Do Británie od roku 2004 přesídlilo přes 1,5 milionu Středoevropanů

Půldruhého milionu přistěhovalců z osmi postkomunistických členských zemí Evropské unie využilo od roku 2004 možností otevřeného britského pracovního trhu a přesídlilo, ať už dočasně nebo natrvalo, do Británie. Uvádí se to ve zprávě Ústavu pro migrační politiku. Ačkoliv číslo překonalo britská očekávání, migrace ze střední a východní Evropy je pro Británii pozitivní zkušeností.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jedním ze symbolů britského hlavního města je věž s hodinami Big Ben

Jedním ze symbolů britského hlavního města je věž s hodinami Big Ben | Foto: European Commission Audiovisual service

Dvě třetiny přistěhovalců tvoří podle údajů Poláci. Českých zaměstnanců bylo podle poslední statistiky, která byla zveřejněna loni na jaře, registrováno v Británii zhruba 42 000. Při ročním přílivu kolem šesti až sedmi tisíc, by to teď mělo být kolem 50 000 Čechů v Británii.

Přehrát

00:00 / 00:00

O Středoevropanech, kteří přesídlili do Velké Británie, mluvil na Rádiu Česko londýnský spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Kytka.

Podle londýnského spolupracovníka Českého rozhlasu Ivana Kytky je ale statistika v tomto případě velmi ošidná: "Každý, kdo z nových členských zemí nastoupí v Británii do práce, se sice musí registrovat u příslušného úřadu, ale pokud tak neučiní, nejsou za to žádné sankce a registrace samotná je v podstatě nevymahatelná."

Podle Kytky navíc číslo nezahrnuje rodinné příslušníky těch, kteří přišli do Británie za prací, ani ty, kteří pracují v Británii jako osoby samostatně výdělečně činné. Takže realističtější odhad může být někde kolem 100 000 českých občanů.

Migrace má pozitivní dopad

Migrace má pro Británii hlavně ekonomický přínos. "Zaměstnavatelé a s nimi celá ekonomika najednou získala statisíce kvalifikovaných, vzdělaných a pracovitých pracovních sil, ochotných pracovat často za podmínek, které by pro Brity, kvůli pohodlí, či jejich postavení, byly nepřijatelné. Zaměstnavatelé si podle studie pochvalují pracovní morálku, etiku a nasazení mladých Čechů, Poláků i Slováků," vysvětluje Kytka.

Velká Británie díky přistěhovalcům navíc získala levnější pracovní sílu. Průzkum ukázal, že lidé z nových zemí pracují zhruba za dvě třetiny i tři čtvrtiny britských výdělků a jen relativně malá část z nich dosáhla na plat 400 liber týdně, tedy asi 50 000 korun měsíčně, který se v Británii považuje za takový nejnižší stupínek slušného životního standardu.

Negativní dopady ve školství

Migrace má ale i své negativní aspekty. Podle Kytky zpráva specificky zmiňuje větší nápor a zatížení na veřejné služby, zejména na školství: "Přicházejí mladé manželské dvojice s dětmi, které jdou do škol bez jazykového vybavení, což ve školách působí potíže a nejedna anglická škola v místech s větší koncentrací ekonomických přistěhovalců hledá asistenty učitelů, které by novým žákům pomohli k rychlejší integraci. Jakmile ale děti zvládnou angličtinu, bývají stejně úspěšné, ne-li úspěšnější než jejich angličtí vrstevníci."

Podle zprávy příliv imigrantů nepřinesl žádný výrazný nárůst sociálních dávek nebo podpory v nezaměstnanosti

Polovina lidí se vrátí domů

Ne všichni přistěhovalci ale v Británii zůstávají natrvalo. Podle oficiálních údajů se vrací domu přibližně polovina z 1,5 miliónu příchozích. Podle Kytky se v Británii usazují především mladí Poláci: "Má to zajímavý demografický dopad. V Británii v posledních dvou letech výrazně vzrostla populační křivka a země zažívá populační boom. Při bližším pohledu je zřejmé, že z velké části se na něm podílí právě mladá polská manželství nebo partnerské vztahy."

Většina lidích, kteří se do Británie přistěhují, ale nemají velké šance najít si práci, která by odpovídala jejich vzdělání získanému ve své domovské zemi. "Z celkové analýzy vyplývá, že Středoevropané dosahují mnohem menšího uplatněné svého vzdělání. V praxi je to tak, že absolventka ekonomické školy je ochotna pracovat jako recepční, za barem nebo číšnice a její šance na to, že se dostane k profesi, ke která má kvalifikace, je mnohem menší než u její britské vrstevnice," vysvětluje Kytky.

"Mladí lidé ze střední a východní Evropy jsou ochotni přijímat v Británii v podstatě jakoukoliv práci, jen aby se tu chytli a pokud mají očekávání, že to první místo bude jakýmsi odrazovým můstkem k profesní kariéře, tak se ne vždy ta očekávání naplní," dodává spolupracovník Českého rozhlasu v Londýně.

Ivan Kytka, Lenka Rafaelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme