Deníky o summitu EU a Ruska

Zástupci Evropské unie a Ruska se dnes sejdou na summitu v Helsinkách. Unie chtěla původně na vrcholné schůzce jednat o nové partnerské smlouvě s Moskvou. To ale nedovolilo Polsko, které rozhovory mezi Ruskem a EU vetovalo kvůli zákazu polského masa na ruský trh.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zahraniční tisk | Foto: Alena Palečková

Protože se Varšavu do včerejška nepodařilo obměkčit, summit se místo strategického partnerství s Ruskem zaměří spíše na otázky energetiky, životního prostředí nebo kultury.

Podle ruského listu Vedomosti by se ruský prezident Vladimír Putin neměl na summitu ve Finsku setkat s žádnými většími problémy. Kromě zmiňovaného polského úsilí vykolejit vzájemné rozhovory. Vedomosti poznamenávají, že ruské vztahy s Polskem jsou napjatější než jaké vidíme u ostatních nových členů Evropské unie. Pobaltské státy také Rusko příliš nemilují, ale Poláci mají s Rusy mnohem nešťastnější historii a vážné výtky z Varšavy směřují i vůči novodobému Rusku, připomínají Vedomosti.

Podle Vedomostí sice mohou dnešní helsinská jednání problém polského masa odstranit, nicméně Rusko evidentně nemá zájem tuto věc jakkoli řešit. Vždyť když Evropská unie podpořila Polsko v jeho stanovisku, Moskva odpověděla velmi pádně: Prohlásila, že od začátku příštího roku může zavést zákaz dovozu masa nejen z Polska, ale ze všech zemí Evropské unie.

Pro Rusko je polské maso jen podřadným detailem, soudí ruský list a uzavírá. "Ruské ztráty v tomto konfliktu budou minimální. Evropská unie usiluje o novou strategickou dohodu. Ta současná přestane platit v prosinci, Její platnost se ale automaticky prodlužuje, pokud žádná ze stran nepřijde s lepším řešením. A to Rusku vyhovuje více než Evropské unii, míní Vedomosti.

Proč Polsko vetovalo unijní rozhovory s Ruskem. A jaká by vůbec měla být společná politika EU směrem k Moskvě. Nad tím se zamýšlí komentář německého deníku Der Tagesspiegel. Pročetl ho berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek:

Zákaz exportu polského masa do Ruska má hlavně politické důvody, zaznívá nejen z Varšavy. Která jiná země by si takové embargo nechala líbit, klade řečnickou otázku Tagesspiegel, podle kterého nechala Evropa Polsko s jeho problémem osamocené. Taky druhý požadavek Varšavy, aby Rusko ratifikovalo energetickou chartu, je oprávněný, vždyť o to samé žádala Vladimira Putina taky Angela Merkelová. Za sporem o polské veto se skrývá klíčová otázka, jak má Evropa se svým velkým východním sousedem do budoucna zacházet; jak má jednat se státem, kde je stále více potlačována demokracie?

Francouzský prezident Chirac už otevřeně obhajoval oddělení morálních otázek od obchodních. Přesně to se ale nesmí stát, protože by tak Evropa ztratila na důvěryhodnosti, myslí si Tagesspiegel. Evropská unie musí konečně přijmout společnou politiku vůči Rusku. Od tohoto cíle ji ale polské veto ještě více vzdálilo. Právě při jednáních o nové smlouvě s Ruskem se mohla na stůl vytáhnout sporná témata, od svobody tisku až po energetickou politiku. A tak tím třetím, kdo se směje, je Putin, který beztak radši jedná bilaterálně, uzavírá svůj komentář Tagesspiegel.

Nizozemí má za sebou parlamentní volby. Zahraniční listy se všeobecně shodují v tom, že hlasování skončilo remízou a zemi čekají náročná vyjednávání o nové vládě. Pojďme projít některé komentáře k tomuto tématu podrobněji.

Například belgický list Le Soir píše: "Nizozemí stojí před opravdovým čínským hlavolamem a vládní koalice se zdá být neřešitelnou rovnicí. Nizozemci si nedokázali vybrat mezi pokračováním současného přitvrzování politiky vůči imigrantům, které propagují strany pravého středu, a mezi lehkým uvolněním imigrační politiky, jak ho navrhuje levice. Výsledky voleb jsou předzvěstí dlouhých týdnů složitých vyjednávání o podobě vládní koalice, což je ostatně nizozemská tradice, míní Le Soir.

Souhlasí s ním také deník International Herald Tribune. Podle něj volební výsledky v Nizozemí ukazují na to, že vítězní křesťanští demokraté budou usilovat o koalici s druhými socialisty. Takové spojenectví ale bude znamenat vysilující bitvy ve vládě v otázce daní, důchodů nebo imigrační politiky. Dá se čekat i revize ekonomických reforem, uzavírá International Herald Tribune.

Jana Samková, Vojtěch Berger Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme