Disident na Fóru 2000: Demokracii na Kubu přinese jen tlak z vnějšku

Do Prahy na konferenci Fórum 2000 přijel také jeden z kubánských politických vězňů, které režim v červenci pustil z vězení. Lékař a novinář José Luis García Paneque ale nepovažuje propuštění padesáti disidentů za vítězství nad castrovským režimem, ztratil totiž domov. Je ovšem velmi vděčný za tak velký zájem o Kubu všude ve světě. Jinak než tlakem zvenčí se podle něj Kuba svobodnou a demokratickou zemí nikdy nestane.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Forum 2000 - Uskutečnilo se už počtrnácté. | Foto: Tomáš Adamec

José Luis García Paneque je povoláním chirurg. Rozhodl se ale bojovat proti nedemokratickému režimu, utlačujícímu Ostrov svobody a stal se zároveň nezávislým novinářem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor Davida Koubka s kubánským disidentem Josém Luisem Garcíou Panequem na konferenci Fórum 2000

V roce 2003 ho zatkli při velkém zátahu proti opozici známém jako Černé jaro společně s dalšími 75 disidenty. Za protistátní činnost dostal 24 let vězení. Několik měsíců strávil na samotce a trpěl také zdravotně. To, že nesmí jíst laktózu ani lepek, nikoho ve vězení nezajímalo. Jeho rodina a blízcí si po červencovém propuštění vězňů svědomí, které dojednával havanský kardinál, oddechli. Přesto jej Paneque nijak neoslavoval:

„Ve skutečnosti to pro nás není vítězství. Dokonce bych to nazval porážkou. Vyhodili nás z naší vlasti. Původně jsme mysleli, že naše propuštění rozpoutá na Kubě nějaký dialog. Mysleli jsme, že nás nechají na ostrově. Vnutili nám ale jiný scénář. Nenechali nás mluvit na Kubě. Ale tady v Evropě rozhodně mlčet nebudeme.“

Paneque nečeká, že by z vězení nakonec vyšli všichni političtí vězni. Jednoduše proto, že nechtějí opustit vlastní zemi. Propuštění disidenti se navíc nemohou vrátit, protože jejich tresty stále platí.

„Pro propuštění politických vězňů bylo rozhodně více důvodů najednou, například přes sedm let trvající boj Dam v bílém. Hladovka Guillerma Fariňase. Ztráta tak váženého muže, jako byl Orlando Zapata Tamayo, který při hladovce zemřel. Ale především také mezinárodní solidarita a tlak. Svět na nás nikdy nezapomněl a stál vždy na naší straně,“ vysvětluje Paneque důvody, proč kubánská vláda v čele s bratrem Fidela Castra Raúlem vězně propustila a ve skutečnosti tak přiznala, že na Kubě jsou političtí vězni, a že existuje opozice proti režimu.

„Moje rodina mi neustále nosila pohledy od lidí ze všech koutů zeměkoule, kteří nás podporovali. Z Austrálie, z Nového Zélandu, z Británie i od vás. Moje matka dodnes pláče, když si vzpomene na setkání s lidmi, kteří ji navštívili v jejím domku na západě Kuby ve jménu organizace Člověk v tísni, ve jménu demokratů z Evropy, demokratů z České republiky. A teď mohu být tady a všem poděkovat,“ vypráví Paneque.

‚Vyjednávání s kubánskou vládou jen prodlouží utrpení Kubánců‘

Jedině tlak zvenčí podle Panequeho donutí režim přikročit k postupným změnám a demokratizaci kubánské společnosti. A je to Česká republika, která v rámci Evropské unie prosazuje tvrdý postup a podporuje opozici na Ostrově svobody.

„Respektujeme cestu, kterou si každá země zvolí. My, jako kubánská opozice, si nemyslíme, že se s kubánskou vládou vyjednává. Tlak mezinárodního společenství ovšem nesmí zeslábnout. Pokud by se to stalo, pokud by svět spolupracoval s kubánským režimem, stane se jediné - o něco se prodlouží utrpení kubánského lidu,“ uvádí Paneque v reakci na snahy současné španělské vlády, která mu sice nabídla azyl, ale zároveň chce normalizovat vztahy s Havanou.

Pětačtyřicetiletý lékař vypadá stále hubený a slabý po letech ve vězení. Teď začíná život ve Španělsku. Chce si nechat uznat svůj lékařský diplom, aby mohl uživit rodinu, kterou chce opět dát dohromady. Ale zároveň bude dál bojovat za změnu na Kubě:

„Nechci žít z utrpení svého lidu. Nepřijel jsem do Evropy jako ekonomický imigrant. Nechci být španělské vládě ani lidem žádnou zátěží. Nepřijel jsem, abych tu s někým soutěžil. Nepřijel jsem, abych tady byl opozicí. Jediné, co chci a budu dělat, je mluvit, aby mě všichni slyšeli.“

David Koubek, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme