Desítky tisíc obyvatel Moldavska žádaly v ulicích demisi vlády

V centru moldavského Kišiněva žádají tisíce lidí odstoupení vlády a vyšetření toho, za jakých okolností se z tamních bank ztratila miliarda dolarů. Včera zažila jedna z nejmenších evropských zemí vůbec největší protivládní demonstraci v novodobé historii. U sídla kabinetu dokonce vyrostlo stanové městečko.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé na demonstraci v Kišiněvu kritizovali rozsáhlou korupci a nedávno odhalené podvody

Lidé na demonstraci v Kišiněvu kritizovali rozsáhlou korupci a nedávno odhalené podvody | Zdroj: Reuters

Proti prezidentovi a korupci ve vedení státu podle organizátorů v neděli večer protestovalo na 100 tisíc Moldavanů.

„Po demonstracích v dubnu, květnu a červnu máme nové požadavky,“ zdůraznil Andrei Nastase, jeden z vůdců protestního hnutí Da (Ano). „Nejdůležitější z nich je rezignace prezidenta Moldavské republiky, který je spoluviníkem její oligarchizace a kriminalizace,“ dodal.

Protestující zastupují různé názorové skupiny, od demokratické opozice přes radikály až po komunisty. Včera se nejprve střetli navzájem, všichni společně ale projevili zájem svrhnout zkorumpovanou vládu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O situaci v centru moldavského Kišiněva se zajímá zpravodaj ČRo Martin Dorazín

Demonstranti se také shodují, že odejít musí hlavní oligarcha země Vladimir Plachotňuk.

Z početných afér ovšem vyvolala největší všeobecnou zlost loni odhalená krádež miliardy dolarů, kterou vyvedla finanční mafie na neznámá konta do zahraničí.

„Bezprostřední rozbuškou byl skutečně probíhající bankovní skandál, kvůli kterému už v Moldavsku na jaře padla vláda, a ani stávající vláda zatím není schopna přijít s nějakým velice věrohodným řešením, které by mohlo obnovit její důvěru,“ potvrzuje Jan Šír, analytik z Institutu mezinárodních studií.

Demonstranti v Kišiněvu žádali rezignaci prezidenta Nicolae Timoftiho a vyhlášení předčasných parlamentních voleb | Foto: Reuters

Protestující Moldavané varovali, že zůstanou v ulicích až do splnění požadavků. Radikální část shromáždění se dokonce pokusila obsadit budovu generální prokuratury, policie jim v tom ale zabránila. Na místě zůstali i zranění.

„Odchod vlády nebo respektive nějaká její reforma je jednou z možností, nicméně to neřeší otázky, které mají hlubší systémový charakter,“ myslí si Šír. Situaci v Moldavsku považuje za nestabilní už šest let, nový Majdan ale podle něj v centru Kišiněva nevyrůstá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dění v Moldavsku přiblížil Jan Šír, analytik z Institutu mezinárodních studií

Moldavsko je asi nejchudší země Evropy, až čtvrtina občanů pracuje v zahraničí. Jednou z mnoha příčin současných nepokojů je skutečnost, že někteří Moldavané se přiklánějí k Rumunsku, další chtějí do Evropské unie a zbytek je proruský.

Na začátku 90. let se v moldavském Podněstří odehrál válečný konflikt mezi zastánci proruské a prorumunské orientace, který záhy zpacifikovala ruská armáda. Podle Šíra má Rusko v Moldavsku stále své zájmy, které považuje za životně důležité. O Moldavsku se ostatně mluvilo jako o možném dalším cíli po anexi Krymu.

„Ruská federace fakticky okupuje tu část Moldavska, která se nachází na levém břehu řeky Dněstr, kde existuje separatistický loutkový režim s ruským protektorátem, který si říká Podněsterská moldavská republika. Nicméně ruské aktivity v Moldavsku jsou daleko širšího charakteru a jsou podobné i těm, které předcházely spuštění hybridní války na Ukrajině,“ upozorňuje Šír.

Martin Dorazín, ČRo, Jan Prokeš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme