Protesty jsou nadějí v době opomíjení lidských práv, hodnotí Amnesty International rok 2019

Vlády některých evropských zemí porušují lidská práva a snaží se potlačovat demonstrace za nezávislé soudnictví i odpovědné vládnutí. Ve své výroční zprávě o stavu lidských práv v Evropě to uvedla organizace Amnesty International (AI). Ocenila odvahu, s níž se lidé v loňském roce zapojili do občanských protestů na obranu svých práv.

Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Masové protesty se loni odehrávaly kromě Francie, Polska či Rumunska také v Česku. | Foto: David W Cerny | Zdroj: Reuters

„V roce 2019 byli lidé v Evropě a Střední Asii zastrašováni, trestně stíháni, vystaveni přílišnému použití policejního násilí i diskriminování. Občanská mobilizace odvážných lidí, kteří se odvážili povstat a přimět státy k zodpovědnosti za své jednání představují paprsek naděje,“ uvedla Marie Struthersová, ředitelka Amnesty International pro region Evropy.

Nezávislost justice je podle AI ohrožena v Polsku, kde vládnoucí strana podnikla kroky směrem ke kontrole soudů i jednotlivých soudců. Ti byli za svůj nesouhlas s vládní politikou vystaveni pomlouvačné kampani a byla jim upírána základní práva, míní AI. Čím dál větší obavu o nezávislost soudnictví má organizace také v Maďarsku, Rumunsku a Turecku.

Ruská protestující, kterou do břicha uhodil policista, podle úřadů ‚provokovala‘. Odškodnění se nedočká

Číst článek

Právě nezávislé soudnictví je podle AI zásadní pro to, aby bránilo právo jednotlivců na svobodné shromažďování před zásahy státu. Snahu omezovat demonstrace v roce 2019 vykazovala zejména Francie, Španělsko, Polsko či Turecko. V mnoha dalších zemích byli lidé trestně stíháni za účast na demonstracích či byli zraněni při zbytečně tvrdých zákrocích policie. Masové protesty se loni odehrávaly kromě Francie, Polska či Rumunska také v Česku.

Novinkou loňského roku byly rozsáhlé demonstrace také v Rusku, kde lidé po deseti tisících vyšli do ulic několika měst kvůli upření práva opozičních kandidátů na účast v místních volbách. Po policejním potlačení protestů byly odsouzeny desítky osob. Podle Struthersové demonstrace nicméně představují „probuzení povědomí o lidských právech a síle lidu" v Rusku.

Kritika Česka

Amnesty připomíná loňské stanovisko Evropské komise, že Česká republika postrádá dostupné a kvalitní sociální bydlení a že roste bezdomovectví i úroveň osobních dluhů. Připojila se ke kritice nevládních organizací směřující k návrhu zákona o dávkách na bydlení, který by je v důsledku přísnějších kritérií odepřel osobám žijícím v ubytovnách.

Radnice zabavila ženě v exekuci dávky v hmotné nouzi. ‚Neprokázala původ peněz,‘ tvrdila

Číst článek

Organizace také upozorňuje, že mnoho českých měst vyhlásilo takzvané zóny se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, které jejich obyvatelům brání pobírat některé příplatky na bydlení. Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace (CERD) označil tuto praxi za diskriminační, neboť dopadá především na oblasti s významnou romskou populací.

Znepokojení podle zprávy rovněž vyvolává trvající existence segregovaných škol, kde tvoří velkou většinu romští žáci. AI poukazuje na stanovisko CERD, že romské děti nadále zůstávají nadmíru zastoupeny v programech pro děti s lehkými mentálním postižením a že romští žáci v loňském školním roce tvořili bezmála čtyři procenta z celkového počtu žáků na základních školách, zatímco v rámci takzvaných redukovaných vzdělávacích programů byl jejich podíl více než 29 procent.

V oblasti migrace AI kritizuje praxi českých úřadů, které zadržují v záchytných zařízeních na vyhoštění čekající žadatele o azyl a to včetně dětí. S odkazem na kritická vyjádření někdejší české ombudsmanky věnuje organizace pozornost také způsobu, jakým české úřady zacházely se skupinou čínských žadatelů o azyl. V roce 2017 požádalo o ochranu 78 čínských občanů z důvodu náboženského pronásledování, ale v roce 2018 bylo na sedm desítek těchto žádostí zamítnuto.

Soudit se kvůli diskriminaci je v Česku těžké, myslí si ombudsmanka. Oběti podle ní nevěří v pomoc státu

Číst článek

Zpráva upozorňuje také české odmítnutí podílet se před několika lety na jednorázovém přerozdělování běženců podle kvótového systému v rámci Evropské unie. Začátkem dubna Soudní dvůr EU označil český postoj za nesplnění povinnosti plynoucí z unijního práva.

AI dále připomíná, že poslanecká sněmovna neratifikovala Istanbulskou úmluvu o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí, a to navzdory tomu, že jen malý počet pachatelů těchto činů se v Česku dostane před soud.

Kriticky se AI staví také k pokračujícím českým dodávkám zbraní Saudské Arábii a jí vedené vojenské koalici, která bojuje proti šíitským povstalcům v Jemenu. Podle AI panuje značné nebezpečí, že tyto zbraně budou použity k porušování lidských práv či humanitárního práva v jemenském konfliktu.

Migrace

V oblasti migrace AI kritizuje neochotu států dostát své zodpovědnosti za porušování lidských práv, které se odehrává v zemích „využívaných“ Evropskou unií pro zastavení masové imigrace a které jsou proslulé nedodržováním základních práv migrantů. Nejkřiklavějším příkladem je podle Amnesty Libye, kde situace ukazuje, že migrační politika EU v praxi upřednostňuje ochranu hranic před záchranou lidských životů.

Čína globálně ohrožuje lidská práva, varuje letošní zpráva Human Rights Watch

Číst článek

Zpráva rovněž kritizuje EU za to, že nadále spolupracuje s Tureckem v oblasti migrace, ačkoliv si je podle Amnesty vědoma hrubého porušování práv běženců na ochranu. AI uvádí, že popsala desítky případů „dobrovolných návratů“ syrských uprchlíků zpět z Turecka do severní Sýrie. Dohoda EU s Tureckem také přispívá k přeplnění táborů na řeckých ostrovech v Egejském moři, kde živoří desetitisíce uprchlíků.

Nevládní organizace se věnuje také perzekuci těch, kteří se snaží o rozvoj občanské společnosti. „Ochránci lidských práv, novináři, nevládní organizace a další lidé prosazující slušnější a spravedlivější společnost svou činnost v roce 2019 vykonávali pod neustálou hrozbou vládních zásahů,“ řekla Struthersová.

„Jejich snažení, aby úřady byly za své jednání odpovědné, bude během pandemie nemoci covid-19 i v době po ní nepostradatelná. Humanita a lidská solidarita, kterou poskytují nejvíce přehlíženým členům naší společnosti, jsou potřebnější než kdy jindy,“ dodala.

AI se ve své zprávě věnuje i situaci v Česku. Uvádí, že v tuzemsku nadále přetrvává diskriminace Romů, a to zejména v bydlení a vzdělávání. Diskriminačním projevům jsou podle Amnesty vystaveni také migranti. Organizace si všímá i rozsáhlých protivládních protestů, které se v Česku odehrávaly v loňském roce.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme