Die Presse: S Bushem přijde globální změna klimatu

Tématy dnešního zahraničního tisku jsou: Československý komunismus versus komunismus kubánský, globální změna klimatu aneb nový americký prezident a noviny se zajímají také o to, kolika let se budeme dožívat v budoucnosti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slovenský list Sme porovnává reakce českých a slovenských politiků na zatčení Ivana Pilipa a Jana Bubeníka kubánskými úřady. Vůl zapomněl, že byl teletem. A někteří slovenští politici zapomněli, že jsme tu měli komunismus. Nakonec, proč by nezapomněli, když ho i budovali.

V Československu jsme měli takový komunismus, jaký dnes žijí lidé na Kubě. Čeští politici si to pamatují. Statistiky jejich kontaktů s kubánským disentem jsou bohaté. Několik vyznamenání oponentů Castrova režimu a rezolucí kritizujících porušování lidských práv. Češi nezapomněli, jak významná byla zmínka o kriticích komunistického režimu, jak důležité byly kontakty s vnějším světem.

Slovenští politici, jedno jestli mečiarovci nebo dzurindovci, s Kubou udržují vládní kontakty. Omlouvají je ekonomickými zájmy. Pouze zdvořile se vyjadřovali k možnosti pomoci českému poslanci Pilipovi a bývalému studentskému lídrovi Bubeníkovi. Potřebují se prý dovědět více informací. Zapomněli, co znamená, když někoho v komunismu označili za agenta imperialistů. Jako by takový ortel potřeboval oporu v zákoně.

Konečně, proč bychom měli dát do hry dobré vztahy s Kubou? Před několika dny ministr Kukan požádal chargé d'affaires kubánského velvyslanectví o podporu naší kandidatury na funkci nestálého člena Rady bezpečnosti OSN. Chce, aby „tlumočila trvající zájem slovenské strany o návštěvu ministra zahraničí Kuby v Slovenské republice“. Končí slovenský „Sme“.

Velký prostor věnují světové deníky dnešní inauguraci nového amerického prezidenta George Bushe mladšího. Rakouská „Die Presse“ nazvala jeho nástup do křesla Spojených států „Globální změnou klimatu“. Nedělejme si iluze, píše list. Po žoviálním světovém politiku Billu Clintonovi to za drsného Texasana George Bushe - juniora půjde na mezinárodní aréně pěkně ztuha.

Nový americký prezident nebude v zahraniční politice brát příliš velké ohledy na ruskou, čínskou nebo evropskou citlivost. Už také oznámil, že zahraniční politika musí opět v první řadě sloužit národním zájmům Spojených států. Je to stejná zásada, jakou se řídí prezident Putin v Rusku nebo čínské komunistické vedení v Pekingu.

George Bush také nenechává nikoho na pochybách o tom, že mezinárodně sporný, technicky obtížný a hříšně drahý protiraketový systém v USA skutečně vybuduje. Tento projekt bude zcela určitě obrovským zahraničněpolitickým jablkem sváru prvních let Bushova prezidentství. Budeme tedy mít novou „studenou válku“? To jistě ne, ale globální politické klima bude drsnější, předpovídá rakouský deník.

Vzhledem k trvající krizi na Blízkém východě a špatné domácí hospodářské situaci by mohl být George Bush v pokušení nevěnovat transatlantickým vztahům příliš pozornosti, soudí britské „Timesy“. Po rozhodnutí v Nice v prosinci loňského roku vybudovat vlastní evropskou brannou moc si Bílý dům nemůže dovolit vztahy s Evropou zanedbávat. Pokud se Amerika k rozhodnutí Evropanů jasně nevyjádří, hrozí nebezpečí, že kolektivní bezpečnost uvnitř NATO vezme za své. Bushova administrativa musí tento rozkladný proces zastavit, aby zabránila trvalým škodám. Domnívají se „The Times“.

Německý deník „Die Welt“ informoval své čtenáře o zajímavé sázce, kterou uzavřeli dva američtí vědci. Vsadili se o tom, jakého věku se člověk v blízké budoucnosti bude dožívat. Výsledku sázky se ovšem oba dotyční nedožijí. Teprve za 150 let se má ukázat, kdo měl při svém odhadu pravdu: Jay Olshansky, který předpověděl, že se člověk v roce 2150 bude v průměru dožívat 130 let, nebo Steven Austad, který průměrný lidský věk v uvedeném roce odhaduje na 150 let.

Vítěz sázky má být vyhlášen počátkem roku 2150 třemi budoucími experty. Sázkaři k tomuto tématu sepsali každý svou knihu a založili dokonce i jakýsi „poručenský fond“. Oba do něj vložili po 150ti dolarech. Do roku 2150 by měla částka narůst na zhruba 500 milionů dolarů. Peníze by pak měly být vyplaceny potomkům Olshanského nebo Austada. Podle toho, kdo z nich sázku vyhraje.

Markéta Kaclová, Petra Lazáková, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme