Desítka nových členských států si připomíná dva roky od vstupu do Unie

Přesně před 2 lety se evropská patnáctka rozrostla o dalších 10 nových členských zemí, včetně Česka. Bude ještě trvat řadu let, než se úroveň nováčků vyrovná s vyspělostí starých členských zemí. Jak hodnotí dva roky členství své země v Evropské unii obyvatelé tří nováčků - Slovinska, Polska a Slovenska?

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

vlajka Evropské unie

vlajka Evropské unie | Foto: europa.eu.int

Slovinci hodnotí vstup do EU pozitivně

Z 10 nových členských zemí, které před dvěma lety vstoupily do Evropské unie, je zatím nejprogresivnější Slovinsko. Už od příštího roku se v něm má začít platit eurem a na podzim 2007 by se chtěla tato dvoumilionová republika stát součástí Schengenského systému. Hranice mezi ním, Rakouskem a Itálií by tak prakticky přestaly existovat.

"Můžeme přecházet hranice, aniž by nás kontrolovali celníci. Dá se jet bez překážek nakupovat do Itálie, nebo do Rakouska a některé věci se stále více vyplatí kupovat v italských obchodech, než u nás," takto na otázku, co se za 2 roky členství v Evropské unii ve Slovinsku změnilo, odpověděla v lublaňském hypermarketu paní Tanja Priskorová.

Podle výsledků průzkumu, které před výročím rozšíření Unie prezentoval premiér Janez Janša, si většina Slovinců myslí, že se jejich život po vstupu do evropské pětadvacítky nijak výrazně nezměnil.

Za největší výhody vstupu do Unie považuje 75 procent obyvatel Slovinska zrušení celních prohlídek na hranicích. Oceňují také možnost snadnějších studií v unijních zemích a možnost hledat práci - zatím alespoň v některých z nich.

Výraznou změnu zaznamenal turistický ruch. Například do měst na čtyřicetikilometrovém slovinském pobřeží přijíždí stále více turistů ze států Unie. Průvodce z turistického centra v přístavu Koper Peter Žudič říká: "Máme tu stále více a více turistů z Itálie a jiných částí Unie. Například jsme zaznamenali značný příliv turistů z Velké Británie. Je to hlavně díky tomu, že k nám díky zásadě otevřeného vzdušného prostoru začali létat nízkonákladoví dopravci."

Trpké zkušenosti s Evropskou unií mají slovinští zemědělci. Paní Anica Gartnerová má s manželem mléčnou farmu v údolí pod Julskými Alpami. Mají 12 krav. Podle ní přinesla Unie hlavně vyšší nároky na potraviny a s tím i spojené značné výdaje zemědělců.

"Musíme teď vynaložit hodně peněz na úpravu našich stájí, na vybavení výrobny sýra a na stavbu speciální budovy, kde jej budeme prodávat. Hodně stojí také poplatky na všechna povolení, která ke stavbě potřebujeme," říká paní Anica.

Také ji zlobí, jak složité a obsažné jsou formuláře žádostí o unijní dotace, které přitom stejně dostane až zpětně za rok.

Že se nic podstatného na životě jednotlivce nezměnilo si myslí důchodce pan Ambrož. "Uvidíme ale, jak to bude dál," dodává. Všichni s určitou dávkou nejistoty čekají na největší změnu, která se chystá. Od 1. ledna má Slovinsko vstoupit do evropského měnového systému. Národní měnu tolar nahradí euro.

Poláci vítají otevírání pracovního trhu

Dvouleté členství v EU bilancují také v Polsku. Polsko patří k nejchudším zemím Unie. Brusel proto na rozvoj Polska vyčlenil celou polovinu prostředků, určených pro nové členské země. Čerpání unijních peněz zpočátku vázlo, teď se situace začíná zlepšovat.

Město Bialystok bývalo ospalou a zaostalou metropolí východního Polska. Za peníze Evropské unie tu během dvou let vybudovali 150 kilometrů nových silnic, po městě jezdí 50 nových autobusů, vzniklo Centrum zimních sportů a nová, moderně vybavená záchranka v místní nemocnici.

Polsko mělo zpočátku velké potíže s využitím evropských fondů. V letech 2004 až 2006 mohlo vyčerpat třináct miliard eur. Zatím z nich využilo pouze jednu miliardu, situace se ale postupně zlepšuje - do konce roku to mají být tři miliardy.

"Využívání unijních fondů je vcelku dobré. Polsko je někde v polovině nových členských zemí. Samozřejmě si dovedu představit mnohem efektivnější čerpání těchto prostředků. Polsko si musí uvědomit, že nejde o to, aby vypadalo dobře v bruselských statistikách. Jde přece o zásadní pomoc hospodářství," upozornila evropská komisařka pro regionální rozvoj Danuta Huebnerová.

Podle sociologů nastává i změna myšlení. "Stáváme se mnohem racionálnějšími a uvědomujeme si, co konkrétně Evropská unie znamená. Při referendu jsme hlasovali pro sny a politická hesla, teď už víme, jaké je být členem Unie," říká sociolog Cezary Trutkowski.

Situace zkrátka není tak drastická, jak věštili euroskeptici, ale ani tak růžová, jak ji malovali euroentuziasté. "Existují obavy, že se Polsko nebude cítit jako součást Evropské unie, že Poláci budou přemýšlet v kategoriích "my" a "oni". Přiznám se, že se toho bojím i já. Poslední politický vývoj podle mého názoru směřuje k prohloubení příkopu mezi Polskem a Evropskou unií. Polsko se začíná stavět do určité opozice. Zapomínáme, že Unie, to jsme i my, a můžeme ji ovlivňovat," domnívá se Anna Radwanová ze Schumannovy nadace.

Zatímco s ekonomickým vývojem je většina Poláků spokojená - 80 procent hodnotí členství v Unii pozitivně, mnozí naříkají, že se nepodařilo přenést evropské modely politického chování.

"Jsme na chvostu Evropy a děláme vše proto, abychom tam zůstali. Naše politika se bohužel opírá o ideu národního a nikoli evropského státu, a to je ta největší brzda," říká senátor a známý filmový režisér Kazimierz Kutz.

Klesá ale počet lidí, kteří se domnívají, že staré členské země utiskují nové. Poláci přivítali, že ode dneška zrušily bariéry další země EU: Španělsko, Portugalsko, Finsko a Řecko - připojily se tak k Irsku, Velké Británii a Švédsku, kde občané nových členských zemí mohou pracovat a podnikat bez omezení. Naopak Francie se chystá počínaje dnešním dnem svůj trh práce uvolnit pouze částečně. K dispozici ho budou mít jen občané z osmi nových zemí Unie. Pracovní povolení by měli začít automaticky dostávat pracovníci vybraných profesí.

Slováci si pochvalují hospodářský růst

Dva roky od vstupu do Evropské unie si připomíná i Slovensko. Toto výročí oslaví především 160 tisíc Slováků, kteří od té doby legálně pracují v zemích patnáctky. Členství v Unii přineslo také vyšší příliv investic.

Slováci, stejně jako většina nováčků, si pochvalují snadný pohyb po Unii a především to, že se nemusejí skrývat před cizineckou policií třeba na jahodových plantážích v Anglii. "Mě to pomohlo, vydělal jsem si na studium, je to dobře" říká student práv Martin.

160 tisíc pracujících Slováků v Evropské unii nepovažuje ministryně práce a sociálních věcí Iveta Radičová za vysoké číslo: "Evropské trhy se otevřely právě proto, aby ti lidé, kteří se nemohou uplatnit doma, měli šanci se uplatnit v jiných zemích Evropské unie."

Vstup Slovenska do Evropské unie přinesl vyšší hospodářský růst a pomohl snížit nezaměstnanost. Tak vidí výhody dvouletého členství v Unii ministr financí Ivan Mikloš. Politická a hospodářská jistota má podle něj přímé důsledky pro jednotlivé občany Slovenska.

"Vyčíslit to neumím, ale zcela určitě je v tom i přínos pro občany. Vyšší růst, vyšší tvorba pracovních příležitostí, to není pro nějaký fiktivní efemérní stát, ale pro lidi, kteří v něm žijí," říká Mikloš.

Pavel Novák, Martin Dorazín, Marie Matúšů, Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme