Deníky se zamýšlejí nad bezpečností japonských atomových elektráren
Otazníky nad bezpečností japonské atomové elektrárny, kterou poškodilo zemětřesení, nebo diplomatická přestřelka mezi Londýnem a Moskvou - to jsou témata ze středečních světových deníků.
Přestože jsou Japonci přizpůsobují možným zemětřesením domy i infrastrukturu, pondělní otřesy půdy o síle 6,8 Richterovy stupnice vyvolaly v zemi otazníky nad bezpečností japonských jaderných elektráren. Z největší atomové elektrárny v Japonsku, která stojí v zasažené oblasti, totiž unikla radioaktivní voda. A nebyl to jediný problém.
Jak informuje japonský deník Asahi Shimbun, provozovatel elektrárny, společnost TEPCO, zaznamenala celkem 50 případů mechanických poruch a poškození na sedmi reaktorech elektrárny. V sudech, které se při zemětřesení převrátily, byl podle deníku lehce kontaminovaný odpad jako šrouby, zbytky z instalatérských prací nebo rukavice. Uvnitř závodu naměřili radiaci ve výši 300 becquerelů, což je asi tisícina povoleného limitu.
Deník se ale pozastavuje nad tím, že reaktory byly projektovány, aspoň podle tvrzení elektrárenské společnosti, na nižší zemětřesení, než oblast zasáhlo. S možnými otřesy půdy se musí při projektování elektrárny počítat. Epicentrum bylo přitom podle odhadů jen devět kilometrů od elektrárny, píše japonský list Asahi Shimbun.
Japonci si teď kladou otázku, zda poškozená jaderná elektrárna bude nadále bezpečná, píše severoamerický deník New York Times. Média i veřejnost se logicky ptají, zda celý jaderný průmysl v Japonsku je bezpečný, pokračuje list. Bezmála stotisícové město Kašiwazaki je silně závislé na jaderném průmyslu a na rybářství. Nad oběma odvětvími visí po zprávách o úniku radioaktivní vody otazník, minimálně do doby, než se stoprocentně prověří nezávadnost vody i bezpečnost elektrárny, konstatuje severoamerický list The New York Times.
O hlavním tématu pro britské novináře posledních dní nemůže být pochyb - je to diplomatické jiskření mezi Londýnem a Moskvou. Důvodem je vyhoštění čtyř ruských diplomatů poté, co Kreml odmítl britskou žádost o vydání bývalého agenta tajné služby KGB Andreje Lugového. Ten je považován za hlavního podezřelého z vraždy Alexandra Litviněnka. Z britských listů vybíral náš londýnský spolupracovník Milan Kocourek.
Slovenské deníky hodně diskutují o schváleném zákoně o lesích, který v lesích omezí volný pohyb cyklistů a jezdců na koních. Ostře kritizovaný zákon nakonec včera podepsal i slovenský prezident. Prezident vypustil galusky, napsaly k tomu slovenské Hospodárské noviny. Nelíbí se jim hlavně to, jak prezident svůj podpis obhajoval. Odvolával se totiž na evropské normy, které omezují jízdu cyklistů v lesích.
Evropské normy se u nás nedají aplikovat tak, jak o tom prezident mluvil, zlobí se list. Nový zákon o lesích je podle něj diskriminační. Na Slovensku nemáme pro milovníky jízdy na kole tolik cyklostezek jako v Rakousku nebo v Německu. Novela by se proto dala akceptovat, jen pokud by spolu s ní stát rozhodl o urychlení značení a úpravě lesních cest pro cyklisty, napsaly slovenské Hospodárské noviny.
