Do schengenského prostoru se chystá i Polsko

Na českých pohraničních přechodech vrcholí přípravy na slavnostní odstranění závor - o půlnoci 21. prosince naše země vstupuje do tzv . schengenského prostoru bez vnitřních bariér. Česká republika má díky své poloze výhodu - nebude muset zajišťovat vnější hranici schengenské zóny.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

hranice - od 21. 12. otevřená | Foto: Jan Rosenauer

Nejdelší hranici - 1200 kilometrů - má Polsko a musí ji před vstupem do "Schengenu" důkladně utěsnit, aby se na území státu schengenské dohody nedostávaly osoby, které tu nemají právo pobývat. Reportáž z polsko-ukrajinského pohraničí natočil náš zpravodaj Martin Dorazín.

Alina Chalidová a její tři děti pocházejí z Grozného. Z Čečenska je vyhnala válka a při svém putování za snesitelnějším životem se dostali až do Německa, kde je zadržela policie: "Němci náš chytili a zavřeli mého muže. Teď jej chtějí deportovat do Ruska. V takovém případě ho už nikdy neuvidíme. On prostě zmizí. Není to přitom žádný zločinec. Nejprve jsme požádali o azyl v Polsku, kde nám ho nedali, a tak jsme to zkusili v Německu. Vrátili nás ale zpět do Polska. Teď jsme požádali o tolerovaný pobyt. Naděje umírá poslední."

Paní Alina a její děti Achmed, Rajana a Muhamed jsou jedněmi z prvních obyvatel nově zřízeného Centra pro nelegální imigranty. Toto zařízení vzniklo za přispění Evropské unie v haličském městě Przemyśl, asi dvacet kilometrů od ukrajinské hranice: "Nemám si tady nač stěžovat. Jedině snad na ty mříže v oknech a ozbrojený doprovod - na to nejsme zvyklí. Jinak to ale není špatné. Máme co jíst a přichází k nám i lékař. Chovají se nám velmi ohleduplně. Máme tady dokonce i muslimskou modlitebnu," popisuje podmínky ve středisku Čečenska Alina Chalidová.

"Zajišťujeme také výuku základů polštiny. Jde o ty nejjednodušší věci, aby zadržení dokázali odpovědět na otázky,jestli je něco bolí, nebo jestli nepotřebují nějaké léky, které musí užívat. Cizinci se ale stačí naučit jen pár slov, protože u nás mohou být do třiceti dnů - do té doby se musí rozhodnout o azylovém řízení nebo deportaci," vysvětluje fungování Střediska jeho náčelník major Marek Osetek.

"Máme tady i Ukrajince. Jednoho právě dnes čeká deportace. Asi s vámi nebude chtít mluvit, protože ho chytili v Krakově, kde ukradl míchačku."

Hlavní nápor nelegálních migrantů ale musí polská pohraniční stráž zachytit na samotné hranici. V Hurwnikách vznikla moderní a dobře vybavená stanice pohraniční stráže.

"Monitorujeme terén s velmi rozmanitým povrchem. Začíná rovinou, která přechází v pahorkatinu a hory o nadmořské výšce do sedmi set metrů. Vybavení stanice je standardní. Financoval je státní rozpočet i fondy pomoci Evropské unie. Máme tady zbraně a techniku ke sledování hranice. Jsou to termovizory a noktovizory, umožňují monitorovat hranici ve dne i v noci. S jedním termovizorem obsáhneme šest až osm kilometrů v závislosti na počasí," říká plukovník Waldemar Skarbek.

Schengenským prostorem se nazývá území některých evropských států, na kterém mohou osoby překračovat hranice smluvních států, aniž by musely projít hraniční kontrolou. Prostor se označuje podle vesnice Schengen v Lucembursku, u níž byla 14. června 1985 podepsána schengenská dohoda pěti tehdejšími zakládajícími členy: Francií, Německem, Belgií, Lucemburskem a Nizozemskem.

Milan Kopp, Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme