„Jedna věc jsou statistiky, scénář letošních voleb je ale bezprecedentní. Vidíme, že možnost včasného hlasování využívá obrovské množství voličů,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz amerikanista Jan Beneš, podle kterého lze po klíčovém hlasování v USA očekávat chaos a nejistotu. Upozorňuje ale, že i v případě výhry Donalda Trumpa by staronový prezident musel změnit taktiku a poprat se s „mnohem větším odporem politicky silnějších demokratů“.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Washington 12:34 27. října 2020 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Americké prezidentské volby, v nichž proti sobě stojí Donald Trump a Joe Biden, už jsou v plném proudu – v předstihu již hlasovalo na 60 milionů lidí – přesně za týden ale přijde vyvrcholení celého hlasování. Vsadil byste si teď, sedm dní před očekávaným 3. listopadem, na výhru jednoho z kandidátů?
Podle jedné ze sázkových kanceláří většina lidí vsází na znovuzvolení prezidenta Trumpa. Nevím, jaký tam je kurz, ale i já bych si asi vsadil na něj.

Proč právě na Trumpa? Průzkumy naopak hrají do karet bývalému viceprezidentovi Bidenovi, a to i v řadě klíčových států, které o výsledku rozhodnou. Z vašeho pohledu tedy nemůžeme brát předvolební průzkumy zcela relevantně?
To nechci tvrdit, ale například poslední průzkum z Floridy ukazuje, že Biden je o tři procentní body před Trumpem, statistická chyba se přitom pohybuje kolem šesti procent. Ona tři procenta nám tedy nic moc neřeknou a faktem je, že prezident Trump a jeho tým v posledních týdnech skutečně nedělají nic jiného, než že objíždějí předvolební mítinky.

Několikrát byl například na Floridě. Zaměřuje se hlavně na lidi ve věku 65 let a více, kteří tvoří 20 procent floridské populace, což je víc voličů, než je na Floridě Latinoameričanů. Za poslední dva týdny byl dvakrát v komunitě, která se jmenuje „The Villages“, což je největší důchodcovská komunita v celých Spojených státech a poměrně zásadně pro něj volila v minulých volbách.

Snaží se tedy mobilizovat seniory, stejně tak byl několikrát v Pensylvánii nebo Ohiu. Objíždí všechny možné „swing states“ (státy, kde jsou síly republikánů a demokratů tradičně vyrovnané a které o výsledku voleb nakonec rozhodnou – pozn. red.) a jezdí do specifických komunit, které má předem vytipované. Bavíme se o pár tisících – maximálně 150 tisicích – voličů, kteří volby v těchto jednotlivých státech rozhodnou a tím pádem pak kandidát získá všechny volitele za daný stát. Stejně jako v roce 2016 míří pouze na státy a komunity, které jsou nerozhodnuté, a tato aktivita v posledních týdnech zintenzivnila.

Senioři byli pro zvolení Trumpa klíčoví, o jejich hlasy ale nyní přichází. Může obrat volby rozhodnout?

Číst článek

Má ale Trump ještě šanci je přesvědčit? Právě senioři byli pro jeho zvolení v roce 2016 klíčoví, podle průzkumů ale o jejich hlasy nyní přichází. Podle vás je dokáže těmito mítinky získat zpátky?
Bavím se hlavně o Pensylvánii, Floridě nebo Ohiu, tedy o těch swing states. Biden mu skutečně nahlodal podporu mezi seniory, ale prezident Trump věří, že je pořád ještě schopný si nějakou část z tohoto elektorátu udržet.

A druhá věc je, že to není jen o získání podpory těchto voličů, ale také o jejich odrazení, aby šli Bidena případně volit. To znamená, aby nešli volit vůbec. Můžeme to vidět také u latinskoamerických, respektive hispánských voličů na Floridě, kdy Trump cílí hlavně na imigranty z Venezuely a Kuby. Před nimi hlásá, že Biden a Kamala Harrisová (demokratická kandidátka na viceprezidentku – pozn. red.) přivedou zemi k socialismu, podobně jako právě na Kubě nebo Venezuele, a tím zničí USA.

Takže i když Trump ví, že pro něj velká část těchto komunit nebude volit, snaží se co největší část těchto voličů odradit od toho, aby hlasovali – chce, aby si řekli: „Stejně nemám na výběr“ a Bidenovi hlas nehodili. U nerozhodnutých voličů se děje víc věcí. V rozhovorech často říkají, že skutečně neví, jak si vybrat a že jim oba kandidáti připadají stejní. A právě snaha ukázat, že Biden je stejně špatný, jako se může zdát Trump, je jedna z taktik, které prezidentova kampaň momentálně používá.

Trump nás možná překvapí

V tomto kontextu se často připomíná rok 2016, kdy průzkumy také nahrávaly Hillary Clintonové a kdy s ohledem na americký volební systém Donald Trump nakonec volby vyhrál, i když pro něj hlasovalo méně lidí než pro jeho soupeřku. Může se tedy tento scénář podle vás opakovat, nebo se dnešní situace od té před čtyřmi lety výrazně liší?
O tom píše v článku na iROZHLAS.cz i zpravodaj Českého rozhlasu v USA Jan Kaliba. Podle něj je procentuálně velmi slušná šance, aby Trump znovu vyhrál navzdory získání menšího počtu hlasů voličů jako takových.

Amerika už není, co bývala. Je to oni a my, myslí si veterán z trumpovské kavárny na Floridě

Číst článek

Stále tedy hrozí scénář, že i když ve swing states vyhraje jen o pár tisíc hlasů, může vyhrát všechny volitele. Proto také v médiích nikoho nezajímají rozhodnuté státy, ale bavíme se například tom, jestli náhodou hispánské voličky nebudou schopné zvrátit Severní Karolínu ve prospěch Bidena nebo jestli seniory a Latinoameričany nebudou Biden, ale i Trump svojí zintenzivněnou kampaní schopni překlopit na vlastní stranu a vyhrát Floridu, ve které se hraje o velký počet hlasů. Je tedy dost dobře možné, že nás Trump opět překvapí.

Například podle respektované organizace FiveThirtyEight má Biden 88procentní šanci vyhrát, zatímco šance Trumpa je zhruba 12procentní. To je obrovský rozdíl. Do jaké míry jsou takovéto předpovědi z vašeho pohledu odpovídající?
Jedna věc jsou statistiky, scénář letošních voleb je ale bezprecedentní. Vidíme, že možnost včasného hlasování využívá obrovské množství voličů a stejně tak i korespondenční volbu využije zhruba trojnásobně větší procento voličů než v minulých volbách. Scénáře, jaké nám nabízí FiveThirtyEight a podobné statistické agregátory, by mohly v kombinaci s včasným hlasováním a možností korespondenční volby, kterou budou spíš využívat voliči demokratů, skutečně nahrávat vítězství Bidena.

Na druhou stranu bych byl hrozně nerad, aby to dopadlo tak, že ve volební noc budou lidé očekávat, že přicházející výsledky budou zjevně vychýlené pro Bidena. Pořád je to jen o šancích na vítězství, ale ne o reálném rozdílu mezi voliči.

Mají oba kandidáti za ten týden šanci ještě něco dohnat? Jaký je vůbec podíl nerozhodnutých voličů?
Pohybuje se mezi čtyřmi a 13 procenty. Mimochodem, velká část těchto voličů je například na Floridě. Kolem tamní dálnice I-4 mezi západním a východním pobřežím jsou určité okrsky, kam před volbami jezdívají demokraté i republikáni, aby si přiklonili voliče na svou stranu. Právě tam je totiž největší procento nerozhodnutých voličů na Floridě.

V roce 2012 bylo procento nerozhodnutých kolem čtyř procent, před čtyřmi lety to ale bylo 12–13 procent, letos se to blíží spíš ke čtyřem procentům. Je jich tedy mnohem méně, ale to neznamená, že v Pensylvánii, na Floridě nebo v Ohiu tito nerozhodnutí voliči nějakým způsobem nevychýlí osud voleb na jednu nebo druhou stranu. U nerozhodnutých voličů je zajímavé, že jsou mezi nimi často Hispánci – v tomto ohledu hraje důležitou roli opět Florida. Druhou zajímavostí je pak to, že se často rozhodují až v posledním týdnu voleb. O to víc je poslední předvolební týden důležitý.

Šance na restart kampaně, kterou nevyužil? Za slova po propuštění z nemocnice Trump schytává kritiku

Číst článek

Jak se snaží kandidáti poslední týdny využít?
Viceprezident Biden se v posledních týdnech před volbami snaží mnohem více konkretizovat svoje plány. Zjevně si je vědom svých nedostatků u Afroameričanů-mužů, v posledních rozhovorech totiž často naznačuje, že se jeho případná budoucí administrativa zaměří na strukturální změny ve fungování policie a vězeňského systému, kde kvůli drogám ve velkém končí právě Afroameričani. Biden proto slibuje reformy systému, mají vznikat například nová odvykací centra, aby jako odvykací střediska nemusely fungovat právě věznice. A hovoří také o tom, jak podpořit prosperitu afroamerických komunit. 

Kromě toho, že se snaží Bidena u afroamerických mužských komunit shodit, se Trump naopak zaměřuje na vysokoškolsky vzdělané ženy z předměstí. Ty ho do značné míry opouštějí, což naznačil už rok 2018 (kdy se konaly volby do Kongresu – pozn. redakce). Trump proto mluví především o tom, že ochraňuje předměstí, že je prezidentem „zákona a pořádku“ a slibuje posílení policie. Oba kandidáti tímto způsobem cílí na podobné skupinky, protože ví, že právě mezi nimi jsou ještě někteří nerozhodnutí voliči.

Florida je jiný případ

Zmiňovali jsme státy jako Florida nebo Pensylvánie. Které z takzvaných swing states ale budou letos těmi skutečně klíčovými pro konečný výsledek voleb?
Jsou to právě tyto dva státy. Trump se bez Floridy neobejde. Pokud nezíská Floridu a v kombinací s tím ani Pensylvánii nebo Severní Karolínu, bude se mu prezidentský mandát velmi složitě obhajovat. Zároveň vidíme, že celkem nevyjasněné jsou státy jako Ohio nebo Arizona, která byla spíše republikánská, nyní je ale částečně nerozhodnutá a Joe Biden by tam mohl teoreticky vyhrát. Hovoří se taky o Texasu, i když to není klasický swing state, ale také o Wisconsinu a Michiganu.

‚Město, na které Amerika zapomněla.‘ Voliči z Flintu v Michiganu se chystají k volbám

Číst článek

Například v Michiganu byl prezident Trump v poslední době několikrát. Je to místo, kde kvůli deindustrializaci dochází k velké ztrátě pracovních míst. Jezdí tam s cílem ukázat, jak Barack Obama a Joe Biden v průběhu osmi let zregulovali těžební a automobilový průmysl, což podle něj přispělo k zániku některých komunit a k jejich ekonomickému kolapsu. I Michigan je pro Trumpa proto poměrně zajímavý stát, který v minulých volbách získal a věří, že na tamní voliče by mohl zapůsobit.

Obecně jde o oblast takzvaného Rust Beltu (česky „rezavý pás“, který symbolizuje ekonomický úpadek a snižování počtu obyvatel v důsledku útlumu sektoru těžkého průmyslu – pozn. red.), kde byly v minulosti nesmírně živé komunity, byly tam obrovské fabriky a velké koncerny, v postupných čtyřech dekádách tam ale lidé postupně přicházeli o práci. Pak to jsou státy jako Pensylvánie, Florida, Severní Karolína, která čítá významný počet volitelů. Stejně tak ale tyto státy potřebuje vyhrát i Joe Biden, který se bez nich samozřejmě také neobejde.

Dá se nějakým způsobem generalizovat, co je v těchto státech volebním tématem číslo jedna? Mezi ty nejvýznamnější letos patří pandemie koronaviru, v souvislosti s rasovými nepokoji je to akcent na „právo a pořádek“ a tradičně to je také ekonomika. Co je to v případě těchto nejvíce klíčových států?
Florida bude v tomto ohledu možná výjimečná. U seniorů totiž Joe Biden v posledních týdnech získává podporu především kvůli tomu, že prezident Trump pandemii koronaviru nezvládá, respektive ji zlehčuje, a to se seniorským komunitám nezdá.

Mimo Floridu bych ale řekl, že to je hlavně ekonomika. Například v Pensylvánii to je budoucnost těžařského průmyslu a ekonomika jako taková je klíčová i ve státech, jako je Michigan, Wisconsin nebo Ohio. Voliči se zajímají, jestli se budou zvyšovat daně a jestli ekonomika pošlape jako před pandemií. Prezident Trump tam jezdí s těmito tématy a vyhrožuje, že Bidenův plán na ekonomickou obnovu po koronaviru by zemi naprosto ekonomicky zdevastoval a daně by příliš zvýšil.

Prezident Trump si je dobře vědom toho, co říkal už Ronald Reagan v 80. letech – pokud mají voliči po čtyřech letech vaší vlády pocit, že se jim život a hlavně ekonomická situace zlepšily, pak pro vás budou volit znovu. Na to prezident Trump v těchto státech nejvíce cílí, na Floridě je to přece jen trochu jiné kvůli seniorům, ale také hispánským voličům.

Během amerických voleb se často mluví o takzvaném říjnovém překvapení, tedy nějakému kompromitujícímu odhalení, které těsně před volbami dokáže „sejmout“ oponenta. Žádná taková výbušná zpráva ale nepřichází. Můžeme ji v době, když už na 60 milionů lidí odvolilo, ještě vůbec čekat?
O „říjnové překvapení“ se minulý týden pokusili republikáni, když prostřednictvím New York Post vytáhli údajný skandál Huntera Bidena, podplácení na Ukrajině, případně jeho aktivity v Číně. To jsou témata, která na nejsledovanější konzervativní americké televizi Fox News probírají celkem často. Pro konzervativní voliče je to tedy zajímavé téma, na druhou stranu Barack Obama, který teď jezdil na mítinky například do Filadelfie nebo na Floridu, zase zmiňuje miniskandál o tom, že prezident Trump měl tajný čínský účet. Tím zpochybňuje to, jak prezident Trump tvrdí, že je vůči Číně tvrdý a nekompromisní.

Kdo vyhraje v Pensylvánii, vyhraje Bílý dům. Kampaň v okrese Erie vrcholí, ladí se i hlasování poštou

Číst článek

Obě strany na sebe vytahují drobné skandály, ale skutečně to není žádný zásadní moment, jakým byly před čtyřmi lety například e-maily Hillary Clintonové a zásah FBI. Pak je tu ale druhá věc, a to je prohlasování Amy Coneyové Barrettové na místo nejvyšší soudkyně, a tedy zajištění poměrně zásadní sociálně-konzervativní, pro-korporátní většiny v Nejvyšším soudu USA. Například podle šéfa republikánské většiny v Senátu Mitchella McConnella nebo vlivného senátora Teda Cruze z Texasu to je poslední impulz, kterého mohou republikáni využít k mobilizaci voličů, protože pro ně byli schopní zajistit tuto zásadní změnu složení nejvyššího soudu, kterou demokraté nebudou moct jen tak odstranit. 

Volby nejsou jen o prezidentech

Jak byste vůbec zpětně zhodnotil kampaně obou kandidátů? Byly jiné než ty, které jsme sledovali v minulých prezidentských volbách?
Myslím, že Trumpovi voliči ocenili, že se jim chce navzdory pandemii a nejrůznějším opatřením věnovat. To je dlouhodobé plus prezidenta, že je ochotný za svými voliči jezdit. Na západ USA samozřejmě ani nevkročí, ale na středozápad jezdí pravidelně. Jeho kampaň tedy byla zajímavá v tom, že se za každou cenu snažil pokračovat ve své kontaktní kampani.

Joe Biden postupně vytáhl všechny možné trumfy, například v podobě sportovců. Do černošských komunit ve swing states za něj jeli orodovat například basketbalisté Magic Johnson a Shaquille O'Neal, u kterého se mimochodem ukázalo, že bude volit poprvé v prezidentských volbách. Kromě toho komunity objížděl také zmíněný Barack Obama. Obecně lze říct, že Bidenova kampaň byla do značné míry postavená na tom, že se prezident Trump sám shodí a že není až tak potřeba poukazovat na jeho problémy, protože je sám vyzdvihne na odiv všem, kteří tak budou moct sami porovnat Bidena s prezidentem Trumpem.

Každopádně ta běžná, kontaktní kampaň, kterou známe z předešlých voleb, kvůli pandemii do velké míry neprobíhala, o to důležitější pak byly online kampaně a nejrůznější videa.

Letošní americké volby jsou jiné i kvůli již zmíněnému vysokému podílu korespondenčního hlasování. Tyto hlasy jsou v jednotlivých státech USA sčítány podle odlišných pravidel, konečné výsledky tak nejspíš nebudou známy 4. listopadu. Jak dlouho si můžeme počkat na výsledek? Jakou v tomto smyslu očekáváte atmosféru během americké volební noci?
Na to jsem sám zvědavý, ale určitě bude napjatá. My jsme zvyklí na to, že většinou několik hodin po uzavření volebních místností – řekněme do dalšího dne – víme, jak volby dopadly, minimálně co do počtu volitelů. A letos je možné, že do prosince nebude zcela zřejmé, kdo je vítězem voleb, a to z toho důvodu, že obě kampaně možná začnou navzájem dávat k soudu různé způsoby uznávání volebních hlasů v jednotlivých okrscích a státech. Mají na to vyčleněné už poměrně velké množství peněz i celé týmy právníků, kteří se na to chystají.

Už teď probíhá několik soudních sporů o tom, jaké volební hlasy se budou uznávat a jaké ne. Například minulý víkend v Pensylvánii nejvyšší soud zakázal vyhazování volebních lístků, na kterých nebude zcela sedět podpis voličů s jejich podpisem v registračních dokumentech. To je jedna věc, která pak může být napadnutelná.

Novinářka v USA: Je smutné, jak je Amerika rozdělená. Do voleb nás čeká ještě několik bomb

Číst článek

Po volbách se tedy dá čekat velký pocit nejistoty. Během volební noci nejspíš uvidíme to, že prezident Trump volby vyhrál, během dalších dnů nebo týdnů se ale výsledky budou postupně měnit, protože se bude započítávat bezprecedentně vysoký počet korespondenčních hlasů. Tím pádem můžeme očekávat, že prezident Trump bude co nejvíce tlačit na to, aby vytvořil dojem, že právě on volby jednoznačně vyhrál a teď se mu je někdo snaží ukrást. Bude zpochybňovat způsob sčítání hlasů, můžeme proto očekávat chaos. Možná ale bude hlasů z toho včasného hlasování tolik, že bude zřejmé to, že je Joe Biden na dobré cestě vyhrát s větším náskokem, než se očekávalo. Tím pádem by nejistota neměla dlouhého trvání.

Na to si ale budeme muset ještě týden počkat…
Byl bych ale nerad, aby volby vyzněly tak, že jsou jen o prezidentech. Zároveň s tím se volí také část Senátu, probíhají lokální volby a referenda a volí se celá Sněmovna reprezentantů. Během čekání na finální výsledky prezidentských voleb by se už proto mělo začít rýsovat nové rozložení politických sil po volbách. Takže i kdyby Trump vyhrál, průzkumy už teď naznačují, že bude muset pracovat s naprosto odlišným rozložením politických sil v Kongresu jako takovém. Je možné, že demokraté získají Senát a nejspíš si zachovají většinu ve Sněmovně reprezentantů, navzdory výhře by tak Trump musel do jisté míry změnit taktiku ve vyjednávání různých zákonů.

Obecně tedy můžeme čekat, že přijde nějaká politická změna. Pokud by prezident Trump nakrásně vyhrál, musel by pracovat s mnohem větším odporem politicky silnějších demokratů. Je proto nutné sledovat volby jako celek – nejen změnu na prezidentském postu, ale i v Senátu a Sněmovně reprezentantů.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít