Dnešní zahraniční tisk o strachu zemědělců v Británii
Namátkou z dnešních zahraničních novin: o tísni, v jaké se ocitli zemědělci v Británii, o krkolomném sestavení izraelské vlády a také o šancích na potrestání Slobodana Miloševiče.
Evropské farmáře znepokojuje riziko nákazy slintavkou a kulhavkou z Velké Británie, kde počet infikovaných kusů dosud stoupá. Milánský Corriere della Sera k agrární krizi v EU píše:
Spotřebitel je hladový, žádá si výživu, která stojí méně, než je její hodnota. Průmysl je k tomu svolný, chce však i nějaký zisk a využívá k tomu výrobních možností. Vlastně jsme všichni spolupachatelé. Byli bychom jinak loni nakoupili bez jakéhokoli certifikátu 764 000 britských ovcí, které byly levnější než naše? A když se teď ovšem kraj kolem Gainsborough změnil v monstrózní spáleniště zvířat pod širým nebem, jsme udiveni a pobouřeni. A jsme najednou všichni ochránci životního prostředí.
Jak k masné krizi poznamenává britský Guardian, britské chovy užitkových zvířat musí zřejmě začít od začátku. Tento resort je, brutálně řečeno, chorý, konstatuje list. Chovatelé mají budoucnost - možná v menším rozsahu, ale v každém případě jako zachránci venkova a hospodářských zvířat, méně jako jejich uživatelé.
Délka lidského potravního řetězce se bude muset změnit, konkrétně cesta od jatek do supermarketu a k jídelnímu stolu. Ceny potravin se budou muset zvýšit. Ale u národa, jehož valná část dětí je otylá, kde jsou výživa a nemoc tak těsně spjaty a levné potraviny jsou stále nebezpečnější, to vůbec není tak strašné.
Složitá situace na Blízkém východě je dalším námětem komentářů většiny světových deníků. Španělská La Vanguardia mimojiné uvádí: Izraelský bývalý premiér Šimon Perez přiměl Stranu práce vstoupit do vlády ultranacionalisty Ariela Šarona. Tím na sebe vzal riziko, že se labouristé rozštěpí. Dohoda mezi Šaronem a Perezem se jeví jako rozporná. Perez byl jedním z iniciátorů blízkovýchodního mírového procesu, Šaron chce tento proces přinejmenším modifikovat.
Proč vlastně Šaron sází na Pereze? Protože ten vzhledem ke svému životopisu dokáže líp komunikovat s Palestinci. A proč Perez toto spojenectví akceptuje? Protože mír je pro něj příliš důležitý, než aby jej nechal plně v rukou Šaronových. Teď už jen zbývá zodpovědět otázku, kdo přitom bude mít hlavní slovo.
Pod názvem Šaronův fíkový list se rakouská konzervativní Die Presse hlouběji zamýšlí nad vstupem Pereze do Šaronovy vlády.
Co asi nositele Nobelovy ceny míru Šimona Pereze vehnalo do náruče zastánce tvrdé linie Ariela Šarona? Je to nezlomná ctižádost tohoto 77letého Metuzaléma - nebo jsou to ryze státní důvody? Perez hodně riskuje vstupem do velké koalice se sporným šéfem Likudu. Dokonce i někteří bývalí Perezovi stoupenci jako například odstupující ministr spravedlnosti Bejlin se k Perezovi otočili zády. Rozpolcení Strany práce je tudíž jen otázkou času. Šimon Perez je zřejmě přesvědčen, že se mu podaří svého starého radikálního přítele Šarona přivést na stezku míru. Jenže vše naznačuje, že se Perez velice mýlí.
Moskevská Izvěstija komentují právě skončenou návštěvu prezidenta Vladimíra Putina v Koreji. Moskva chce hrát aktivnější roli při urovnávání konfliktu mezi severem a jihem Korejského poloostrova, chce vystupovat jako prostředník mezi Soulem a Pchjongjangem. Putin nestrannost Moskvy demonstroval uctěním památky Jihokorejců padlých v boji se severní Koreou. Snad doufá, že si tím vyslouží nejen Nobelovu cenu míru, kterou už získal jihokorejský prezident Kim-Te-džung. Ne, Putinův cíl je pragmatičtější: Mír v Koreji vezme Bushově administrativě jeden z jejích hlavních argumentů pro vybudování amerického národního protiraketového systému, který má USA ochránit proti zločineckým státům, jako je Severní Korea.
Španělský deník El País si všímá znepokojivého faktu, že v roce 2050 nebude mít Španělsko 40, ale jen 31 miliónů obyvatel. Toto zjištění vyplývá z demografické zprávy OSN, podle níž budou v polovině tohoto století Španělé patřit k nejstarším populacím na světě. Z listu cituje náš zvláštní zpravodaj v Madridu Jiří Hošek.
Situaci v Indonésii analyzuje rakouský deník Der Standard. Borneo by se podle listu mohlo stát nebezpečným vzorem pro další oblasti mnohonárodnostní Indonésie, v nichž panuje etnické a náboženské napětí. Jakartská vláda váhala příliš dlouho s vyhlášením výjimečného stavu i poté, co si střety v provincii Kalimantan vyžádaly 469 lidských životů. Ačkoliv je snaha indonéských úřadů madurské přistěhovalce evakuovat do bezpečí chvályhodná, kritici vlády varují před slepou imigrační politikou jako zdrojem etnického napětí.
Věci se daly do pohybu, oznamuje dnes britský The Independent v souvislosti s posledními událostmi okolo dlouho diskutovaného zatčení bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče, nazývaného pán života a smrti. Bělehradské státní zastupitelství včera nařídilo prošetřit obvinění, podle něhož měl Milošević vloni na podzim propašovat 173 kilogramů zlata ze Srbska do Švýcarska. Další prostředky putovaly na Miloševičovy soukromé účty v Řecku a na Kypru.
Vyšetřování odstartovalo proces, ve kterém bude Miloševič čelit obviněním například z defraudace, zpronevěry státních prostředků a úkladných vražd svých politických nepřátel. Obrat v postoji vlády k otázce předvedení Miloševiče před soud, nejlépe demonstroval jugoslávský ministr vnitra Zoran Živković, který prohlásil: Miloševič bude zatčen. O tom není pochyb. Jedinou otázkou zůstává, kdy k tomu dojde, cituje na závěr dnešní Independent.
Vyšetřování odstartovalo proces, ve kterém bude Miloševič čelit obviněním například z defraudace, zpronevěry státních prostředků a úkladných vražd svých politických nepřátel. Obrat v postoji vlády k otázce předvedení Miloševiče před soud, nejlépe demonstroval jugoslávský ministr vnitra Zoran Živković, který prohlásil: "Miloševič bude zatčen. O tom není pochyb. Jedinou otázkou zůstává, kdy k tomu dojde," cituje na závěr dnešní Independent.
