Dětský fond UNICEF oslavil 65. narozeniny. V Africe má stále dost práce

Pomáhat dětem z bídy, vzdělávat je i léčit, chránit je před násilím a zneužíváním. To je hlavní poslání Dětského fondu OSN UNICEF, který v neděli oslavil 65. narozeniny. Stále ještě hodně práce má UNICEF před sebou v západoafrické republice Sierra Leone, která zůstává i deset let po občanské válce extrémně chudou zemí.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Klub za dívčí emancipaci

Klub za dívčí emancipaci | Foto: Jan Prokeš

Děti v současném Sierra Leone jsou pořád velmi zranitelné. Kromě hladu, nemocí a zanedbávání mají mnohé zkušenost s otrockou prací v dolech, násilím ze strany dospělých nebo třeba spaním na holé zemi. V africké zemi ale zároveň vyrůstá nová generace sebevědomých a emancipovaných lidí.

Hemžení asi osmdesátky mladých lidí v aktivizačním "drop-in" centru ve východním Freetownu působí na první pohled lehce chaoticky. Už od pěti hodin ráno sem docházejí děti a teenageři z přilehlých slumů načerpat sexuální osvětu nebo si jen tak poklábosit, podívat se na film, zahrát scrabble.

Nezletilé matky tady radí svým vrstevnicím, aby se vzepřeli tradici, kterou sice zákon nedávno zakázal, která je ale všudypřítomná.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Jana Prokeše ze Sierry Leone

Za přednáškovým sálem je vyšetřovna vybavená k prohlídkám mladých matek nebo dívek které potratily. A taky k testům na HIV. Na stole leží velká krabice kondomů a sestřička Maya zrovna uděluje sedící dorostence názornou lekci s dřevěným penisem.

Problémy se v centru snaží v rámci možností řešit, hlavně se tady ale mluví o jejich příčinách. Třeba o tom, že samotný porod je pro mladou dívku dost riziková záležitost.

"Neříkáme jim, aby šli a užívali si sexu. Říkáme jim, že sex je dobrý a pěkný, ale že je potřeba nejdřív pracovat na rozvoji vlastní osobnosti, než máte sex. Většina nezletilých matek je už ale také provdaná, což znamená, že jejich pohlavní život se považuje za legitimní. Za těmito mladými matkami chodí naše vzdělané dobrovolnice - učí je schopnosti vyjednávat a také používat kondom," říká místní organizátorka Balu Cissé.

V uplynulých letech se v Sierra Leone s relativním úspěchem zdařil program začlenění bývalých dětských vojáků i nezletilých obětí války do společnosti. Ta je ale nadále pro většinu dětí, často sirotků, značně rizikovým prostředím. UNICEF s dalšími organizacemi a úřady se do něj snaží vnést víc respektu.

Školní děvčata se díky emancipačnímu programu seznamují s právem žít vlastní důstojný život. V sehrané scénce předvádějí, jak odradit případného sexuálního loudila nebo násilníka. Aktivisté v Sierra Leone dodávají dětem kuráž, aby se v případě napadení nebály nahlásit útočníka policii, i když jde třeba o vlastního rodiče. Naléhají na ně, aby nepodlehly deprivaci.

Očistit jméno dítěte od obvinění z kriminálního činu není snadné

Pasťák ve Freetownu pro chlapce podezřelé ze spáchání zločinu je místem nasáklým depresí. Chovanci jsou drženi v zamřížovaných kotcích, trpí nedostatkem jídla. V hubenějších časech dostávají jenom rýži a listy kasavy.

Ocitnout se v takovém neblahém zařízení není očividně vůbec obtížné pro děti z Freetownu, kde mezi takzvaným spořádaným životem a tím na ulici vede tenká a hodně prostupná hranice. Práva mladíků s cejchem kriminálníka jsou navíc slabá, upozorňuje Rosina Mahoi, která má v UNICEFU na starost ochranu dětí.

"Někteří byli obviněni z menších kriminálních činů. Největší problém je v tom, že jejich soudní procesy se obvykle hodně vlečou. Neexistuje systém jejich obhajoby. Proto v tomhle přechodném zařízení zůstávají obvykle déle, než by měli. Jenom doba na rozhodnutí o datu soudního slyšení trvá od jednoho měsíce do dvou let," vysvětluje.

Velkou nadějí pro lepší budoucnost jsou v Sierra Leone mladí lidé, kteří přesvědčují své vrstevníky, aby se namísto sexu, drog nebo alkoholu věnovali raději studiu. Nadšení aktivisté o tom každou sobotu debatují ve státním rozhlase. K rozvoji země chtějí přispívat jako právníci, účetní, lékaři nebo novináři.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor Jana Bumby s ředitelkou české kanceláře UNICEF Pavlou Gomba

Ještě výš míří dívka jménem Susan, která pomýšlí na místo prezidentky: "Když se stanu prezidentkou této země, budu se snažit dostat z bídy děti ulice. Postavit víc škol, studní a dalších dobrých věcí. Správný lídr sice nic neslibuje, já bych ale určitě dělala, co je třeba."

"Ten základ je pořád stejný jako těsně po válce, kdy UNICEF pomáhal v Československu a dalších evropských zemích. Asi polovina z toho, co děláme, je zaměřena na samotné přežití dětí. Jsou to programy jako boj s podvýživou, pitná voda, základní zdravotní péče," popisuje poslání UNICEF ředitelka jeho české kanceláře Pavla Gomba.

Přestože má dětský fond OSN své zastoupení v České republice, jeho aktivity jsou soustředěny především do Afriky, kde je situace nejkritičtější. "Subsaharská Afrika je ve všech ohledech, co se týká dětské úmrtnosti nebo ochrany dětí jako jsou třeba dětští vojáci a dětští pracovníci, naší prioritou číslo jedna," upřesňuje Pavla Gomba.

Jan Prokeš, Jan Suchan, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme