Dluhová brzda se zřejmě do konstitucí nedostane
Opakování dluhové krize mají zabránit ještě přísnější pravidla fungování eurozóny. Ty bude obsahovat dokument, který mají už letos v březnu mezi sebou podepsat země platící eurem. Přidat se k nim mohou i státy s vlastní měnou, tedy i Česko.
O textu mezivládní dohody, která má přísnější mantinely pro chod eurozóny zavést, budou vpodvečer v Bruselu jednat ministři financí unie. Podle zatím posledního náčrtu smlouvy si mají státy uzákonit takzvanou dluhovou brzdu. Oproti původnímu návrhu ji ale nemusejí zakotvit v ústavě.
Rozpočty zemí eurozóny a těch, které se ke smlouvě připojí, mají být napříště vyrovnané. Jejich rozpočtový schodek smí být maximálně 0,5 procenta HDP. Toto takzvané „zlaté pravidlo", nebo „dluhovou brzdu" si mají do svého právního řádu zavést tak, aby se dodržovalo stále a bylo zaručené v procesu tvorby rozpočtu.
Hostem Ranního Interview byl státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády Vojtěch Belling
„Smlouva zakládá povinnost členským státům překlopit do svých ústav takzvané dluhové brzdy, které fungují právě na tom principu, že pokud stát překročí určité kritérium, tak by mu ta dluhové brzda měla automaticky zamezit další zadlužování. To je něco, s čím ČR souhlasila,“ řekl v Ranním Interview Radiožurnálu státní tajemník pro evropské záležitosti při Úřadu vlády Vojtěch Belling, ale dodal:
„Tím přechází na eurozónu určité části pravomocí zejména v procedurální částí té smlouvy, takže se nejedná o nějaký banální krok.“ Z českého pohledu se přesto jedná o dobrý kompromis. Vláda chce o české účasti na smlouvě vyhlásit referendum.
To, aby se pravidlo stalo součástí ústavního pořádku, který je obtížnější měnit, než obyčejné zákony, už návrh smlouvy jen doporučuje. Stále ale dává možnost prověřit Soudním dvorem Evropské unie, jestli daný stát takové pravidlo dostatečně zakotvil ve svém právu nebo ne.
Smlouva také zavádí dohled Evropské komise a Rady ministrů nad ozdravnými opatřeními těch zemí, které budou mít příliš vysoký rozpočtový deficit.
Nový dokument vzniká proto, že Velká Británie na summitu EU v prosinci vetovala změnu Lisabonské smlouvy.
