Dohoda o Arktidě pomůže hlavně Rusku, říká expert
Dohoda na vymezení státní hranice v Barentsově moři mezi Ruskem a Norskem, kterou podepsali v Murmansku ministři zahraničí obou zemí, podle pozorovatelů ukončí čtyřicetiletý spor o území bohaté na zemní plyn a ropu. Výhody z této smlouvy bude mít hlavně Rusko.
Zájem o severský region roste s globálním oteplováním, protože tají mořské ledovce, které jsou překážkou pro ropnou těžbu a lodní dopravu.
Moskva a Oslo se přely o území o rozloze sto sedmdesáti pěti tisíc kilometrů čtverečních, což je asi polovina rozlohy Německa, už od roku 1970. Jednání mezi Norskem a tehdejším Sovětským svazem o linii námořní hranice v Barentsově moři ale nevedla k dohodě.
Petr Robejšek popisuje důsledky dohody mezi Ruskem a Norskem ve Světě o druhé.mp3
Během studené války bylo totiž Norsko dlouholetým členem Severoatlantické aliance. Složitá jednání pak vázla i po rozpadu Sovětského svazu. Ruský prezident Medveděv a norský premiér Stoltenberg tak uzavřeli předběžnou dohodu až letos v dubnu.
Podle experta na mezinárodní politiku a hospodářství Petra Robejška mají obě země zájem na ukončení těžebního moratoria, a proto se dohodnou. Rusku podle něj nic jiného nezbývá.
O Arktidu se zajímají i další státy
V arktických oblastech může být až čtvrtina zatím neobjevených zásob ropy a zemního plynu na Zemi. A právo na svou část území si nárokují i další země: Dánsko, Kanada a Spojené státy.
„Dohoda byla posílena tím, že ložiska se stávají dostupnějšími, a také proto, že se o Arktidu zajímají i ostatní země. Ti, kteří se dohodnou dříve, už si vytyčí svoje požadavky, pokud chtějí ti ostatní prosadit své zájmy, musejí si pospíšit,“ říká Robejšek.
Rusko si nárokuje větší část mořského dna. Tvrdí, že jde o pokračování jeho kontinentálního šelfu. Petr Robejšek se domnívá, že tady hrozí další spory, protože se problém netýká jen Ruska a Norska.
„Rusko a Norsko problém obešly tím, že se dohodly, že pole, která přesahují na obě strany, se budou vytěžovat společně. Oni ten problém pragmaticky oddálily, aby mohly co nejdříve začít s těžbou,“ vysvětluje Robejšek.
Podle BBC klesly během posledních let ceny zemního plynu na světových trzích. Dostat se k těm zásobám ropy a zemního plynu v arktických oblastech zřejmě nebude snadné. Případná těžba v Barentsově moři a dalších oblastech obnáší i značná ekonomická rizika.
„Zejména pro Rusko je snazší a levnější otevřít nová ropná a plynový pole, než modernizovat ta, která již existují. Z ruského hlediska je navíc důležité, že výtěžek není třeba transportovat přes cizí území. U Ruska výhody převažují,“ domnívá se politicko-hospodářský odborník Petr Robejšek.
Rusko se podle něj nachází v situaci, kdy je jako výlučný exportér energetických surovin odkázáno na to, aby pro něj tato komodita byla dostupná a použitelná.
