Desítky raněných při bojích v Tetovu
Předáci kosovských Albánců vyzvali extremisty v Makedonii ke složení zbraní. Makedonské bezpečnostní síly pak požádali, aby postupovaly zdrženlivě a snažily se řešit problémy s místními Albánci pokojnými a demokratickými prostředky.
Prohlášení podepsali Ibrahim Rugova z Demokratického svazu Kosova a dva bývalí představitelé dnes už rozpuštěné Kosovské osvobozenecké armády Hashim Thači a Ramush Haradinaj.
Při nočním útoku makedonských ozbrojených sil v Tetovu bylo zraněno více než 150 albánských civilistů. Zranění jim způsobily především výbuchy granátů, které proti extrémistům použila makedonská armáda. Jak hlásí zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu Robert Mikoláš, armáda do bojů nasadila i tanky.
V noci na pátek došlo v okolí Tetova k těžkým bojům. Albánci, kteří sešli z hor až na samý okraj města, použili minomety a lehké palné zbraně. Navíc ale zíkali i protiletecké rakety, které prý chtějí použít proti makedonským vrtulníkům. Při nočním útoku makedonské armády bylo zraněno 15O až 200 albánských civilistů z obcí v horách nad Tetovem. Vojáci KFOR jim pomohli dostat se do Kosova, kde získali potřebnou pomoc.
Albánští povstalci v okolí Tetova byli podle makedonských zdrojů posíleni o další muže z Kosova. Separatisté tak porušili své jednostranné příměří, a to zřejmě v reakci na čtvrteční zastřelení svých dvou druhů.
Evropská unie vyjádřila maximální podporu makedonské vládě v jejím boji proti albánskému terorismu. Unie o tomto problému jedná na nejvyšší úrovni ve švédském Stockholmu. K summitu se připojí i makedonský prezident Boris Trajkovski, aby tlumočil, v čem jeho země potřebuje pomoc Západu. Jak ze Stockholmu informuje zpravodaj Milan Fridrich, unie se obává vlivu makedonského konfliktu na okolní státy.
Evropská unie soudí, že nejvýznamnějším krokem pro stabilizaci Makedonie je zvýšená kontrola hranic. Severoatlantická aliance proto vpustila jugoslávskou armádu do tří z pěti sektorů bezpečnostní zóny mezi Kosovem a Srbskem. Mise KFOR posílí ostrahu makedonské hranice o tisíc speciálně vycvičených vojáků. Také Švédsko na summitu oznámilo, že se k těmto aktivitám připojí a pošle na kosovsko-makedonskou hranici jednotku rychlého nasazení.
K ukončení bojů v okolí druhého největšího makedonského města vyzvali političtí předáci kosovských Albánců. Ve společném prohlášení apelovali na albánské povstalce, aby okamžitě složili zbraně a vrátili se do svých domovů. Makedonské vedení pak vyzvali ke zdrženlivosti a k řešení problémů s místními Albánci.
Ruský prezident Vladimír Putin obvinil Severoatlantickou alianci, že neodzbrojila albánské extremisty v Kosovu. Putin to prohlásil po jednání s představiteli Evropské unie na summitu ve Stockholmu v komentáři k aktuální situaci v Makedonii. Ruský prezident prohlásil, že situace v Makedonii mu připomíná události v Čečensku. Mírové jednotky KFOR podle Putina selhaly při odzbrojení albánských extremistů, a západ tak nese vinu na eskalaci násilí v Makedonii. Pro odzbrojení teroristů se nic neudělalo, Tento stav umožnil poklidné vytvoření extremistických albánských guerill v Makedonii, které ohrožují bezpečnost toho státu i jeho sousedů. Evropská unie soudí, že hlavní věcí pro udržení stability regionu je posílení hranic mezi Kosovem a Makedonií. NATO proto posílá do Kosova dalších 1000 vojáků. Další pomoc Makedonii se bude odvíjet od toho, s jakými návrhy přijede na summit Unie do Stockholmu makedonský prezident Rajkowski.
Bulharský premiér Ivan Kostov upozornil na reálné riziko, že jeho země bude zatažena do konfliktu v sousední Makedonii. Zároveň vyloučil jakýkoli samostatný zásah či akce bulharského vedení. Mezinárodní společenství pak vyzval, aby ponechalo Makedonii samotnou se vypořádat se svým vnitřním konfliktem a snažilo se izolovat ji od vnějšího destabilizačního vlivu.
