Deník Jaromíra Janeva o šťastném velbloudáři

V týdnu od posledního deníku Jaromíra Janeva byl náš blízkovýchodní zpravodaj mimo jiné v pásmu Gazy. A svůj dnešní deník soustředil právě na pásmo Gazy.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na cestě k moři

Na cestě k moři | Foto: Jaromír Janev

Člověka, o kterém vám budu vyprávět, jsem potkal hned vedle ruin evakuované židovské osady Netsarim. Uviděl jsem muže v dlouhé bílé Dželábíji, splývavém oděvu muslimů s bílým šátkem kúfíjí na hlavě. Tu měl připevněnou ikálem, tedy spleteným řemínkem, který dotváří tradiční pokrývku hlavy Arabů.

Vedle něj kráčel důstojně nádherný velbloud s vyšívaným sedadlem. Myslel jsem si, tak jak to je běžné, že jde o velbloudáře, který jde na místo, kde bude za peníz pronajímat rodičům pro jejich děti svezení potomků, anebo alespoň památeční foto.

Sice mi to nešlo do hlavy, protože v pásmu Gazy, to nedávalo logiku, drtivá většina lidí by tu na to neměla peníze. Jel jsem v autě okolo. Ale zaujalo mě to natolik, že jsem se vrátil.

Ukázalo se, že Abú Muhammad je majitelem firmy na chov velbloudů. Bohatý muž, beduín.Tedy původně, teď už usazený. Vyšel si jen tak se svým oblíbeným velbloudem na procházku přes místa, kde dřív stálo kontrolní stanoviště izraelské armády u už neexistující osady Netsarim.

Dřív dál nesměl a musel chodit dokola na pěti stech metrech. Beduíni jsou obvykle hrdí a skromní lidé. Někdy se tu říkává, že jsou hodně tvrdí především sobě. Já ale nikdy nezapomenu na jeho vyprávění a šťastný výraz, že teď si může se svým čtyřnohým hrbatým přítelem chodit kam chce a kdy chce, že může jít až k moři, což bylo hodně daleko.

Pro mého majitele farmy na chov velbloudů znamená toto pravou svobodu. Na rozdíl od mnoha Palestinců Abú Muhammad nehledá v ruinách domků židovských osad kabely nebo cokoliv co by bylo k použití. Ani dříví z keřů na otop.

Majitel firmy na chov velbloudů je šťastný člověk. Má dost na to, aby si opatřil základní věci k životu a aby měl vždy bělostně čistou dželábíji. Ale hlavně cítí se svobodný. Může si se svým velbloudem vyjít na procházku kdy chce a kam chce.

Jaromír Janev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme