Dítě má právo znát jméno svého biologického otce, rozhodl poprvé německý soud

Vrchní soud v německém Hammu posílil práva děti anonymních dárců spermatu. V případu dvaadvacetileté dívky rozhodl, že má právo znát jméno svého biologického předka. Spermobanka v Essenu jí dosud jméno dárce odmítala odtajnit. Případ vzbudil v Německu velkou pozornost.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Spermie pronikající do vajíčka | Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

22letá Sarah už čtyři roky ví, že se narodila díky umělému oplodnění a muž, který ji vychovává, není jejím biologickým otcem. Narodila se jako dítě ze zkumavky. Sarah začala pátrat po svém genetickém předkovi. Spermobanka v Essenu jí ovšem odmítala identitu dárce prozradit. Soud dnes ale rozhodl, že dívka má právo jméno dárce znát.

Přehrát

00:00 / 00:00

O problematice anonymního a neanonymního dárcovství spermatu mluvil v pořadu Stalo se dnes vedoucí sanatoria Pronatal Tonko Mardešić

„Jde o precedentní verdikt. I jiné děti ze zkumavky budou moci žádat od lékařů informace o identitě svých předků,“ nechal se slyšet advokát mladé Sarah.

Podle odhadů žije v Německu kolem sto tisíc potomků anonymních dárců spermatu. Údaje o nich se v současnosti uchovávají třicet let. Důvodem ovšem není, aby se potomci dozvěděli jejich jména, ale aby se vystopovaly zdroje případných chorob.

Poslanec ODS chce prosadit zrušení anonymity při umělém oplodnění

Číst článek

Není ale jisté, zda se samotná Sarah jméno svého biologického otce nakonec dozví. Třicetiletá lhůta totiž platí teprve od roku 2007, do té doby byla povinnost uchovávat anonymní údaje o dárcích pouze 10 let.

Dnešní verdikt může podle německých médií vyvolat celou řadu dalších soudních sporů. Vyvolává i další otázky. Podle lékařské komory porušuje slib lékařského tajemství. A z center reprodukované medicíny zaznívají obavy, že řady mužů ochotných darovat anonymně sperma po dnešním rozhodnutí soudu značně prořídnou.

„Naprosto o tom nepochybuji, protože takto se to stalo ve všech zemích, kde od anonymního dárcovství přišli k neanonymnímu. Dokonce byly ty programy na několik let totálně zlikvidovány. To důležité ale podle mě je, že toto ustanovení narušuje fungování rodiny,“ říká vedoucí sanatoria Pronatal Tonko Mardešić.

Klára Stejskalová, Helena Šulcová, kko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme