Do poválečné Libye již jezdí turisté. Zatím jen ti dobrodružné povahy
Cestovní ruch má své zvláštnosti. Někdo si představí all-inclusiv na břehu moře ve stínu palem, jiný skáče na laně do propasti a další turisté vyhledávají opravdové nebezpečí, nejlépe v zemích, ve kterých se bojuje nebo je krátce po skončení konfliktu. Pro takové dobrodruhy jsou tu dokonce i specializované cestovní kanceláře. Jedna britská například vozí turisty do Libye.
Britská cestovní kancelář se jmenuje Political Tours. Turisté se s ní mohou dostat do Libye, hlavně do Tripolisu a jeho okolí. Například do pevnosti a sídla libyjského diktátora Muamara Kaddáfího.
„Nemyslím si, že by je brali někam daleko do pouště, kde ještě probíhají lokální boje. Ostatně ani Tripolis sám není příliš bezpečný. Zrovna nedávno odtud přišly zprávy o přestřelkách mezi místními klany,“ říká Martin Dorazín ze zahraniční redakce Radiožurnálu, který byl za poslední měsíce v Libyi několikrát.
O turistice v Libyi mluvil na Rádiu Česko Martin Dorazín ze zahraniční redakce Radiožurnálu, který byl za poslední měsíce v Libyi několikrát
Skupiny turistů mají okolo pěti členů. Political Tours jim nabízí nejen památky, ale i setkání s obyčejnými lidmi, možnost promluvit si s nimi, co zažili, jak vidí situaci.
S nápadem podobných cest přišel novinář Nicolas Wood, který pracoval jako zahraniční zpravodaj pro renomované listy Guardian, Washington Post, Observer, New York Times. Pracoval také v BBC.
Podobnou cestu Dorazín doporučuje spíše lidem, kteří mají podobnou zkušenost. Neměli by tam jezdit lidé s dětmi nebo lidé trpící různými nemocemi. Přímo na místě by totiž těžko sháněli ošetření nebo léky, na které jsou zvyklí.
„Člověk na to musí mít i povahu a musí počítat s tím, že tam zažije spoustu věcí, které mu nebudou příjemné. Nebude to pohodlné. Proti některým věcem se dá pojistit, ale pojištění zájezd velmi prodraží, protože Libye je stále ještě válečnou zónou v klasifikaci pojišťovacích společností, a to znamená, že pojištění je okolo 200 eur na osobu a den,“ uvádí Dorazín.
