Zemřel sovětský disident Sergej Kovaljov. Několik let strávil v sibiřském gulagu, poté se stal poslancem

Známý sovětský disident a obránce lidských práv Sergej Kovaljov, který byl kritický i k ruskému režimu po rozpadu Sovětského svazu, v pondělí zemřel. Bylo mu 91 let. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zprávu, kterou na svém facebookovém účtu zveřejnil Kovaljovův syn. Ivan Kovaljov napsal, že otec zemřel v pondělí časně ráno.

Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sovětský disident Sergej Kovaljov | Zdroj: Wikipedia Commons | CC0 1.0,©

Sergej Kovaljov strávil v 70. a 80. letech několik let v sibiřském koncentračním táboře (gulagu), od roku 1993 byl deset let poslancem a počátkem 90. let předsedal komisi pro lidská práva ruského prezidenta a byl zmocněncem parlamentu pro lidská práva. Z této funkce byl ale odvolán kvůli své kritice politiky Kremlu vůči Čečensku.

Ničil životy disidentů. Po 30 letech bývalý příslušník StB Maryško dostal trest za šikanování

Číst článek

Kovaljovův boj za lidská práva ocenila řada zemí a organizací. V roce 2009 dostal od Evropského parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, v roce 2003 mu český prezident Václav Havel udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka 2. třídy a o tři roky později ho Francie vyznamenala Řádem Čestné legie.

Kovaljov byl navržen i na Nobelovu cenu za mír a v roce 1995 se stal prvním nositelem ceny Homo Homini, kterou mu udělila společnost Člověk v tísni za mobilizaci ruské i světové veřejnosti proti válce v Čečensku.

Uvítal pražské jaro

Sergej Kovaljov se narodil 2. března 1930 v ukrajinském městě Seredina-Buda. Vystudoval biofyziku na Moskevské státní univerzitě a poté působil jako vědecký pracovník v laboratoři; je autorem více než 60 vědeckých publikací.

Brzy se začal zajímat o porušování lidských práv a spřátelil se mimo jiné s dalším známým sovětským disidentem Andrejem Sacharovem. V roce 1968 uvítal reformní proces v tehdejším Československu, takzvané pražské jaro, a o rok později pomáhal zakládat organizaci Iniciativní skupina pro lidská práva.

V roce 1970 byl propuštěn z laboratoře a o čtyři roky později byl zatčen a odsouzen za protisovětskou agitaci a propagandu k sedmi letům vězení a třem letům vyhnanství. Po desetiletém pobytu na Sibiři žil ve městě Tver (dříve Kalinin), než se v roce 1987 vrátil do Moskvy. V roce 1990 byl zvolen poslancem Ruské federace a záhy se stal předsedou parlamentní komise pro lidská práva. V letech 1990 až 1994 šéfoval ruské delegaci při Komisi OSN pro lidská práva v Ženevě.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme