Díky kurzům EU mohou zájemci i do Estonska pozorovat ptáky
Už deset let funguje v České republice evropský program „Grundtvig“. Finančně podporuje vzdělávání dospělých, tedy oblast, do které plyne z tuzemského rozpočtu jen minimum finančních zdrojů. Zřejmě i proto patří Česko v oblasti vzdělávání dospělé populace mezi země, které jsou poměrně daleko za průměrem Evropské unie. Výrazně se tak liší od Skandinávie, jež patří v oblasti celoživotního vzdělávání mezi světovou špičku.
Z evropských fondů mohou na podporu vzdělávání dospělých čerpat i jednotlivci. Dohromady jde na vzdělávání dospělých v česku každoročně 20 milionu eur, z toho jeden milion připadá na už zmíněný program Grundtvig. Jmenuje se podle dánského filozofa, jenž přišel s myšlenkou lidových vysokých škol pro dospělé.
A právě Grundtvig řadu zajímavých možností pro širokou veřejnost nabízí. Jeho cílovou skupinou jsou například matky na mateřských dovolených, dlouhodobě nezaměstnaní a věková kategorie nad padesát let, která často špatně hledá práci.
Poslechněte si reportáž Nadi Bělovské a Václava Sochora o vzdělávání dospělých
„Na našich internetových stránkách www.naep.cz v sekci Grundtvig inzerováno okolo tří set workshopů, které jsou organizovány ve všech evropských zemích. Každý si tam může najít téma, které ho zajímá – jak profesně zaměřené, tak soft-skills, ale i zájmové. Workshopy nejsou primárně určeny pro formální vzdělávání. Jedním námi oblíbeným je například pozorování ptáků v Estonsku,“ říká Lenka Henebergová.
„Je to hrazeno z Evropské unie, protože výzkumy ukazují, že v období dospělého věku, specielně v tom seniorském, jakákoliv aktivita i v rámci soukromého života může být později formalizována a využita pro další rekvalifikaci,“ říká Lenka Henebergová, zástupkyně ředitelky Domu zahraničních služeb, který tyto vzdělávací programy administruje.
V Unii se vzdělává průměrně více než 9 procent dospělých a například v Dánsku, které na vrchol ve vzdělávání dospělých patří, je to dokonce 31 procento populace. V České republice na sobě ale v dospělém věku pracuje už jen necelých 7 procent lidí. Podle Jakuba Stárka, ředitele odboru dalšího vzdělávání ministerstva školství, to ale částečně souvisí s naším středoškolským vzdělávacím systémem.
Nejlepší ve středoškolském vzdělání
„Česká republika je na tom v celé Evropské unii nejlépe v dokončení středoškolského vzdělání. V ostatních státech to tak není, a to je motivuje, aby vznikal systém, aby si znalosti a dovednosti doplňovali. V současnosti je tu jiná výzva. Svět se začíná měnit a s nimi i znalosti a dovednosti. Už neexistuje něco jako celoživotní profese. V Česku se lidé domnívají, že mají dostatek znalostí a dovedností nabytých na střední škole a že už se dále vzdělávat nemusí. Tento dojem je ale mylný,“ myslí si Stárek.
Zároveň připouští, že stát v současné době vzdělávání dospělých příliš finančně nepodporuje a nechává ho v rukou zaměstnavatelů a samoplátců. Tomu také odpovídá forma vzdělávání dospělých, jež stojí především na různých rekvalifikačních kurzech, seminářích a školeních, které platí svým zaměstnancům jejich zaměstnavatelé, říká výkonný ředitel Asociace institucí vzdělávání dospělých Tomáš Langer.
„Většina financí, které proudí do dalšího vzdělávání, teče přes podniky. Náš stát bohužel možnost zájmového a občanského vzdělávání nepodporuje, jak je tomu v sousedních zemích. V nich stát spolufinancuje i aktivity, které směřují spíše k zájmům. U nás je podporována pouze oblast profesního vzdělávání,“ říká ředitel Langer.
To je podle něj škoda, protože státy, kde lidi vzdělávají, mají obvykle menší problémy s nezaměstnaností.
Každý by měl chtít být "zaměstnatelný"
„Existuje řada mezinárodních průzkumů, které hovoří o tom, že více investic do dalšího vzdělávání znamená větší nárůst zaměstnanosti i ‚zaměstnatelnosti‘. Je to jeden z konceptů Evropské unie. Že je někdo zaměstnán dnes, ještě neznamená, že tomu tak bude zítra. Pokud zítra přijde o práci, měl by si hned novou najít. To je princip ‚zaměstnatelnosti‘. Mít kompetence, které jsou přenositelné ke komunikaci, kooperaci, ale také IT dovednosti, mě předurčují k tomu být snadno zaměstnatelný na trhu práce,“ tvrdí Tomáš Langer.
Podle něj prý průzkumy ukazují, že mnoho lidí ochotu na sobě dále pracovat postrádá. „Příliš velký zájem o vzdělávání Češi nejeví. Nejčastější důvody nezájmu jsou nedostatek času, financí a lenivost. Pohodlný život, který mají po práci, jim vyhovuje víc, než kdyby šli do kurzu.“
Aktuální statistiky naznačují, že 70 procent Čechů si myslí, že má vzdělání dostatečné a nemusí si ho jakkoliv dát prohlubovat. Velké statistické rozdíly, které ukazují jen malou ochotu Čechů dále na sobě pracovat, ale mohou souviset také s tím, že u nás se dospělým nabízejí především profesní programy a různá jazyková a IT školení, zatímco například v Rakousku stát do vzdělávacích aktivit zařazuje i zájmové aktivity.
Třetinové financování našim sousedům pomáhá
„Jsou to například kurzy ručních prací, keramiky, včelařství, rybářství a dalších oborů, jež slouží k rozvinutí zájmů a nejen k přímých profesních dovedností. Naši sousedé mají systém třetinového financování, kdy jednu třetinu hradí stát, jednu municipalita, v našem případě by to byl například kraj, a jednu si hradí občan sám,“ vysvětluje výkonný ředitel Asociace institucí vzdělávání dospělých Tomáš Langer.
U nás se chystal podobný projekt, který počítal s poměrně velkorysým rozpočtem 4 miliard korun na podporu individuálního vzdělávání, ale byl současnou vládou zatím pozastaven. Stále platí, že většinu kurzů, které nehradí zaměstnavatel, si musí lidé zaplatit sami, pokud nevyužijí nabídky Evropské unie.
