Demokraté přebírají většinu v americkém Kongresu
Přísahou nových kongresmanů a senátorů dnes začíná nové dvouleté funkční období amerického Kongresu. Poprvé po 12 letech se ujme většiny ve Sněmovně reprezentantů a těsným poměrem i v Senátu Demokratická strana.
Prezident George Bush se zároveň první den ocitá bez podpory bývalého Kongresu s republikánskou většinou. Anglosasové pro to mají výraz "Lame Duck - chromá kachna".
Tou je teď prezident Bush teoreticky nadvakrát. Jednak už ho jeho strana nebude jistit z Kongresu, a pak už má také funkční období jen na necelé dva roky.
Pozorovatelé čekali, jak se Bush této role zhostí, a zatím se v tom podle nich pohybuje poměrně dobře. Neztrácí tvář, ale přitom už hned od porážky republikánů dává najevo ochotu ke spolupráci s demokraty.
Podobně relativně vstřícně se vůči němu vyjadřují i demokraté. Také oni mluví o spolupráci s Bushovou administrativou. Více se ovšem ukáže, až prezident vystoupí patrně příští týden před Kongresem se svou novou strategií v Iráku.
Jaké vnitropolitické priority teď může mít prezident Bush a republikáni v současné situaci? To zatím trochu zastíraly debaty o Iráku. Je to především snaha odstranit deficit amerického rozpočtu. V tom chce jít dál a vytvoří plán na srovnání deficitu, který jde až do horizontu pěti let, tedy až za jeho funkční období. Bushovi v tom teď hodně pomáhá slabý a stále slábnoucí dolar, který oživuje americký export.
Dál chce Bush pochopitelně udržet nízké daně, vylepšovat rozkolísaný systém zdravotního pojištění a jeho velkou prioritou je energetická nezávislost Spojených států, hlavně na rizikovém Blízkém východě. V tom, i když to obě strany nedeklarují, mluví vlastně velmi podobně i demokraté.
Postoj demokratů k Iráku je jasný už z nedávných voleb. Ale s čím dalším novým chtějí přijít do Kongresu? Nová předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosi chce zakázat kouření na poslední chodbě právě před svým budoucím úřadem a také v kancelářích kongresmanů.
Ale vážně. Demokraté deklarují, že chtějí nová striktní etická pravidla pro Kongres. Měla by to být opatření proti snahám lobbyistů korumpovat kongresmany. Podstatné by ale měly být na Ameriku poměrně dost sociálně zaměřené kroky. Demokraté hodlají zvednout minimální mzdu v Americe až o třetinu, tedy na sedm dolarů 25 centů za hodinu. Pak chtějí lepší zabezpečení Američanů v důchodu a také posílit systém zdravotního pojištění a dotací v Americe.
Šance na stabilitu vztahů mezi Bílým domem a Kongresem se nedá soudit podle prvních týdnů. Demokraté chtějí věnovat prvních 100 hodin jednání Kongresu zcela svým návrhům. Tam vůdce demokratické většiny ve sněmovně Steny Hoyer řekl, že si od republikánů nedají do připravených návrhů mluvit. Také to bude složité období s prohlášením prezidenta Bushe k nové americké strategii.
Rozhodující ale zřejmě bude, kdy a jakým stylem začnou do hry vstupovat prezidentské volby, které jsou za půldruhého roku. Ty nynější kongresové volby byly velice konfrontační, hlavně Demokratická strana je vlastně založila jen na negaci prezidenta Bushe a jeho zahraniční politiky hlavně v Iráku. Spolupráce mezi demokraty ovládaným Kongresem a republikánskou administrativou tak zatím zůstává velkou otázkou.
