Dělníci v ruském Soči prý otročí na olympijských stavbách. Úřady kritiku mírní
Ruské Soči odpočítává poslední rok do začátku zimních olympijských her. Organizátoři tvrdí, že stavba jde podle plánu, a obecenstvu slibují nevídanou podívanou. Vůbec nejdražší olympijský projekt všech dob má ale i své stinné stránky. Ekologové varují před trvalými škodami, které obří stavba unikátnímu subtropickému koutu Ruska přináší. Místní obyvatelé trpí dlouhými výpadky elektřiny, hlukem a prachem. Samotná olympijská sportoviště pak podle varování organizace Human Rights Watch budují „nevolníci“.
Soči bez nadsázky patří mezi největší staveniště světa. V olympijském parku ve čtvrti Adler už vše podstatné stojí, sportovci testují ledové dráhy, v horské Krásné Poljaně se lyžaři prohánějí na nových tratích.
Finišuje se i s potřebným zázemím. Desetitisíce dělníků tu pracují dnem i nocí na olympijské vesničce, hotelech či servisu pro média. Podle ochránců lidských práv ale mnohdy v podmínkách, které mají s olympijskou myšlenkou jen málo společného.
Sedmadvacetiletý Vahhab přijel na olympijskou stavbu z Uzbekistánu loni v září. Za několik měsíců práce jemu a dalším 13 dělníkům z jeho brigády teď už bývalý zaměstnavatel dluží v přepočtu téměř 150 tisíc korun. Pro Vahhaba je to mnoho peněz, z výdělku žije doma manželka, syn i rodiče. Špatná nebo spíše žádná platební morálka firem ale není jediný problém. Mnozí dělníci jsou v téměř otrockém postavení, protože jejich zaměstnavatelé porušují zákon.
V Soči, dějišti zimní olympiády v roce 2014, natáčela zpravodajka ČRo v Rusku Lenka Kabrhelová
Vahhab - teď už v nové práci - znovu čeká na vyřízení všech dokumentů, registrace a pracovního povolení, bez kterých je okamžitým terčem policie. Liknavostí předchozího zaměstnavatele byl nucen chvíli pracovat nelegálně. Výplaty se chce dobýt zpět, na ostatní podmínky si nestěžuje, byť by se mu nikdo nemohl divit.
„Pracuji 10 hodin denně, 7 dnů v týdnu, volno máme tak jednou za 14 dní. Ne že bychom ho mít nesměli, ale je hodně práce,“ popisuje mladý muž, který bydlí společně s ostatními – jak říká pohodlně – v ubytovně, v pokojích po šesti, sedmi lidech. Firma jim hradí – přesněji řečeno strhává ze mzdy - částky za bydlení i stravu. Měsíčně dostává Vahhab za dřinu na stavbě kolem 14 tisíc korun.
Vstupenky na ZOH v Soči už jsou v prodeji. Nejvíc jich je na hokej
Číst článek
Svůj příběh Vahhab vypráví v právní poradně sočinské pobočky lidsko-právního hnutí Memorial. Vede ji Semjon Simonov – mírně vyhlížející mladý muž s detailní znalostí kliček a úskalí ruské legislativy. „Dělníci prakticky na jakékoli olympijské stavbě vůbec nemají pracovní smlouvy, dokonce často ani pracovní povolení a tím pádem jsou tu nelegálně,“ shrnuje Semjon, který se obává, že porušování zákona, podvádění dělníků, nevyplácení výplat a obecně téměř otrocké práce bude přibývat. Čas se krátí a tlak na stavitele, aby vše bylo včas hotovo, sílí.
Jak podotýká Semjonův kolega, advokát Alexandr Popkov, za mnohé problémy může neprůhledný systém sub-sub-subdodavatelů a zprostředkovatelů, kteří přidělují práci na zakázkách koordinovaných státní firmou Olimpstroj. Ta ale tvrdí, že masové narušování zákona neregistruje.
Podobně mluví i starosta Soči Anatolij Pachomov: „Za práci jsou zodpovědné především stavební firmy. Jako starosta města můžu potvrdit, že ani jedna stížnost, které zdejší úřady obdržely, nezůstala bez pozornosti,“ ujišťuje starosta Pachomov, podle něhož prý za celé roky stavby přišly žaloby pouze dvě.
V olympijské rychlobruslařské hale, kde se hlavní tvář města setkala s novináři, se vše leskne novotou. Dokonale hladký ledový ovál bez jediné trhlinky čeká na své závodníky a další zatěžkávací zkoušky. Jak ale mnozí varují, oč lesklejší povrch, o to hlubší mohou nakonec za rok být rýhy v image olympiády.
Soči začíná 'stříhat metr', do začátku zimní olympiády zbývá přesně rok
Číst článek
