Ne díkuvzdání, ale Den národního smutku. Indiáni si připomínají, co pro ně znamenal příjezd kolonistů

Lidé prvního světla. Tak se jmenuje indiánský kmen spojovaný se Dnem díkůvzdání. Pro indiány jde ale o Den národního smutku. Snaží se připomínat svůj pohled na počátky tradičního amerického svátku a odbourávat stereotypy. Do jisté míry se jim to daří. Obnovují původní jazyky kmenů a debatu otevírá i administrativa prezidenta Joea Bidena.

Mashpee (Massachussetts) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tatanka Gibson, člen národa Haliwa-Saponi, a jeho manželka Kerri Helme, členka národa Mashpee Vampanoag, předvádějí tradiční domorodý společenský tanec u příležitosti Dne domorodých obyvatel ve Philadelphii

Tatanka Gibson, člen národa Haliwa-Saponi, a jeho manželka Kerri Helme, členka národa Mashpee Vampanoag, předvádějí tradiční domorodý společenský tanec u příležitosti Dne domorodých obyvatel ve Philadelphii | Foto: Rachel Wisniewski | Zdroj: Reuters

Indiánský pohled na počátky Dne díkůvzdání není tak pěkný, jak to líčí legenda o prvním Díkůvzdání.

Ta vypráví o téměř idylických vztazích mezi anglickými kolonisty a indiány. Příjezd Evropanů ovšem pro indiány na východním pobřeží Spojených států znamenal takzvané „velké přerušení“.

Vampanoagové, neboli „lid prvního světla“, měli před příchodem kolonistů volný svaz, který tvořilo na 70 vesnic, v nichž žilo asi 100 tisíc lidí. Obývali západní pobřeží zálivu Cape Cod, což byla velice úrodná země. Změna ale nastala v roce 1616, kdy na jejich území přišli Evropané.

Vše se odehrálo už před příjezdem lodi Mayflower s Otci poutníky na palubě. Evropané zanesli do indiánských kmenů nemoci.

Steven Peters, zástupce vampanoažského kmene Mashpee z Massachussetts, v rozhovoru pro televizi Al-Džazíra uvedl, že během tří let podlehlo nemocem 80 až 90 procent indiánské populace v oblasti.

Obrázek ochotných indiánů, kteří se nemohli dočkat, až naučí Otce poutníky lovit, rybařit, a pěstovat plodiny, je podle Peterse klamný.

Legenda o vzniku Dne díkůvzdání vypráví o oslavě v roce 1621, které se zúčastnili indiáni i kolonisté. „Mohli jsme se společně radovat z plodů naší práce,“ napsal Edward Winslow, jeden z anglických kolonistů, kteří připluli lodí Mayflower

Winslow také popsal návštěvu asi 90 indiánů v kolonii Plymouth. Sklizeň tehdy společně oslavovali tři dny. Více informací o setkání není, dostupný je ale historický kontext.

Na pokraji vymření

Soužití mezi kolonisty a indiány trvalo zhruba 50 let. Celou dobu vedl Vampanoagy náčelník Massasoit, který by se z dnešního pohledu dal označit za schopného diplomata.

Po jeho smrti se stal náčelníkem mladší syn. Nový vůdce odmítl dál snášet porušování dohody kolonisty. Vypukla tříletá válka, která si na obou stranách vyžádala stovky mrtvých. Konflikt ustal v roce 1678. Zvítězili kolonisté, kteří mnoho indiánů popravili nebo prodali do otroctví.

Výsledkem bylo zatlačení indiánů do rezervací a dál na západ k Apalačským horám.

Zástupce vampanoažského kmene Mashpee řekl, že byly doby, kdy měl kmen tak tisíc příslušníků a byl na pokraji vymření. Vampanoagové podle něj přišli o vlastní jazyk a nakonec i zem. A trauma podle něj přetrvává dodnes. I když ve Spojených státech už sílí povědomí o tom, že součástí amerických dějin jsou dějiny domorodých kmenů.

Deb Hallandová | Foto: Joshua Roberts | Zdroj: Reuters

Vampanoagů je v současnosti podle Stevena Peterse asi deset tisíc a komunita se rozrůstá. Snaží se oživit vlastní jazyk, který málem v polovině 19. století zanikl. K popularizaci používají i bibli, která byla do jejich jazyka přeložena před 350 lety.

Další příkladem sílícího povědomí o indiánských kmenech je i Joe Biden. Jako první americký prezident letos vyhlásil federálním národním svátkem Den domorodého lidu, který připadá na 12. říjen, tedy na Den Kryštofa Kolumba a výročí objevení Ameriky z roku 1492. Pro domorodce to byl počátek kolonialismu.

Biden také už dřív jmenoval do funkce ministryně vnitra Deb Haalandovou, arizonskou političku, která je indiánského původu. Na starosti má v administrativě záležitosti domorodců.

Americký prezident pozval 15. listopadu do Bílého domu 570 kmenových náčelníků a společně mluvili třeba o sociálních programech pro indiánské kmeny.

Vyrovnávání s koloniální minulostí a jejími důsledky, třeba rasismem, ještě ale zdaleka není u konce.

Helena Berková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme