‚Už rozbombardovali všechno.‘ České konzervy a déšť pomáhají obyvatelům válečných měst na Donbasu
Nejnaléhavěji potřebují humanitární pomoc obyvatelé měst a vesnic na východě Ukrajiny, která jsou každý den pod palbou z ruských pozic. Mnozí lidé totiž ani přes smrtelné ohrožení nechtějí své domovy opustit. S humanitární organizací Olega Tkačenka se do Donbasu podíval i zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.
Paní Nataša říká, že tady už rozbombardovali všechno. Domy naproti jsou ohořelé a z místa, kde dřív bydlela, se musela přestěhovat sem do domu, kde se ještě dá žít v jeho podzemí. To, co je dneska slyšet, podle ní není ještě vůbec nic, někdy to dopadá přímo sem.
Jak a komu na Donbasu pomáhá humanitární pomoc z Česka, zjišťoval Martin Dorazín. Poslechněte si reportáž
A jede se dál. Další zastávka, další předání humanitární pomoci.
„Oni přišli lidi likvidovat, my je sem jezdíme zachraňovat, to je ten rozdíl,“ dodává Oleg. Tady se musíme rozdělit, abychom to všechno stihli velmi rychle. V sousedním vchodu jsou čtyři lidi, tady ještě nevíme, ale už vycházejí ven. Není dobré se tady pohybovat na úplně otevřeném prostranství, ale jak jinak to má člověk uvidět?
Válka skončí, až osvobodíme celou Ukrajinu, říká poradce ukrajinského prezidenta
Číst článek
Škola nemá střechu, panelák je z jedné strany úplně ohořelý a kiosky jsou rozbité. Vedle asi byla nějaká tržnice nebo jiné sklady, ale i to je úplně v ruinách. Lehké plechové stavby tlaková vlna obvykle smete jako první.
Oleg ještě jednou opakuje bezpečnostní instrukce: „Pokud uslyšíte, že něco letí, okamžitě si lehněte na zem, když tady poblíž není žádný vchod nebo nějaká stěna. Budete sice špinaví, ale zůstanete živí.“
Mají tady také improvizovanou výstavu toho, co jim sem přiletělo – kusy raket s nápisy v azbuce. Takové rakety používají všichni a na tubus té největší někdo umístil červené srdce. O kus dál je menší kráter, pravděpodobně po příletu nějakého minometného granátu, který způsobil, že auto, které stálo opodál, shořelo.
Takže teď víme, že česká humanitární pomoc – konzervy vepřového masa – dorazily ke svým adresátům.
VIDEO: ‚Rukojmí tam leží, naproti plotu.‘ Nové důkazy prokazují zabíjení civilistů ruskými vojáky v Buče
Číst článek
„Dopadlo sem čtrnáct minometných granátů, raketa zničila sedmé patro,“ říká člověk, který si bere chleba, a podotýká, že toto je jediná humanitární pomoc, která sem jezdí. Ta, kterou organizuje Oleg Kačenko se svými přáteli.
Z dálky jsou slyšet nejen přílety, ale také odlety, což mimo jiné znamená, že obrana funguje. Teď se ukrýváme nejenom před deštěm, ale i před případnou raketou na zápraží jednoho z domů za betonovým výstupkem, ale dunění je i tak slyšet.
U jednoho z vchodů nás vítají zametači, kteří tady udržují pořádek. Teď, když prší, jsou polonazí, protože se u toho zároveň osprchují. Je obdivuhodné, jak zdejší obyvatelé dbají na čistotu alespoň v okolí vchodů do domu, zametají a vymetají vodu. Teď využili toho, že mají vodu dešťovou, umývají schodiště a udržují pořádek.
