Suverenita Spojených států nebo rostoucí moc Číny. Proč Trump opouští mezinárodní organizace?
Během své předvolební kampaně opakoval Trump heslo „America First“, tedy Amerika na prvním místě. A právě i to, zdá se, reflektuje jeho snahu odklonit se od propojenosti mezinárodního společenství a soustředit se především na národní zájmy. Během posledních čtyř let Spojené státy odstoupily od mnoha dohod a opustily mezinárodní organizace jako UNESCO nebo WHO. Podle amerikanisty Jana Hornáta ale na Trumpově chování není nic neobvyklého.
Spojené státy v pondělí oznámily, že opouští Světovou zdravotnickou organizaci (WHO). Trumpova administrativa informovala o kroku vystoupit v dopise generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. WHO, která spadá pod OSN, ale není jedinou mezinárodní organizací, kterou Spojené státy během vlády Donalda Trumpa opustily.
Spojené státy za rok vystoupí ze Světové zdravotnické organizace, v pondělí odeslaly oficiální dopis
Číst článek
„Není to jen Trumpův slib ze začátku kampaně, ale obecný republikánský přístup k mezinárodním organizacím,“ říká pro server iROZHLAS.cz Jan Hornát z Katedry severoamerických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
V Trumpově případě je sice jeho rozhodnutí zdůrazněno tím, že přišel s kampaní, která sázela na americkou identitu, nicméně není zdaleka prvním americkým prezidentem, který z mezinárodních organizací vystupuje.
„Republikánská strana minimálně od dob Ronalda Reagana v 80. letech je velmi nedůvěřivá vůči jakýmkoliv mezinárodním institucím, které v jejích očích omezují suverénní rozhodování Spojených států. V Trumpově chování vidím mnoho analogií s Reaganovou érou 80. let, kdy Reagan také velmi kritizoval OSN, neplatil příspěvky a podmiňoval to tím, že OSN se musí reformovat,“ vysvětluje Hornát.
Spojené státy, respektive republikánští politici, mají pocit, že je mezinárodní organizace kritizují a až příliš tak zasahují do jejich suverénního rozhodování. Kromě toho, že jsou proto Spojenými státy vnímány jako protiamerické, jsou současné vnímány i jako pročínské.
Právě to bylo jedním z hlavních bodů Trumpovy kritiky WHO. Vadilo, že organizace málo kritizuje Čínu, které je podle amerického prezidenta za pandemii zodpovědná.
Rostoucí moc Číny
Organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu neboli UNESCO Spojené státy opustily v prosinci 2017, stejně jako Izrael, kvůli protiizraelským tendencím. Podobná výtka byla už v minulosti bodem ostré kritiky ze strany Spojených států. V roce 1974 dokonce krátkodobě přestaly UNESCO financovat poté, co oficiálně uznalo Organizaci pro Osvobození Palestiny, připomíná Washington Post.
Anexi palestinského území Izrael zatím neprovede. Vláda kontroverzní plán na poslední chvíli odložila
Číst článek
Izrael, který Spojené státy vnímají jako svého blízkého spojence, stejně jako USA zůstal v organizaci jako pozorovatelský stát. UNESCO ale jejich odchodem přišlo asi o čtvrtinu svých příjmů.
„Spojené státy historicky vystoupily z mnoha organizací, vystoupily z UNESCO a pak se vždycky nějak vrátily. A demokratický kandidát na prezidenta Joe Biden už prohlásil, že pokud bude zvolen, vrátí se USA znovu i do WHO,“ dodává Hornát.
Vztah USA k mezinárodním organizacím tak lze chápat jako určitý cyklus, který závisí na tom, která z politických stran je právě u moci.
Ze stejného důvodu, tedy kvůli zaujetí proti Izraeli, opustily USA i Radu OSN pro lidská práva, a to v červnu 2018. Americká velvyslankyně při OSN Nikki Haleyová tehdy prohlásila, že je rada „pokrytecká“ a „vysmívá se lidským právům“. Ministr zahraničních věcí Mike Pompeo dokonce prohlásil, že úřad chrání ty, kteří lidská práva porušují, cituje server BBC.
Podle Hornáta nejsou tyto kroky úplně nelogické. Poměrně silnou pozici si totiž v organizaci vybudovala právě Čína, která za porušování lidských práv bývá často kritizována. A tím, že Čína upevňuje svou pozici, může zároveň redefinovat, co lidská práva jsou. Spíše než na politická, jako je volební právo nebo svoboda slova, se tak asijská velmoc soustředí na sociální oblast, tedy mít jistotu práce nebo bydlení.
Čína se může stavět do role zachránce světa, byla by hloupá, kdyby krizi nevyužila, říká generál Pavel
Číst článek
„Tím, že Američané z organizací vystoupí, ale z dlouhodobého hlediska oslabují svůj vliv na mezinárodní scéně a ještě více tím otevírají dveře Číně,“ myslí si amerikanista.
Z krátkodobého hlediska sice svůj odchod mohou USA použít k tomu, aby organizaci donutily se proměnit, protože jsou stále jedním z největších donátorů a bez jejich peněz mají organizace OSN vážné problémy.
Trumpův velmi blízký vztah k Izraeli byl i důvodem, proč Spojené státy přestaly financovat Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě. Organizace nicméně nepomáhá pouze Palestině, ale i uprchlíkům v Jordánsku, Sýrii a Libanonu.
Evropské a arabské země prohlásily, že se úřad pokusí zachránit, a například Německo přislíbilo výrazně zvýšit své finanční příspěvky.
Vztah s Ruskem
I když ze Severoatlantické aliance Spojené státy nevystoupily, i ji prezident Trump silně oslabil. Odmítl například veřejně prohlásit, že USA i nadále respektují článek 5, který definuje mechanismus kolektivní ochrany. Tedy, že pokud by byl napaden jeden ze států NATO, bylo by to chápáno jako útok na celou alianci.
Konec show kolem ‚referenda‘. ‚Pro Kreml je výsledek úspěch, nelze ho brát ale vážně,‘ říká odborník
Číst článek
Trump navíc odstoupil od několika bilaterálních dohod mezi Spojenými státy a Ruskem, které regulovaly zbrojení obou zemí a z nichž mnoho pocházelo z dob studené války.
Smlouva START, jejíž obnovenou podobu podepsali v roce 2010 v Praze prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, je poslední platnou odzbrojovací smlouvu mezi oběma jadernými velmocemi. Omezila arzenály obou států zhruba o třetinu na 1550 strategických jaderných hlavic rozmístěných maximálně na 700 odpalovacích zařízeních.
Obchodní válka
Krátce po svém nástupu do funkce v listopadu 2016 odstoupil americký prezident od Transpacifického partnerství neboli TPP. Jedná se o obchodní dohodu mezi 12 státy Tichomoří, jako jsou Kanada, Mexiko, Vietnam, Japonsko nebo Austrálie.
Dohodu, kterou vyjednal Trumpův předchůdce Barack Obama, ale nikdy ji neratifikoval Senát, Trump označil za „znásilnění naší země“, upozorňuje server POLITICO. Zbylých 11 států nicméně uzavřelo novou dohodu, které v podstatě kopíruje TPP.
Jak připomíná Hornát i bývalý republikánský prezident George Bush zastával protekcionismus a po nástupu do funkce uvalil cla na hliník a ocel.
Šéf Bílého domu také v minulosti útočil na Světovou obchodní organizaci (WTO). A zablokoval jmenování nových soudců této organizace. WTO tak nemohla rozhodovat v obchodních sporech, což její postavení velmi silně oslabilo.
V americko-čínské obchodní válce se hraje o nový systém světového obchodu, možná o víc, říká Švejnar
Číst článek
V květnu 2018 se Trumpova administrativa otočila zády i k jaderné dohodě s Íránem z roku 2015, kterou podepsalo všech pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN, Německo a Írán. Podle Trumpa byla dohoda až příliš výhodná pro íránského vůdce Hasana Rúháního.
Součástí dohody bylo mimo jiné i to, že země nebude vyvíjet jaderné zbraně. Od odchodu USA od dohody ale Írán začal postupně znovu zvyšovat obohacování uranu.
V červnu 2017 Trump také odstoupil od Pařížské klimatické dohody, kterou podepsalo 196 zemí světa. Dohoda, která si dává za cíl udržet nárůst teploty pod 2 °C, podle něj nebyla spravedlivá.
Ani to ale podle Hornáta není nijak zvláštní pro republikánského prezidenta. Ostatně i Bush odstoupil od tehdejších klimatických dohod, ke kterým se pak vrátil až Obama.
„Není to nějaká extrémní deviace od republikánského vidění světa a mezinárodních organizací. Kdyby byl na Trumpově místě jiný republikán, možná by to s WHO i s UNESCO dopadlo stejně,“ odhaduje Hornát.
