Stojar k bitvě o Donbas: V nejbližších dnech asi uvidíme hlavní válečné úsilí ruské strany
Další etapa operace začíná, potvrdil v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Cílem je podle něj „osvobození“ samozvané Doněcké a Luhanské republiky. Jak bude vypadat bitva o Donbas? Odpovídal v rozhovoru pro Radiožurnál Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojenských studií Univerzity obrany v Brně.
Do jaké míry nebo v jaké šíři mají Rusové už v tuto chvíli pod kontrolu oblast Donbasu, a v jaké pozici jsou naopak v tomto regionu ukrajinské síly?
Záleží, o jaké části Donbasu mluvíme. Pokud je řeč o separatistických republikách - Doněcké a Luhanské – tak tam je pochopitelně za osm let ta kontrola zcela upevněna. Z nich také doposud vycházelo hlavní válečné úsilí západním směrem, byť výraznějších úspěchů tam ruská strana doposud nedosáhla.
Poslechněte si rozhovor s Richardem Stojarem z Centra bezpečnostních a vojenských studií Univerzity obrany v Brně
Na ostatních úsecích byl zaznamenán určitý progres postupu ruské strany. Otázkou je, do jaké míry to doposud obsazené území plně kontrolují. Je to trošku problematické. Dostatek spolehlivých informací a zdrojů v této oblasti nemáme.
Nicméně obecně se dá říct, že obsazené regiony má pod svoji plnou kontrolou. Je to nezbytné k tomu, aby z obsazeného území mohla vyvíjet další útočné iniciativy a dosáhnout cílů, které byly zmíněny, tedy minimálně administrativních hranic Doněcké a Luhanské oblasti.
Co se týká ukrajinské strany: Od roku 2014 to byl prostor, kde byly opakovaně nasazeny nebo připraveny nejlepší jednotky ukrajinské armády. Byla to pomyslná frontová linie. Na začátku konfliktu i v dosavadním průběhu můžeme říci, že vybrané ukrajinské brigády jsou koncentrovány v tomto prostoru a jádro regulérních ukrajinských ozbrojených sil nebo minimálně ukrajinské armády je také koncentrováno v tomto prostoru. Takže tady je potenciál obou stran poměrně značný.
Podle západních vojenských expertů se Rusové pokusí odříznout a obklíčit elitní ukrajinské jednotky, proti nimž stojí na donbaské frontě. Jaký se tedy dá předpokládat postup ruských vojsk právě v Doněcké a Luhanské oblasti?
Zatím to vypadá tak, že pro ruskou stranu bude klíčová oblast jižně od Charkova nebo u důležité komunikační křižovatky města Izjum, které získali před několika dny pod svou kontrolou. Z tohoto prostoru se pokusí rozvíjet hlavní fázi útočné operace směrem do týla ukrajinských sil.
Rusové se přeskupili, ale Ukrajinci jsou na útok velmi dobře připraveni, míní generál Šedivý
Číst článek
Tímto jihovýchodním směrem – případně pokud se Rusům podaří v krátké době zlomit poslední odpor ve městě Mariupol – bychom pak možná mohli mluvit o snaze oboustranného obchvatu jádra ukrajinských sil, které je dislokováno na Donbase. V nejbližších dnech asi uvidíme hlavní válečné úsilí nebo hlavní nápor z ruské strany. A pochopitelně i ukrajinskou rezistenci, která se pokusí něčemu takovému zabránit.
V jak odlišných kulisách se budou nyní odehrávat boje oproti úvodním týdnům invaze? Vojenští odborníci se poměrně shodují, že ukrajinské jednotky nebudou v tomto prostoru moci uplatnit takzvaný gerilový způsob boje. Bude to tedy – slovy jednoho z britských generálů – úplně nová válka, anebo by mohli Ukrajinci aspoň částečně pokračovat v taktice, která se jim osvědčila v úvodní fázi ruské agrese?
Nevím, jestli to bude úplně nová válka, ale charakter bude určitě výrazně odlišný. Osobně bych dosavadní ukrajinskou rezistenci nehodnotil jako ukázkový případ gerilové taktiky, ale svým způsobem se to tomuto pojetí blíží. Jednalo se spíše o operace malých flexibilních skupin, které citelně zasahovaly ruského protivníka na komunikačních trasách, případně v týlu.
České firmy opraví bojovou techniku z Ukrajiny. První budou tanky T-64
Číst článek
Nyní se asi prostor pro takovou taktiku nebo uplatnění podobného přístupu úplně nenabízí. Přece jen terén v oblasti východní Ukrajiny je trošku odlišný, je poněkud přehlednější a je tam více komunikačních tras.
Ruská armáda se bude snažit primárně postupovat v širší linii, zatímco na severu u Kyjeva nebo u Sumy šlo o velice úzké koridory, kterými se ruská armáda snažila postupovat. Prostor pro uplatnění flexibilnější, mobilnější taktiky menších jednotek bude mít i v tomto případě asi nějaký potenciál. Je otázka, do jaké míry se to podaří ukrajinské straně zrealizovat.
Obecně se dá říct, a většina názorů se na tom shoduje, že tady bude mít ruská strana větší možnost uplatnit mohutný ničivý potenciál svého silného dělostřelectva, kterým se bude snažit zlomit nebo eliminovat ukrajinského protivníka, a že ten charakter bude trošku více připomínat konvenční válku dvou regulérních protivníků než gerilovou taktiku, kterou ukrajinská strana byla schopna velice efektivně využít v prvních týdnech konfliktu.
