Deníky: V New Yorku nová móda - vlastní agregát
Zatímco dříve bylo v módě mít vlastní letadlo, teď je v New Yorku módní vlastnit náhradní zdroj energie, píše International Herald Tribune. Iráčané mají asi radost. Spojené státy jsou na tom hůře než jejich osvobozená země.
Amerika si najednou uvědomuje, jak snadné je zvyknout si na elektřinu. Kdo ale v klimatizované místnosti u počítače přemýšlí o tom, odkud a jak se k němu energie dostává? Americká vláda má víc starostí s obnovou Iráku než s obnovou vlastní sítě elektrického vedení. Demokraté obviňují republikány z posluhování ropnému průmyslu, republikáni vyčítají demokratům jejich strach z ekologů. A ubohý volič se stal rukojmím bez elektřiny. Teroristé teď patrně tlučou hlavou o zeď, že podobný nápad nedostali dřív, uzavírá International Herald Tribune.
Francouzský list Le Monde se chce z amerického "blackoutu" poučit a upozorňuje, jak zranitelná je západní civilizace závislá na energetických zdrojích.
"Případ Spojených států a Kanady ukazuje, kam až může dospět neúspěšná privatizace, která vychází z honby za krátkodobým ziskem v soukromém sektoru," píše francouzský deník a dodává:
"Ani Evropa nebude před rozsáhlými výpadky bezpečná, pokud budou energetiku řídit zákon deregulovaného energetického trhu, ve kterém ztratí zvláštní postavení veřejné služby," varuje deník Le Monde.
Slovenské Hospodárské noviny se zamýšlejí nad stavem energetiky v západní Evropě.
Evropští představitelé si myslí, že elektrárnu lze postavit stejně rychle jako supermarket. Investovat je ale třeba rychle. Už v roce 2010 nebude možné pokrýt spotřebu. Pouze Česká republika, Francie, Polsko a Švýcarsko nebudou trpět nedostatkem. Paradoxně liberalizace trhu způsobila, že se tento problém dostává do pozadí zájmu. Ceny klesají, investice nejsou výhodné. Slovensko začne mít problémy už po odstavení některých zdrojů v roce 2007. Pokud se vláda nerozhodne problém řešit, volný trh to nezvládne. Ceny poletí rychle nahoru, tak jako se to stalo v Kalifornii. Tolik dnešní Hospodárské noviny.
Německý deník Frankfurter Rundschau si všímá smrti příslušníka dánských mírových jednotek nedaleko Basry a ptá se, jestli tento incident neodradí dánskou veřejnost od další pomoci spojeneckým operacím v regionu.
"Pro spojenecké jednotky to byl jen další padlý voják, pro Kodaň však první padlý Dán," píše deník."Bude teď muset Rasmussenova vláda zdůvodnit, proč do Iráku vyslala zvláštní jednotku?" Ptá se německý list a předjímá, že vysvětlení dánského kabinetu by podle londýnského vzoru mohlo obsahovat polopravdy.
"Dánský příspěvek do války proti Iráku představovaly symbolicky jedna ponorka a menší loď válečného námořnictva, v létě ale Kodaň do regionu vyslala ještě čtyři stovky vojáků. Jeden z nich je teď mrtvý a tím symbolická pomoc pro Dánsko končí," uzavírá Frankfurter Rundschau.
Rakouská Die Presse se zamýšlí nad americkou demokracií, kterou lze podle názoru deníku koupit za pár babek.
Odvolání kalifornského guvernéra nebylo zapříčiněno korupcí, a je proto sporné. Kolik ostatních politiků by bylo možné obvinit ze špatné práce? Tisíce. Pátrání po penězích nás zavede k libanonsko-americkému obchodníkovi a kongresmanovi, který svými miliony financoval kampaň za odstoupení bývalého guvernéra. Počítal s tím, že k volbám přijde maximálně 30 % voličů, a tak vítězi postačí směšně a nedemokraticky malý počet hlasů.
Ani veřejnosti se tento zásah nezdá příliš vhodný. Situace může totiž vyvolat značný chaos. Americká demokracie je tedy jistě nejlepší na světě. Přinejmenším ve schopnosti okamžitě poslechnout hlasy bohatých, uzavírá Die Presse.
