Děti severokorejských uprchlíků nacházejí na jihu nový život
Povinné přehlídky, papouškování naučených frází i fanatické oslavy na počest vládnoucího režimu, tak vypadají oslavy Mezinárodního dne dětí v Severní Koreji. Radostná budoucnost je ale nečeká.
Ty šťastnější, které s rodiči uprchly do Jižní Koreje, naopak začínají na druhé straně hranice nový život a začlenění do společnosti jim pomáhají usnadnit vládou podporovaná vzdělávací centra:
Smích a povídání dětí se rozléhají učebnou. Je právě přestávka a to znamená téměř volnou zábavu. Některé si hrají s kartami, jiné si listují v učebnici a další píší SMS na mobilním telefonu, který mimochodem mají prakticky všechny. Ještě před několika měsíci se jim přitom o něčem podobném ani nezdálo.
Pocházejí totiž ze Severní Koreje, kde jsou mobilní telefony, a nejen ty zakázány a vyučování připomíná vojenský dril. Pauza končí, a tak je paní učitelka svolává na další hodinu, konkrétně budou mít matematiku.
Nezaostávají jen v matematice
Probírají odečítání a sčítání, desetiletý Kuk Jin-shin s tím má trošku problémy, učitelka mu proto vše trpělivě vysvětluje. Matematika je přitom, jak říká, prakticky jediným předmětem, který děti severokorejských uprchlíků celkem ovládají, resp. nejsou příliš pozadu.
„S ní potíže nemají, v ostatních předmětech už ale jsou pozadu nebo dokonce neví prakticky nic. Počínaje literaturou, o které nikdy nic neslyšely, trošku je odlišná i gramatika a nemluvě o historii. Jediné, co se učily, bylo o životě drahých vůdců, Kim Ir-senovi a Kim Čong-ilovi. Když jim třeba bylo 6 let, dozvěděly se jen, co dělal jejich prezident, když mu bylo šest a podobně", vysvětluje paní Lee Jung-ok, která vyučuje ve vzdělávacím centru Hana v Soulu.
Integrace do společnosti
Právě tady probíhá jedna z nejdůležitějších částí programu jihokorejské vlády, který pomáhá dětem uprchlíků co nejlépe se začlenit do normální společnosti:
„Musíme jim pomáhat, protože když tady začnou chodit do školy, neovládají danou látku a zaostávají za jihokorejskými spolužáky. Nemají totiž na co navázat a z toho vznikají různé psychologické problémy, mají pocity méněcennosti a navíc jsou ve stresu, protože jejich rodiče, kteří mají vzdělání, jaké mají, z nich chtějí mít ty nejlepší studenty, proto je doučujeme," dodává paní Lee.
Všichni Severokorejci, kterým se podaří dostat na vytoužený Jih, jsou nejprve umístěni v uprchlickém táboře, kde se právě dětem věnují sociální pracovníci. Musí je totiž přesvědčit, že se nenacházejí v nepřátelské zemi, jak je o tom dnes a denně vládnoucí režim Kim Čong-ila přesvědčoval.
Sám si pamatuji, jak jsem ve školách v Pchjongjangu viděl obrazy, na kterých kluci v pionýrských šátcích zabíjejí Američany, Japonce a právě Jihokorejce.
V době, kdy navštěvují vzdělávací centrum Hana, už tyto děti na podobné zážitky naštěstí zapomněly. Čeká je také mnohem lepší budoucnost, resp. vůbec nějaká budoucnost a jejich dětství budou doprovázet mnohé sny a přání, která se jim třeba vyplní, jako těmto dvěma klukům toužícím se stát fotbalovou hvězdou.
