Trump se pasuje do pozice silného vyjednavače, Írán ale k jednacímu stolu nedostane, míní politolog

V listopadu 2011 Donald Trump napsal: „Aby byl zvolen, začne Barack Obama válku s Íránem.“ Krátce poté dokázal Írán ovládnout americký bezpilotní letoun RQ-170 a přistát s ním. O téměř osm let později dochází k další eskalaci. Nemůže krize posloužit Trumpovi na domácí scéně? Politolog Vladimír Bízik o tom pochybuje. „Myslím, že jeho voliči hlavně podporují snahu stáhnout se z konfliktu a nezačínat nové války,“ řekl serveru iROZHLAS.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vojenské údery schválil americký prezident Donald Trump, ale sám je na poslední chvíli odvolal | Foto: Carlo Allegri | Zdroj: Reuters

Je možné, že Donald Trump kalkuluje s tím, že mu současná eskalace může zvednout podporu občanů a napomoct ke znovuzvolení?
To je otázka. Na jedné straně, pokud probíhá nějaký ozbrojený konflikt, válka, tak se často voliči semknou „okolo vlajky“, jak se říká. Na druhé straně musí cítít, že jejich země i život je nějakým způsobem ohrožený. To byl případ války v Iráku za první administrativy George W. Bushe. Vzpomínky na 11. září byly stále ještě v čerstvé paměti a lidé cítili, že válka v Iráku má nějakou spojitost s tím, že jejich životy byly ohroženy.

Letouny ve vzduchu, lodě na pozicích. Trump na poslední chvíli zrušil útoky na Írán

Číst článek

V současné chvíli američtí občané nepociťují přímé ohrožení svých životů či peněženek počínáním Íránu, jeho politikou a eskalacemi. Proto je ta kalkulace, že by občané začali více Trumpa podporovat, pochybná. Naopak si myslím, že jeho voliči hlavně podporují snahu stáhnout se z konfliktu a nezačínat nové války, ukončit ty probíhající. Na základě toho byl do značné míry také zvolený.

Na druhou stranu Trump vůči Íránu vystupuje tvrdě a negativně. Nemůže na této rétorice stavět, vyvolat pocit ohrožení?
Je to určitě taktika představitelů administrativy, kteří si myslí, že jedinou možností, jak se zbavit íránské hrozby, je vyvolat ozbrojený konflikt a donutit Írán, aby kapituloval. Popřípadě aby byl Írán maximálně, absolutně izolovaný od mezinárodního společenství. Není jasné, jestli si to samé myslí Donald Trump a jeho voličská základna.

Většinou očekávají tvrdý postup vůči Íránu, ale to v americké politice není nic nového, je to norma posledních 40 let. Na druhé straně si voliči Donalda Trumpa nepřejí, aby se USA angažovaly příliš v zahraničí, což souvisí s jeho doktrínou Amerika na první místě. Je otázka, jak se představitelům administrativy podaří přesvědčit americkou veřejnost a zbytek politického spektra, že Írán představuje hrozbu pro Spojené státy. To se zatím nepodařilo.

Vladimír Bízik pusobí na brněnské Masarykově univerzitě, věnuje se zejména oblasti Blízkého východu, zabývá ale také americkou politikou | Zdroj: Archiv Vladimíra Bízika

Říkáte, že tvrdší přístup je normou. Je tedy za posledních 40 let příklad, kdy takový postup napomohl vyhrát volby? Nakolik to je v americké politice neobvyklé?
Jak vidíme v historii Spojených států po druhé světové válce, zahraniční nekonečné války jsou hlavně pohřebištěm prezidentů a politiků. Typicky válka ve Vietnamu, která úplně přeměnila celé politické i společenské prostředí v USA. Válka v Iráku je trošku odlišná, protože následovala po teroristických útocích 11. září, kdy se společnost cítila velmi ohrožená.

Zdá se, že občané Spojených států si vybírají takové politiky a prezidenty, kteří jim spíše slíbí, že se do těch válek nebudou zapojovat, a naopak je z nich dostanou. To, jak se opravdu chovají v úřadě a že se často do těchto konfliktů ještě hůře zamotají, jako to bylo v případě Baracka Obamy, který zvítězil na protiválečném postoji, aniž by nějakou válku ukončil, to už je věc druhá.

Pokud tomu rozumím správně, je tedy z pohledu domácích voličů větší prostor pro Trumpa snižovat napětí než ho zvyšovat.
Ano, z pohledu Trumpa a jeho voličské základy by pravděpodobně větší eskalace a zapojení se do otevřeného vojenského konfliktu nebylo pozitivním vývojem. Otázka je, co by se stalo, kdyby došlo k zabití příslušníků amerických ozbrojených sil Íránci. To by mohlo způsobit o mnoho silnější emoce na straně americké veřejnosti a tam by se ta situace mohla změnit. Pokud nedojde k nějaké smrtící výměně, tak si nemyslím, že by sám Donald Trump měl apetit vstupovat do otevřeného konfliktu.

Bezpečnostní analytik: Američanům se do otevřeného konfliktu s Íránem nechce

Číst článek

Donald Trump ale třeba i vůči Severní Koreji říká, že Amerika je silná, že bude po jeho. Nebude v situaci, kdy Američané ztratí bezpilotní letoun za 130 milionů dolarů a on odvolá útoky, vypadat příliš měkce?
Donald Trump se už víckrát dostal na okraj vojenského konfliktu, jak to bylo i se Severní Koreou, které vyhrožoval hněvem a ohněm. Nakonec k tomu nedošlo. Bylo tomu tak i v případě jiných mezinárodních konfliktů.

Trump se tváří jako silný vůdce, ale hlavně se pasuje do pozice silného vyjednavače. Že on je ten jediný, který má zkušenosti z tvrdého newyorského prostředí obchodu s realitami, že jenom on dokáže vyjednat dohodu století, ať už se to týká izraelsko-palestinského konfliktu, nebo uzavření nové dohody s Íránem. Myslí si, že dokáže představitele Íránu dostat za jednací stůl. Tuto taktiku maximální síly, ať už z hlediska sankcí, či vyhrožování použití ozbrojených sil, by tomu nahrávala.

Do určité míry to můžou potvrzovat také zprávy, podle kterých Donald Trump varoval Teherán před útokem a vyzval ho k jednání. Myslíte si, že se Trumpovi podaří dostat Írán k jednacímu stolu?
Írán skrze prostředníky americké straně oznámil, že pozice nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího je, že Írán jednat nebude, ale že v každém případě to změnit zůstává na něm. Z tohoto hlediska to je otevřené.

Ale očekávat, že si Írán za jednací stůl sedne, je do značné míry naivní nebo troufalé, protože kultura Peršanů je velmi silně založena na hrdosti a neústupnosti. Američtí představitelé si často neuvědomují, že se baví s kulturou odlišnou, než je jejich. Takže nepovažuji za jisté, že by ani pod velkým tlakem a vyhrožováním ozbrojeným útokem Írán na rozhovory přistoupil.

In order to get elected, @Barack Obama will start a war with Iran.

20:48 – 29. 11. 2011

40018 28964

Jaroslav Hroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme