Deníky o budoucím vstupu Rumunska a Bulharska do EU
Noví kandidáti na rozšíření Evropské unie dostali z Bruselu ultimátum kvůli kriminalitě, píše ve svém dnešním vydání britský deník The Times. Konkrétně se jedná o dlouhý seznam reforem, například potírání korupce, praní špinavých peněz a obchod s bílým masem. Právě to totiž od Rumunska a Bulharka požaduje Evropská unie výměnou za zelenou k plánovanému rozšíření.
Všechny země bývalé Varšavské smlouvy s výjimkou bývalého Sovětského svazu by se od příštího roku stanou součástí Evropské unie. Počet obyvatelstva EU dosáhne téměř půl miliardy. Nad novými členskými zeměmi ale bude viset hrozba velkých sankcí, a to hned od prvního dne jejich členství, připomínají britské Timesy.
Především starší členské země nyní zvažují - stejně jako před naším vstupem do unie, zda umožní Bulharům a Rumunům volně pracovat. Česká vláda se zatím definitivně nerozhodla.
Rumunští a Bulharští zaměstnanci testují solidaritu východní Evropy - pod tímto titulkem rozebírá Euobserver situaci, která nastala po doporučení Evropské komise přijmout obě země už 1. ledna příštího roku. Autor cituje diplomatické zdroje v zemích které vstoupily v roce 2004. Všechny se zmiňují o tom, že samozřejmě chtějí svůj praovní trh ponechat otevřený i relativně podstatně chudším Bulharům a Rumunům.
Současně si ale ponechávají pootevřená zadní vrátka s tím, že nezaměstnanost je v některých regionech veliká a příliv levnější pracovní síly by mohl znamenat problémy. Podle průzklum, jehož výsledky Euobserver zmiňuje, jsou možná takové obavy liché. Velká část z těch, kteří za prací z Bulharska a Rumunska odejít chtěli, už odešla. A historicky navíc směřují lidé z této části Evropy za prací do Itálie, Řecka nebo Španělska - uvádí Euobserver.
Po téměř sedmi letech vlády Rakouské lidové strany se Stranou svobodných, respektive Svazem pro budoucnost Rakouska, je země opět na rozcestí, píšou dnes slovenské Hospodárske noviny. "Podle mnohých pozorovatelů budou nedělní volby podobně přelomové, jako byly ty v roce 1999. Tehdy přinesly konec tradiční proporční kontroly veřejného života v Rakousku dvěma nejsilnějšími stranami - tedy lidovci a sociálními demokraty," píše deník.
O výsledku těchto voleb ale s velkou pravděpodobností rozhodne kauza odborářského finančního ústavu BAWAG. Čtvrtá největší rakouská banka totiž kvůli neopatrným investicím do nepřehledných karibských fondů letos na jaře málem zkrachovala a vedení banky se navíc problémy snažilo zatajit. Pro rakouské sociální demokraty, kteří bývají tradičně spojováni s odborářskými špičkami, to znamenalo pokles preferencí a asi i malou šanci na to, že by se mohli podílet na sestavování příští rakouské vlády, konstatují slovenské Hospodárske noviny.
Některé světové deníky se znovu zabývají kauzou toxického odpadu, který nizozemská firma vyložila v přístavu Abidžan na Pobřeží Slonoviny. Francouzský deník Le Monde připomíná, že kromě několika úmrtí způsobily takzvané "pomyje" z tankerů dalším tisícům lidí zdravotní komplikace.
"Je to ostudný příběh zločinců, kteří porušují zákony a zneužívají chudé země... Příběh globalizace se šerednou tváří," píše Le Monde. "Je to událost, která bude muset mít soudní, úřední i politické následky. Nastal čas zatrhnout prostřednickým firmám, majitelům lodí a obchodníkům podobné praktiky - jsou sice často podezříváni z podobného zneužívání, ale vyváznou vždy naprosto beztrestní.
Německý list Tageszeitung komentuje případ hned na titulní straně pod názvem "Evropský jed, africká smrt". "500 tun toxického odpadu vůbec nemělo opouštět Evropu," píše deník a označuje celou aféru za ukázku "bílé arogance". "Někdo v Evropě dobře věděl, že odpad nakonec doputuje do Afriky, a že je to přitom porušení evropských zákonů."
