Deníky o krizi na Blízkém východě

Krize na Blízkém východě eskaluje. Izrael už šestým dnem bombardoval Libanon. Při několika desítkách útoků zahynulo nejméně šest desítek osob. Bojovníci libanonského hnutí Hizballáh zase na sever Izraele vyslali spršku asi 40 raket, které zasáhly řadu lokalit. Hizballáh také obvinil svět, že nechává Izrael dál útočit na Libanon. Co na to světová media?

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Svět si řeší svoje krvavé války, při kterých krvácí Libanon, píše ve svém dnešním vydání britský deník Daily Telegraph. Po patnácti letech plných utrpení se Libanon v roce 2000 konečně dočkal odchodu izraelských vojsk, po kterém následovalo pětileté období stahování syrských jednotek. A právě když Bejrút začal znovu objevovat bezstarostnou krásu života, přízraky z minulosti se vrátily. Izraelci, Syřané, Íránci a Američané zase bojují své války na libanonské půdě a hrají si přitom s libanonskými životy. Libanon sice znamená "bílý", jenže teď se jeho barva změnila v krvavě rudou a spálenou černou.

Svět musí říct Izraeli, aby se vzdal okupovaných území. Současně se ale Palestinci musejí zodpovídat za sebevražedné atentátníky a rakety, které vysílají do Izraele. Svět musí donutit Izrael, aby kvůli dosažení míru ustoupil do mezinárodně uznaných hranic. Jenže mír je možný jen v takovém případě, pokud tyto hranice budou posvátné a nedotknutelné. A právě to je jádrem problému Gazy a Libanonu, konstatuje list.

Jestliže má Izrael právo použít v sebeobraně sílu, stejně tak ho pak mají jeho sousedé, píše dnes britský deník The Guardian. Vypadá to, že západní svět je přesvědčen, že jenom jedna strana blízkovýchodního konfliktu může provést vojenskou intervenci za hranicemi své země. Jenže takový přístup nebude nikdy akceptován. Právě toto poslední izraelské dobrodružství v konečném důsledku nijak nepřispěje k většímu vzájemnému pochopení mezi západem a východem ani např. k poklesu extremismu. Ve skutečnosti je totiž velmi pravděpodobné, že s sebou přinese novou vlnu nekonvenčního terorismu namířeného proti Západu. Jediným jeho výsledkem tak bude, že my všichni - Izraelci, Arabové a západní svět - budeme trpět, varuje list.

To byl pohled do světových deníků a teď si řekněme, jak situaci vnímají média v Izraeli. Mezi Izraelem a militantním šíitským hnutím Hizballáh v Libanonu je válka. Na tom se shodují komentáře téměř všech izraelských deníků. Liší se ale v hodnocení situace a v navržených postupech, jak dál. Z jejich dnešních vydání cituje z Izraele náš blízkovýchodní zpravodaj Jaromír Janev.

Přehrát

00:00 / 00:00

J. Janev: TISK

Neshodami v názorech na řešení válečného konfliktu mezi Izraelem a Libanonem skončil v pondělí v Petrohradě třídenní summit vůdců sedmi nejvyspělejších států světa a Ruska (G8). Jednotní však byli v názoru, že je třeba pokročit v liberalizaci obchodu v rámci Světové obchodní organizace. Jak hodnotí tento mítink média?

Všichni očekávali, že si na summitu G8 v Petrohradě všechny vyspělé země pěkně "podají" Rusko, píší dnes slovenské Hospodárske noviny. Na lavinu kritiky byl vnitřně připravený ruský prezident Vladimír Putin, který často mluví o "dvojích standardech", ale také vůdce ruské opozice Michail Kasjanov. Podle něj je totiž potřeba vnímat Rusko jako normální demokratickou zemi, kterou je možné kritizovat, ale bez poučování. Podobně byla naladěna i většina obyvatel, jak vyplynulo z výzkumů veřejného mínění.

Právě z těchto výzkumů, ale i ze společenských nálad v Rusku je zřejmé, že nejen mocenská elita, ale také obyčejní obyvatelé si přejí rozvoj vztahů s jinými státy, a to při řešení takových problémů, jako je například terorismus, jaderná bezpečnost, infekční nemoci nebo přírodní a technologické katastrofy. Chtějí se účastnit společných rozhodnutí při řešení klíčových problémů lidstva. Byli by ale rádi, kdyby přitom Rusko v mezinárodním kontextu mohlo využívat i "vlastní rozum", konstatuje list.

Všechny americké deníky se dnes samozřejmě věnují úspěšnému zakončení ostře sledované mise raketoplánu Discovery na oběžné dráze. Většinou se shodují v tom, že NASA byl odložen minimálně o jeden den. Důvodem jsou nepříznivé povětrnostním podmínky na Floridě. Ze Spojených států informuje zpravodaj Českého rozhlasu Alexandr Pícha:

Deník USA Today píše, že NASA teď může dál pokročit v projektu na dokončení Mezinárodní kosmické stanice. Pro tento grandiózní projekt musejí Američané podniknout ještě 15 letů raketoplánů. Americké vesmírné koráby se také vydají na oběžnou dráhu opravit z velké části nefunkční Hubbleův teleskop. USA Today ale také cituje manažery NASA, že se jakkoliv časté lety raketoplánů nikdy nestanou rutinou. Duch tragédie Columbie se bude pokaždé dívat přes rameno každé další mise.

New York Times píše, že po dokončení Mezinárodní vesmírné stanice se NASA uvolní ruce pro další ambiciózní plán. V nové generaci vesmírných plavidel se Američané po letech vrátí na měsíc. Deník také cituje kritika NASA, ředitele Střediska vědy a technologie Coloradské university Rogera A. Pilkea vědeckého. Ten řekl, že při pravděpodobnosti havárie 1:100 stále hrozí ztráta dalšího raketoplánu. To však nekazí radost z vítězství a není ostudné vydat se do vesmíru vstříc další výzvě.

Soňa Marešová, Jaromír Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme