Součástí modernizované strategie americké protiraketové obrany mají být i tzv. interceptory, které dokážou nepřátelskou raketu zničit. Už v prosinci vydal Trump rozkaz k vytvoření nového vesmírného velitelství. Mnozí se proto obávají dalšího kola zbrojení a militarizace vesmíru. Ta podle bezpečnostního analytika Lukáše Visingra dávno začala. „Až začne rozsáhlý konflikt, tak se bude odehrávat částečně ve vesmíru,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha 15:06 24. ledna 2019 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V souvislosti s modernizovanou strategií protiraketové obrany, kterou představil americký prezident Donald Trump minulý týden po návštěvě Pentagonu, panují obavy, že dojde k militarizaci vesmíru. Jsou oprávněné?
Militarizace vesmíru dávno začala. Nemá smysl strašit tím, že začnou závody ve zbrojení. Ty už začaly před deseti lety. Nic zásadního se v tomto ohledu neděje.

Závody ve zbrojení ve vesmíru?
Celkově, strategické, raketové, jaderné, vesmírné. Už dávno běží.

Militarizace už tedy probíhá?
Probíhá, už řadu let. Američané tímto spíše reagují, než že by něco vyvolávali.

Na co reagují?
Reagují na to, že si čím dál více států pořizuje různé raketové systémy. Takže je potřeba ochranu budovat a zdokonalovat. Američané chtějí také zvýšit množství senzorů, které jsou ve vesmíru. To znamená takových, které budou schopné zjistit start balistických raket a sledovat je.

Smlouva o likvidaci raket přinesla Evropě stabilitu. Její případný konec zvýší riziko konfliktu, říká odborník

Číst článek

Zároveň chtějí do kosmu umístit i zbraně. Ani to není úplně nové, uvažovalo se o tom už dříve. Chtějí rozmístit interceptory, malá řiditelná tělesa, která se s těmi raketami srazí a tím je zničí. Kdybych to strašně zjednodušil, tak chtějí do vesmíru nasázet desítky možná stovky stejných těles, jaké vynášejí protiraketové střely. Když někde odstartuje balistická raketa, vystartuje proti ní antiraketa, která nese v hlavici malé manévrující těleso. To se s balistickou raketou srazí. Je tedy možné vynést několik desítek těchto těles a nechat je tam čekat. Tento koncept pochází prakticky už od Ronalda Reagana.

Jaká bude reakce dalších států?
Další země budou asi dělat totéž, pokud to už nedělají. Je to víceméně nezastavitelný proces.

Jaké je riziko v kosmu jako takovém? Nebude tam prostě příliš mnoho předmětů?
To je možné, ale ono jich je už teď strašně moc. Riziko tam je. Každopádně, až začne nějaký rozsáhlý konflikt, tak se nepochybně bude odehrávat částečně ve vesmíru, protože pokud bude někdo chtít zaútočit proti Spojeným státům, tak se jako první pokusí vyřadit GPS. Pokusí se zlikvidovat co největší množství navigačních satelitů a v další vlně se bude snažit Američany oslepit v tom smyslu, že se bude snažit zničit senzorové a komunikační družice.

Jak se proti tomu dá chránit?
Začnou rozmísťovat do vesmíru zbraně, které budou chránit vlastní družice. Pravděpodobně rozmístí družice s lasery, které budou střílet proti nepřátelským protidružicovým střelám.

Takto daleko ale ještě nejsme…
Nejsme, ale jsou to věci, které jsou technicky proveditelné. Je otázka, kdy k tomu reálně dojde. Je to otázka času, nejde to zastavit. Vůbec mě to nepřekvapuje. Pomaličku k tomu dochází, tiše, akorát to teď Američané řekli otevřeně. To, že Rusko a Čína podobné věci dělají, je jiná věc.

O jaké době mluvíme?
Asi tak pět deset let. Rusové otestovali protidružicovou střelu před několika dny. Je vypouštěná ze země, ale měla by být schopná zničit družice, není to nic nového.

Vesmír jako oceán

Nemůže dojít k mezinárodní dohodě, která by zbrojení ve vesmíru regulovala?
Dojít k ní může, ale stejně se bude porušovat. Dohodám moc nevěřím.

Co třeba dohoda v duchu smlouvy o zákazu jaderných zkoušek ve vesmíru?(Smlouva o částečném zákazu jaderných zkoušek vstoupila v roce 1963. Týká se zkoušek v atmosféře, ve vesmíru a pod vodou. Od roku 1967 platí Smlouva o mimozemském prostoru, která zakazuje umístění zbraní hromadného ničení ve vesmíru, pozn. red.)
Plat na to, že ve vesmíru jaderné zbraně opravdu nejsou, bych nevsadil. Oficiálně by tam nicméně být neměly. Zákaz žádných jiných zbraní ve vesmíru neexistuje. Občas se vyskytnou pokusy něco takového navrhnout, ale nikdo to nebere vážně, protože je jasné, že se toho velmoci nevzdají. Všichni budou říkat, aby byl vesmír mírový, aby se nezbrojilo, ale budou se chovat přesně opačně.

Není zájem, aby byl vesmír předvídatelný a sloužil hlavně komerčních zájmům, jako je internet a GPS?
To je hezká teorie, ale v reálu nefunguje. Právě proto, že tam jsou komerční zájmy, tak tam bude zájem nasunout i zájmy vojenské. Vesmír je stejný jako kdysi oceán. Pokud protivníkovi zničíte námořní obchodní trasy, tak už jste z poloviny vyhrál válku. Proto také ti, kdo neuspěli na moři, prohráli na zemi. Alexandr, Napoleon, Hitler. Všichni chápou, že je potřeba udržovat vojenskou přítomnost na oceánu. Vesmír je totéž. Pokud bude vesmír komerčně využíván a využívá se čím dál víc, pokud bude mít bezpečnostní dimenzi a to kvůli GPS má, tak když budu chtít zahájit válku, první co udělám, tak se budu snažit protivníka zmrzačit ve vesmíru. A ten bude vyvíjet obranné prostředky, to je elementární logika zbrojení, se kterou se nedá hnout žádnou smlouvou.

Satelitní snímky ukazují, že Severní Korea vyrábí nové balistické střely, tvrdí Washington Post

Číst článek

Co by mohlo vést k tomu, aby se z cyklu zbrojení mohly Spojené státy, Rusko nebo Čína vymanit?
Nic mě nenapadá. To není možné.

Donald Trump často zmiňuje Írán a Severní Koreu. Slouží modernizovaná strategie jako záruka proti nim?
Jednoznačně. To je hlavní účel proti tzv. darebáckým státům. Pak tam jsou trošičku náznaky proti Rusku a Číně, protože vyvíjí nové zbrojní technologie, ale ty náznaky jsou velmi slabé. Od administrativy Billa Clintona se Američané drží konceptu Global Protection Against Limited Strike (GPALS), což znamená Globální ochrana proti omezenému úderu. Pouze Reagan byl první a poslední, kdo chtěl obranu proti masivnímu sovětskému úderu. Postupně to ztrácelo smysl a od Clintona platí GPALS.

Američané budují protiraketovou obranu proti relativně malému počtu v zásadě primitivních raket. Proti stovkám ruských nebo čínských se obrana vlastně vybudovat nedá. Technicky proveditelné by to asi bylo, ale bylo by to tak náročné technologicky, finančně a časově, že se o to nikdo nepokouší. Vztahy mezi Spojenými státy, Ruskem a Čínou se určují vzájemným jaderným odstrašením, nikoli protiraketovou obranou.

Někteří odborníci strategii kritizovali, obávají se ještě intenzivnějších závodů ve zbrojení. Demokratický senátor Ed Markey, člen výboru pro zahraniční vztahy, řekl, je to jen další špatný díl Hvězdných válek, který bychom už neměli spatřit. Jaký je váš pohled?
Jsou tam věci, které se mi velice líbí. Třeba sestřelování raket v počáteční fázi letu. Raketa je zničena krátce po startu, není to jednoduché, ale je to proveditelné. Má to tu roztomilou výhodu v tom, že pozůstatky raket padají na hlavu původním majitelům. Tento koncept se mi vždy líbil. Poté využití vesmíru, protože to je dimenze, která by se měla využít k protiraketové obraně. Pokud budou obranné prostředky v kosmu, budu jen rád. Celkově jsem s tím konceptem spokojen.

Čtyřvrstvý raketový deštník

Pokud z Íránu poletí balistická raketa na Spojené státy a dojde k jejímu zničení interceptory ve vesmíru, co se s ní stane?
Záleží, kde bude zničena. Pokud v kosmu, tak s trochou štěstí to nespadne nikam, rozpadne se na malé kousky a shoří v atmosféře. Já jsem zastánce toho, aby se k protiraketové obraně ve vesmíru používaly miniaturní jaderné hlavice tak, aby se raketa vypařila a nic nezůstalo. Když nastane malá jaderná exploze ve vesmíru, tak si toho na Zemi nikdo nevšimne, možná tak že na dvě vteřiny zazářila nová hvězda. Nikomu na Zemi to neuškodí, bylo by to nejbezpečnější, ale nikdo na to zatím nemá žaludek.

Rusko předběhlo Británii, stalo se druhým největším výrobcem zbraní za USA

Číst článek

Nikdy ale dosud nedošlo k sestřelování raket velkého doletu v reálném konfliktu. V roce 1991 během války v Zálivu byly sestřelovány irácké rakety, teď se to děje mezi Saúdskou Arábií a Jemenem, ale šlo o rakety krátkého doletu, které se vesmíru sotva lehce dotknou. Zatím byly u obrany před raketami středního nebo mezikontinentálního doletu pouze testy.

Kdy můžeme očekávat, že by mohlo dojít k rozmístění interceptorů ve vesmíru?
Teď zadávají studii proveditelnosti. Ta dopadne pozitivně, protože všichni vědí, že to jde. Je otázka, kolik to bude stát a jaký bude časový harmonogram. Kdyby teď přišel politický rozkaz ‚udělejte to‘, tak je to otázka několika let. Dokázali by to za rok, za dva, za tři. Je to otázka vůle a peněz. Do deseti let s největší pravděpodobností interceptory ve vesmíru budou, ať už ruské, čínské nebo americké.

Jaká může být úspěšnost?
Těžko říct, protože lidé při hodnocení protiraketové obrany dělají jednu katastrofickou chybu. Při všech zkouškách se vypálí jedna terčová raketa a jedna antiraketa. Buď to se to trefí, nebo netrefí. Když se to trefí, všichni tleskají, úspěch. Když se to netrefí, pláčou, katastrofa. To je elementární nesmysl, protiraketová obrana funguje jako jeden komplexní systém. Američané mají dneska čtyři různé typy antiraket, které pracují v kooperaci, a měl by to být jeden integrovaný systém, i když tomu tak ještě není. Na to klade důraz i ten dokument, aby to byl jeden čtyřvrstvý raketový deštník. Obrana je úspěšná, pokud budou sestřeleny všechny rakety. Jakýkoli prostředek, který se zapojí, zvyšuje procentuální úspěch.

V jaké fázi modernizovaná strategie nyní je?
Je to exekutivní koncept. Každá exekutiva to vyhlašuje. Barack Obama ho vyhlásil v roce 2010, Trump teď. Je to obecný koncept, základní strategie, která uvádí nějaké úkoly a teď bude potřeba, aby se na to vyjednali peníze v Kongresu. Ale je to konkrétní plán a má váhu.

Modernizovaná strategie americké protiraketové obrany (v angličtině):

Jaroslav Hroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít