stranou. Je tedy výrazně proamerická a klade důraz na nadstandardní vztahy s USA,“ objasnil Joch.

„Na druhé straně bývalý premiér Tony Blair měl extrémně dobré vztahy s americkým prezidentem a mnozí ho dokonce označovali za Bushova pudlíka. Konzervativci tak chtějí nastavit nějaký střední kurz. Zajímavá je i role americké strany. Obama se po svém nástupu vůči Británii choval velice chladně. Začalo to tím, že vrátil bustu Winstona Churchila s tím, že už jí nepotřebuje. Říká se, že v sobě nese silný antiimperiální náboj,“ dodal ředitel Občanského institutu.

V zahraniční politice se nejspíš nic nezmění

Znalci diplomacie na obou březích Atlantiku významné změny od nástupu nové britské koaliční vlády nečekají. Podobný názor má i bývalý britský velvyslanec v České republice David Broucher:

„Nevypadá to, že v této oblasti mělo dojít k nějaké významné změně. Cameron zdůrazňuje, jak důležitou roli USA a NATO pro zajištění naší bezpečnosti mají. Liberální demokraté se sice snaží klást větší důraz na Evropu, ale podle mě mají konzervativci zahraniční politiku plně ve svých rukách. Většina klíčových postů v těchto oblastech patří právě jim.“

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor Romana Chlupatého s Davidem Broucherem

Řada Britů se však často ptá, zda je orientace země na USA pro jejich zemi tak výhodná a zda by se neměla upřít pozornost zahraniční politiky jinam.

„Tohle je velmi stará otázka, co Británie z toho má. Podle mě je tohle partnerství velmi důležité, ale měli bychom se orientovat i na nově rostoucí velmoci, jako třeba Indii, Brazílii a Čínu. Musíme mít vícesměrnou zahraniční politiku, a to se podle mě William Hague snaží dělat. Ale i nadále bude klást důraz na vztah s Amerikou,“ myslí si Broucher.

Vícesměnný přístup by ale podle něho neměl ohrozit přístup k Evropské unii a prý nehrozí, aby se vztahy s Evropou dostaly v Británii na vedlejší kolej:

„Evropa je pro Británii velmi důležitá. Jde o středobod její hospodářské i obchodní politiky. S Evropou obchodujeme více než s kterýmkoliv jiným regionem světa. Ale neumím si představit, že by se tahle vláda třeba rozhodla připojit k eurozóně.“

Co se týče evropské politiky, zůstane podle Brouchera Británie zastáncem rozšíření Evropské unie. Cílem tak nejspíš zůstane přijetí Turecka do unie a stabilizace situace na Balkáně. Tam by prý mohla hrát velkou roli i Česká republika.

Vít Pohanka, Roman Chlupatý, Václav Rojík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme