Tusk: Přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót je neefektivní, pouze štěpí členské státy
Šéf Evropské rady Donald Tusk se domnívá, že přerozdělování žadatelů o azyl mezi jednotlivé členské státy Evropské unie podle kvót je neefektivní nástroj, který jednotlivé země rozděluje. Před čtvrtečním summitem osmadvacítky, kde se o migraci bude debatovat, to novinářům sdělil zdroj, který je dobře obeznámen s Tuskovými názory.
Na summitu bude Českou republiku poprvé reprezentovat nový premiér Andrej Babiš, který uvádí, že bude v Bruselu na nefunkčnost kvót jednoznačně upozorňovat. Česko patří spolu s Maďarskem a Polskem mezi státy, které se odmítly podílet na programu dvouletého jednorázového přerozdělování žadatelů o azyl, jenž skončil v září – tyto země kvůli jejich postoji čeká žaloba od Evropské komise u unijního soudu.
V EU se ale nyní diskutuje hlavně o reformě celého azylového řešení bloku, tzv. dublinském systému. Součástí reformy, kterou načrtla Evropská komise loni v květnu, je i trvalý přerozdělovací mechanismus spouštěný v případě krize v některé členské zemi.
Evropská komise posílá Česko, Polsko a Maďarsko k soudu kvůli kvótám. Jsou nesmyslné, reaguje Babiš
Číst článek
Státy toto téma hluboce rozděluje, což dokládá i pondělní přípravné jednání diplomatů před čtvrteční diskusí o migraci. Zástupci členských zemí právě téma povinného přerozdělování migrantů probírali přes polovinu své schůzky a bez jednoznačného závěru. Potvrzen zatím nebyl Tuskův dokument, který se tématu věnuje a má sloužit jako podklad pro čtvrteční večerní diskusi premiérů a prezidentů.
Tusk v něm jednoznačně napsal, že otázka povinných kvót státy výrazně rozděluje a zvolený přístup se ukázal být neefektivní. Je proto podle něj třeba obnovit vzájemnou důvěru mezi členskými zeměmi.
„S ohledem na to, jak nyní věci stojí, je (Tusk – pozn. red.) přesvědčen, že si lze jen velice těžko představit, že by se dal na základě návrhu na trvalý kvótový mechanismus najít (mezi členskými státy – pozn. red.) konsensus,“ řekl v úterý mimo záznam významný unijní činitel, který se na přípravě summitu výrazně podílí. Připomněl, že rozporné pohledy členských států přineslo už hlasování v září 2015, kde bylo jednorázové přerozdělování migrantů prosazeno většinovým hlasováním právě proti vůli Česka a dalších zemí ze střední a východní Evropy.
Komise na přerozdělování trvá
K hledání shody mezi státy v otázce dalšího postupu reformy unijního azylového systému vyzval už minulý summit v říjnu. Nadcházející debata by k tomu měla přispět tak, aby mohlo být definitivně jasno v červnu příštího roku, uvedl zdroj.
Statistika úřadu chránící hranici EU: do Evropy přišlo zatím o dvě třetiny méně migrantů než loni
Číst článek
Tusk například doporučuje, aby měla EU po roce 2020 speciální finanční nástroj umožňující migrační krizi řešit. Dosud země přispívají dobrovolně na konkrétní vznikající projekty. Tuskův návrh podkladu pro diskuzi prezidentů a premiérů se také zmiňuje o potřebě zrychlit návraty těch, kdo v EU na azyl nárok nemají, o lepší ochraně vnější hranice na unijní i národní úrovni a o partnerství se sousedními státy při boji s převaděčstvím a při řešení migračních tlaků.
Evropská komise (EK) zatím na stálém přerozdělování imigrantů trvá. Naposledy se tak vyslovil minulý týden první místopředseda EK Frans Timmermans, když oznámil záměr komise žalovat kvůli kvótám Česko a další země.
Dobře informované zdroje z komise ale nyní mimo záznam tvrdí, že odblokování debaty o reformě azylového systému by bylo možné například za situace, kdy by bylo přerozdělování dobrovolné. S tím by mohla Česká republika podle názoru komise souhlasit.
Češi a další země Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) zdůrazňují, že v migrační krizi jsou – a nadále hodlají být – solidární s partnery v EU, byť jiným způsobem než přebíráním části migrantů. Před summitem se například uskuteční přímo ve stejné budově setkání premiérů visegrádských zemí s jejich italským partnerem Paolo Gentilonim a šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Po setkání by měl být oznámen finanční příspěvek zemí V4 do unijního fondu pro Afriku. Tyto peníze mají pomoci se zvládáním migrační krize přímo na libyjském území.
