Dělník a kolchoznice znovu zdobí Moskvu
Před moskevským výstavištěm bylo slavnostně odhaleno opravené sousoší ,Dělník a kolchoznice' Věry Muchinové. Dvojice s kladivem a srpem se stala jedním ze symbolů sovětské éry, proto je odhalení sochy některými Rusy přijímáno s rozpaky. Plastika vysoká 24 a půl metru se opravovala šest let a náklady na opravu se vyšplhaly až k miliardě rublů.
"Je zde stále významný segment obyvatelstva, který si na tuto symboliku potrpí," říká odborník na Rusko z Českého rozhlasu 6 Libor Dvořák.
Sousoší vzniklo ve 30. letech, za éry tehdejšího sovětského vůdce Josefa Stalina. O něm včera mluvil premiér Vladimír Putin. Někteří zpravodajové se dokonce domnívají, že si tím Kreml připravuje půdu pro případnou Stalinovu rehabilitaci.
Odborník na Rusko z Českého rozhlasu 6 Libor Dvořák mluvil na Rádiu Česko o zrestaurované sovětské plastice.
"To je věcí interpretace. Putin řekl, že v letech 1924 až 1953 za Stalinova vedení se z původně zemědělské stala průmyslová a vyspělá země, což je pravda. Zároveň ale dodal, že cena, za jakou se tak stalo, je pro Rusy nepřijatelná. Vysvětluji si to tedy naopak," pokračuje Libor Dvořák.
Ostatně i ruský prezident Dmitrij Medveděv 30. října, kdy si Rusko připomínalo oběti stalinských čistek, celkem jednoznačně označil teror provázející Stalinovu éru za neomluvitelný.
Autorkou je lotyšská komunistka
Plastika byla původně určena pro sovětský pavilon na světové výstavě v Paříži v roce 1937. Pavilon tehdy stál přímo naproti německému, jemuž zase kralovaly nacistické symboly, orlice a svastika. Bylo to tedy jakési symbolické soupeření dvou totalitních režimů.
Po výstavě byla plastika rozebrána, rozřezána na 57 dílů, ale jelikož byla z milimetrového plechu, cestou do Sovětského svazu velmi utrpěla. Současná plastika je tedy kopií původní sochy. Sousoší bude stát na podstavci vysokém 34 metrů, nikoliv na dosavadním desetimetrovém.
Autorkou toho známého sousoší není Ruska, ale Lotyška, rodačka z Rigy, Věra Muchinová. Tato prominentní sovětská sochařka se narodila v Rize v roce 1889, studovala v Moskvě, v Paříži, v Itálii. Ač hvězda Sovětského svazu, zasloužila si i vděk druhé strany.
Právě ona prý totiž ve čtyřicátých letech přesvědčila komunistické úředníky v Rize, aby nebourali Památník svobody. Elegantní, 42 metrů vysoký monument připomínající padlé vojáky z lotyšské války za nezávislost měl tehdy ustoupit soše Stalina.
Muchinová byla ale přesvědčena, že jde o dílo mimořádné umělecké hodnoty. A tak údajně využila svého vlivu a zasadila se o jeho zachování. Lotyšům tak po celou dobu sovětské okupace zůstal v centru hlavního města symbol národní hrdosti.
